Část 9. - Únos

6 1 1
                                    


Ať se na lodi pohnul kamkoliv, neustále na něj dohlížela dvoučlenná hlídka. Ta také stála přede dveřmi jeho kajuty, aby se zajistilo, že skutečně nikam nezmizí.

Na přemýšlení o své situaci ale neměl moc času. Lord Vader ho neustále něčím zaměstnával, ať už šlo o trénink, komunikaci s veliteli po celé galaxii nebo jen dohled nad dodávkami jídla pro různé vojenské akademie.

Myšlenky na útěk se však nevzdal. Pořád ve své mysli odbíhal k dýce schované v kajutě a ke svému plánu. Jen se musel nějak zbavit hlídky, dostat se do hangáru a odletět. A to všechno nejlépe bez toho, aby si jeho zmizení všiml lord Vader. Pokud možno, co nejdéle. Až pak bude mít rituál za sebou, byl si jistý, že tohle všechno mu bude odpuštěno.

Možnost k úniku se naskytla několik dní poté, co dostal svou osobní ochranku. Lord Vader mu nařídil, aby se dostavil do tréninkové haly. To znamenalo příležitost. Tréninkové místnosti ležely na druhé straně lodi a cestou k nim musel projít kolem hangáru.

Pokud se dokáže zbavit stráží, neměl by mít problém nepozorovaně zmizet u některé stíhačky a odletět dřív, než se ho někdo pokusí zastavit.

Dveře se s typickým šelestem otevřely, avšak nikdo nevyšel. Ethan si klekl do protějšího rohu kajuty a naoko se potýkal s dvířky jedné ze svých skříněk. Vojáci nejistě nakoukli dovnitř. Ethan se otočil přes rameno.

„Jojo, hned to bude," odmlčel se. „Vlastně, vojáku, mohl byste mi pomoct? Nemůžu to otevřít." Voják důvěřivě vešel a postavil se za Ethana.

„Co mám udělat, pane?"

„Dát mi na chvilku pokoj!" Ethan vyskočil a Silou vojáka odrazil na protější stěnu. Druhý voják stojící ve dveřích nestihl zareagovat a Ethan ho také odmrštil proti zdi. Oba se bezvládně sesunuli k zemi.

Hbitě je přemístil ode dveří, aby na ně nikdo neviděl, zastrčil si dýku a svitek za opasek a opatrně vykoukl na chodbu. Všude vládlo ticho a klid.

Přesto měl jen málo času a hangár byl daleko. Musel si dávat dobrý pozor, protože kdyby ho někdo viděl pohybovat se po lodi samotného, mohlo by to vzbudit podezření. Všichni o rozkazu jeho mistra velmi dobře věděli.

Naštěstí loď moc dobře znal a znal také pohyby hlídek, jejich stanoviště, střídání i jiné bezpečnostní mechanismy.

Nejspíš by se do hangáru skutečně bez problémů dostal, ale neměl mít takové štěstí.

Už to měl jen kousek. Jen pár kroků a... Zabočil do dlouhé chodby, která se napojovala na tu vedoucí přímo k hangáru.

Jakmile minul roh, zarazil se na místě a na okamžik ztuhl leknutím. Asi v polovině chodby totiž kráčel přímo proti němu lord Vader. Byl právě na cestě do tréninkové haly a očividně ho tady nečekal, protože i on se zaraženě zastavil.

Velice rychle však pochopil, co se děje.

„Učedníku..." Jeho ruka hbitě sáhla k opasku a během vteřiny část chodby zalila rudá záře jeho meče. Ethan přemýšlel, jestli má smysl nějak to vysvětlit, ale došel k názoru, že tohle by nikdy nevysvětlil. Sáhl proto také pro svůj meč, ale chtěl se boji co nejvíc vyhnout. Jen se potřeboval dostat do hangáru, nic víc.

Chvíli čekal, jestli mu Vader řekne ještě něco, ale ten už kráčel proti němu a tak udělal totéž.

Očekával tvrdé údery a očekával je naprosto správně. Vader po něm sekl zespod z levé strany, Ethan úder odrazil, ale přišlo několik dalších. Neměl právě v úmyslu bojovat. Vyhlížel skulinku, aby se dostal mistrovi za záda.
Další spodní sek zleva, pak dva horní a rychlé rozmáchnutí. Ethan se skrčil a kotoulem vpřed se vyhnul meči mířícím na jeho krk. Strany se změnily a Ethan měl zdánlivě volnou cestu k hangáru.

Spáry temnoty - Ztracená důvěraKde žijí příběhy. Začni objevovat