Navždy Sourozenci//LT (Dokončeno)

10 část

    Râno:Vztala jsem.Kontrolovala jsem mobil.Deset zmeškaných hovorů od mámy.Hodím ho proti stěně.Kamarádka se na mě podívala.Zakroutila hlavou a vztala.Z tašky si vyndám oblečení.Převleču se .Vyndám si z tašky fotku bratra (ještě ,když byl malej).Rozloučila jsem se s kamarádkou a tašku jsem tam nechala.Odešla jsem.Po Londýně jsem chodila celou dobu do 3.Pak jsem vyrazila do kavárny,kde čekal bratr.Všechno jsem mu řekla."Promiň .... je to má chyba Lauro...škoda že si mě potkala...."Sklopil hlavu a zesmutněl."Ne... to neříkej ...já tě teď potřebuju."Stekla mi slza.Sedl jsi ke mě blíž a objal mě."Pujdeš ke mě....Zítra se spolu vrátíme do Doncasteru."Pousmál se."My....my budeme spolu?"Koukla jsem na něj a Louis se zasmál."Ano ...budeme..jsi má sestřička a teď mi budeš vyprávět ovšem."Usmál se.Spustila jsem ze sebe všechny vzpomínky z dětctví.On mi později také vyprávěl.Strávili jsme povídáním skoro ceý den.Vztal a vše zaplatil.Oba jsme odešli.Louis se vždycky rozhlídnul,jestli neni někde matka.Došli jsme do hotelu ,kde byl ubytovaný.Vyjeli jsme výtahem uplně nahoru.Zavedl mě k jeho pokoji.Odemkl a my vešli.Neustále jsem se na něj dívala a kontrolovala jestli je u mě.Byl večer a já byla utahaná.Lehla jsem si na postel a usla.

Z Louisova pohledu:
Snad ji dokážu ochránit.Snad už je v bezpečí a co její tedy naše sestra?!Zakroutím hlavou.Lauru přikryji.Dojdu k oknu a zapálím si cigaretu ,abych se uklidnil.Ruce se mi třásly.Neustále jsem se ohlížel.Kontroloval jsem svou malou sestřičku.Vždy bude pro mě malá.Svět je plný nástrach do ,kterých by se mohla dostat.Budu ji chránit.Jsme sourozenci a ty pro sebe dělají vše.Navždy sourozenci budem ,ať se stane cokoliv.Ucítím dotek,který mě ze zádu obejme.Ohlédnu se.Byla to má sestřička."Pročpak nespinkáš?"Kouknu na ni."Chci být u tebe..."Stiskne mě.Naoplátku ji pohladím po ruce.

Děkuju za předčtení a omlouvám se za chyby :)) -Lucia-