Spáry temnoty - Ztracená důvěra

Část 10. - Vysoká cena

Podle spisu se potřeboval dostat do nitra pyramidy. Zdálo se to jako snadný úkol, přesto by ocenil trochu podrobnější popis. Najít pyramidu neměl problém. Čněla vysoko nad všechny ostatní zbytky staveb, ale jak se měl dostat dovnitř, to netušil.

Teď už se váha navíc začala projevovat. Nejraději by ženu položil na nejbližší kámen a šel hledat vchod, jenže hrozila možnost, že se vzbudí a uteče. A hledat ji v tomhle labyrintu, to se mu skutečně nechtělo. Zaťal proto zuby a dopotácel se až k šikmé stěně pyramidy.

Tam ženu položil a obcházel kolem zdi tak, aby na ni neustále viděl. Kam až jeho oči dohlédly však nespatřil žádný průchod. Možná, že jen netrefil správnou stranu, ale než bude tuhle obří stavbu obcházet, rozhodl se zkusit štěstí stejně, jako s kamenem nahoře.

Přiložil na bok pyramidy svou dlaň a čekal. Nedělo se nic. Lehce se pro sebe pousmál. Nečekal, že by se něco stalo, ale stejně tajně doufal.

Vrátil se ke své zajatkyni a než si ji stačil opět přehodit přes rameno, zaslechl šoupavý zvuk. V polovině zdi pyramidy se otevřel vchod.

Nemohl uvěřit tomu, co vidí, ale skutečně. V jasné záři stěny zel tmavý průchod. Popadl ženu a spěchal k nim, neboť se bál, že by se mohly zavřít a on už by je znovu neotevřel.

Jakmile prošel, průchod se opět uzavřel. Před sebou spatřil dlouhou chodbu osvětlenou podivnými mdlými světly. Kráčel pomalu vzhůru po nerovné cestě a celé jeho tělo se napjalo. Těkal očima po blížícím se nebezpečí, snažil se nevnímat tíhu na zádech a k tomu ještě musel vyhánět z hlavy vtíravé myšlenky.

Chodba ústila do menší místnosti ze které vedly pouze jedny dveře. Něco mu říkalo, že tohle není to místo, které hledá. Nebylo tam totiž vůbec nic. Jen holé stěny a všude spousta prachu.

Brzy už ale věděl kudy dál. Prošel dveřmi a ocitl se na prahu úzkého mostu. Byl široký tak pro jednoho člověka a pod ním zela hluboká díra. Ta obklopovala i ostrov, na který vedl most. Na ostrově stála menší pyramida a jakýsi kamenný oltář. Celé místo zářilo zvláštním světlem a on cítil, jak mu tělem projíždí obzvlášť silná temná síla. To ho maličko povzbudilo. Blížil se. Už jen chvilku a bude to mít za sebou.

Velice opatrně a pomalu přešel most. Nezavrávoral ani jednou, ale dobrý pocit z toho neměl. Stačil jeden chybný krok a bylo by po všem.

Na druhé straně mostu se na chvíli zastavil. Zase tak detailní svitek nebyl a on jen marně přemýšlel, co dál.

V první řadě se ale potřeboval zbavit váhy, kterou sebou nesl a proto ženu položil na kamenný oltář. Celé místo se zachvělo. Jemně, sotva to cítil. Oltář navíc začal zářit a pomalu ženu obmotával rudě zářícími provazy. O krok ustoupil. Díval se na to nevěřícně a došlo mu, že skutečně musí být velice opatrný. Tohle místo přinášelo nesmírná nebezpečí i pro Sitha. Žena se však ještě neprobrala. Klidně ležela na oltáři svázaná rudými provazy a vypadala, jakoby spala.

Ethan se otočil a došel k pyramidě. Párkrát ji obešel a pořádně si ji prohlédl. Všiml si, že je v polovině rozdělena, jen nevěděl, jak od sebe obě poloviny oddělit. Zkusmo na ni přiložil dlaň, ale tělem mu projela prudká bolest. Rychle ruku stáhl a několik dlouhých minut ji vůbec necítil. Třepal s ní, zkoušel ji promnout, ale úplně mu dočasně ochrnula.

Nedůvěřivě si pyramidu znovu prohlédl. Alespoň zjistil, že tudy cesta nevede. Co bylo značně znepokojivější, to byl fakt, že zmizel most. Nejspíš se to stalo ve chvíli, kdy přiložil dlaň k pyramidě. Možná šlo o nějaký ochranný mechanismus. Musel teď buď dokončit rituál, nebo tu zemřít.