MY PADÁME VZHŮRU

Padáme níž

Pokračování WFU (We Fall Upward, Padáme vzhůru) plánuji již dlouho a zajímalo by mě zda byste o to vy, mí čtenáři, měli zájem. Vrátíme se ke všem členům rozdělené skupiny 1D, kteří všichni se svými životy a cíli odmítají se znovu spojit - i kdyby tím měli zachránit životy.

Ochutnávka pro zvědavé a nerozhodné :))

Moderátorka se rozesmála od ucha k uchu a nahlédla do poznámek pro další otázku. Měla na sobě zářivě žluté sako a vypadala trochu jako kanárek. Hezký kanárek.
„Harry, teď možná trochu zvláštní otázka...řekl bys že k tvému novému albu, a celkově k tvému návratu na hudební scénu, nějakým dílem přispělo i hnutí Padáme vzhůru?"
Harry to čekal, přesto ho otázka zarazila. Vzpomněl si na měsíce, týdny, dny a hodiny plné hrůzy a smrti. Dívky, ženy, muži, kluci... páchali sebevraždy s jediným cílem: dostat One Direction dohromady. Dodnes se jim to nepodařilo. A ani nepodaří...
„Rozhodně se dá říct, že události z minulého roku... byly... natolik silné... že se objevují i v mých písních." Harry se zavrtěl na stoličce a sevřel se mu žaludek při vzpomínce na Kee. Její mrtvolně bledá tvář, její oči které se dříve usmívaly. Nadechl se a sevřel pěsti. Moderátorka na něj upírala zvědavý pohled, jako na nějaký exemplář. „Rozhodně bych ale neřekl, že jsem opět začal vystupovat proto, že se určitá skupina lidí rozhodla spáchat sebevraždu pro tak mizivou záležitost jako je obnovení One Direction. Hudba je můj způsob jak se s emocemi minulého roku vyrovnat. Každý jsme v té době někoho ztratili..." hlas se mu zlomil. Kee. Její dosud neobjasněná vražda se vznášela ve vzduchu. Její vrah tam někde byl. Třeba zrovna sledoval tenhle stupidní rozhovor a smál se. Harry viděl, jak se směje. Neznámý muž na druhé straně telefonu, co Harryho málem dohnal k sebevraždě.