Tiger heart

9

*George*

Mám takový pocit, že Lia brzo vybouchne. Prochází kolem zajatce dokola a nespustí z něj oči.

"Můžeš to už vyklopit ty zakrslej vlčáku?" Zvýší hlas a na čele se jí objeví nepatrná vráska. Muž sedící na židli jí chvíli sleduje, olízne si rty, usměje se a sklopí hlavu k zemi. Skvěle! Už jsem začal pochybovat, že má jazyk.

"Mluv!!" Vyjekne tak, že i já se leknu a hned poté se jí hlas zkroutí do jakéhosi řevu, který připomíná lví nebo tak něco. No být pes asi zastrčím ocas mezi nohy a dám se s křikem na útěk. Muž pozvedne hlavu a změří si ji od hlavy až k patě. Poté se ušklíbne.

"Ččč kočičko." Pronese hrubým hlasem a mrkne na Liu. Obávám se její reakce a mé obavy jsou okamžitě potvrzeny. Lia zatne zuby a pomalu se sesune na zem, kde si klekne a já pozoruji jak se jí ohybá každá kost v těle a jak jí rostou chlupy. Není to moc krásný pohled proto zavřu oči a čekám než to přejde. Ticho v místnosti přeruší bolestný výkřik a já sebou polekaně trhnu, vzápětí se ozve hlasité křupnutí. Sevřu oči pevně k sobě a snažím se v sobě udržet ještě včerejší večeři. Ovšem když oči opět otevřu vydechnu úžasem, krásnější zvíře jsem v životě neviděl. Vznešeně krouží kolem židle na níž sedí mladík a měří si ho pohledem. Troufnul bych si říct, že by jí neunikl ani sebemenší pohyb na který by se muž vzmohl.

"Lio?" Zeptám se, nejsem si jistý jestli je to ona. Natočí na mě ucho, neotočí hlavu ani ke mě nezabloudí očima, ale vím, že mě poslouchá.

"Co chceš dělat, umazlit mě k smrti?" Uchechtne se neznámý. Mám chuť mu jednu vlepit.
Napřed potřebujeme vědět kdo ho poslal, zeptej se ho. V hlavě mi zní její hlas. Nevím jak se tam dostal, ale to dořeším potom.

"Radil bych ti mluvit kámo, jinak tě tahle kočička asi sežere. " Uchechtnu se. Věnuje mi otrávený pohled a poté ho přesune na své nehty. Vypadá jako ukázková barbie. Tygr, eh tedy Lia výhrůžně zavrčí.

"Kdo tě sem poslal?" Stoupnu si naproti němu a založím si ruce na hrudi.

"Takhle to nefunguje, něco za něco." Zářivě se usměje.

"Jo, máš pravdu, ty nám řekneš kdo tě poslal a my tě necháme žít." Oplatím mu úsměv. Jeho úsměv, ale okamžitě povadne a jeho rty vytvoří rovnou linku. Tázavě se na něj podívám. Nevypadá moc že by chtěl mluvit. Lia obrátí oči v sloup a stoupe si tak, že se předníma tlapama opírá o jeho hruď a hlavu má těsně u té jeho. Vycení své bílé zuby a zadívá se muži do očí. Její zorničky se ještě více zůží a duhovky začnou zlatě zářit. Jen málo, ale nedá se to přehlédnout.

"No tak bude to?" Dám důraz na svá slova a přivřu oči.

"Poslal mě se Lii otec.." Odpoví skoro robo hlasem. "Buum." Zhruba tak se dá popsat tato situace. Lia z něj seskočí a rychle odběhne pryč. Zůstanu stát na místě. Tak tohle opravdu nechápu. Mladík se oklepe a jen na malou chvilku se zatváří zmateně, ale poté své pocity opět ukryje za masku ledové královny.

"Počkej tu." Poručím mu a vydám se ke dveřím. Až po chvilce si uvědomím jakou kravinu jsem vypustil z úst. On si určitě odkráčí, když je přivázanej k židli. Utahuje si ze mě mé podvědomí.

"Lio!!" Zařvu do domu. Nic. Žádná odpověď. Kam mohla zmizet?

*Lia*

Běžím, netuším kam. Moje nohy silně tepou tupou bolestí, ale já běžím dál. Kolem mě je les. Je tu klid a kromě mého zrychleného dechu tu není nic slyšet. Náhle se však země poněkud přiblíží k mému obličeji a silně ho praští. Trochu zamrkám překvapením, nechápajíc jak se to jen mohlo stát. V druhé sekundě už ale zase stojím na všech čtyřech a rozhlížím se kolem sebe. Jsem na mále mítince a přede mnou je malé jezírko. Akorát na napití. Všude kolem jsou majestátní palmy a ještě jiné stromy jejichž název je mi neznámý. Přistoupím k jezírku s úmyslem naplnit svůj žaludek chladivou vodou. Zadívám se na svůj odraz v hladině. Vidím velké nebezpečné zvíře s velkýma zlatýma očima a roztomilým čumákem. Hltavě se napiju a tím poruším odraz v hladině. Poté se otočím na cestu zpátky ale zůstanu stát na místě. Sleduje mě. Velké černé oči se vpíjí do těch mích. To není možné, neexistuje, nemůže, je jen má představa! Nebo ne? Zůstávám zmateně stát. Nespouští ze mě oči a ani já ho nepřestávám sledovat.

Ahoj, tak je tu po dlouhé době nový a bohužel krátký díl. :/ Moc se vám omlouvám, ale jak už jsem říkala, nemám moc času na psaní a ani náladu. No snad se bude líbit. Sorry za chyby. :D Díky xx Johi ™®