10

183 21 6
                                    

*George*

"Hej Lio, koukej se ukázat, tohle není sranda!" Zakřičím do lesa, už se rozednívá a Lia se od té příhody se zajatcem ještě neukázala. Těsně vedle mě zachrastí křoví. Naběhne mi husina, tohle je děsivé místo. S ještě děsivějšími tvory zde žijícími. Kdybych tu nehledal ztracenou kočku asi bych vzal nohy na ramena.

"Haló je tam někdo?" Zeptám se o něco víc vyděšeně, než jsem plánoval, nervózně si olíznu rty a snažím se zaostřit do křoví odkud se hluk ozýval. Myšlenky odsunu kamsi dozadu, do kouta svojí mysli a soustředím se na ono křoví. Je v něm něco co tam nepaří.

"Georgi? Klid to jsem já, potřebuju jen tvou pomoc." Ozve se z křoví a já poznávám podle barvy hlasu Liu.

"Kde jsi byla?" Vrhám se za ní do křoví a všímám si zakrvácených rukou, které se snaží skrýt za zády. Poté sjíždím pohledem celé její malé nahé a slabé tělíčko a opatrně ji beru do náručí. Na kůži ucítím něco teplého lepkavého. Zděšeně jí pohlédnu do očí a poté se podívám na její bok, z kterého se ona červená teplá tekutina line.

"Co se ti stalo?" Ptám se spíše pro sebe a rychlým krokem se vydávám domů. Docela mě udivuje, že Llia zatím neprohodila ani slovo, ani když jsem se jí ptal jako bych mluvil do vzduchu. Zčínám mít o ní strach. Za pár minut už stojím před "naším" barákem a soukám se dovnitř i s polospící Liou v náručí. Při cestě do koupelny sleduji jak se jí pomalu klíží víčka a jak je zavírá, vzápětí je ovšem zase otevře, zkontroluje prostředí a zase je pomalu zavírá. Donesu ji do koupelny a položím do vany. Pustím vlažno vodu a opatrně proud namířím na její bok.

"Au co to děláš?" Zeptá se podrážděně a svojí dlaní zabrání dalšímu pronikání vody do její rány.

"Promiň chtěl jsem to jen vyčistit." Sklopím pohled k zemi.

"Ukaž, já sama." Nepatrně se zamračí a vezme mi hadici z rukou. Následně si opatrně vodou čistí ránu. Na čele se jí objeví menší vráska a do očí se jí derou slzy.

"Myslím, že už to stačí." Beru jí hadici z rukou a pomáhám ji vstát. Zabalím ji do ručníku a zase ji beru do náručí.

"Nemusíš mě furt nosit." Namítne, ale já odmítavě zavrtím hlavou.

"Jsi vážně zraněná!" Zamračím se a daruji jí zlý pohled.

"Ale..." Sanží se odporovat, ale já ji přeruším.

"Žádný "ale" už jsem řekl!" Pronesu rázně.

"Ano tati!" Odvětí otráveně, a protočí oči v sloup. Donesu ji, do její ložnice a položím na postel.

"Máš tu nějaké věci na spaní?" Ptám se jí.

"Jo spodní prádlo je támhle a nějaký triko tam." Ukazuje. Otevřu jeden ze šuplíků a vytáhnu jedny z černých krajkovaných kalhotek. Poté otevřu skříň vyndám z ní nějaké bílé triko s červeno-černým nápisem. Všechno jí podám na postel a se zavřenýma očima si od ní beru ručník.

"Dojdu pro nějaký obvaz." Oznamuji jí a vyjdu z pokoje. Ještě než dojdu ke schodům uslyším její "dobře!". Až pak seběhnu schody a vydám ze skříně pod nimi sterilní obvazy a desimfekci. Poté opět vyběhnu nahoru a zat'ukám na dveře.

*Lia*

"Dále!" zavolám ke dveřím, je mi naprosto jasné, že je to George.

"Mám ten obvaz a taky je tu nějaká desimfekce." Oznámí mi a sedne si vedle mě na postel.

"Vyhrň si tričko." Zavelí. Zle se na něj podívám, to mě tu chce jako očumovat nebo co?

"No, abych ti to obvázal." Vysvětlí a já se mírně začervenám nad svými myšlenkami. Vyhrnu si triko. George utrhne kus obvazu a vyleje na něj trochu desimfekce. Přiblíží se s obvazem v ruce ke mě a začne mi čistit ránu.

Tiger heartKde žijí příběhy. Začni objevovat