Spáry temnoty - Ztracená důvěra

Část 3. - Hra mysli

Klečel na podlaze, meč se odkutálel pár kroků stranou. Dýchal těžce a přerývaně. Celý se potil. Otřel si z čela drobné krůpěje stékající do očí, sebral svůj meč a pomalu se postavil.

Rozhodně se necítil dobře. Připadal si jako tehdy před tolika lety. Chuť na trénink ho opustila. Pomalu se odloudal do své kajuty, potřeboval si odpočinout. Potřeboval alespoň na okamžik zavřít oči.

Spánku si však moc nedopřál. Z lodního intercomu se ozval poručík Fleks, velitel ostrahy.

„Lorde Litoriele, chtěl jste vědět až bude vězeň při vědomí. Právě se probral." Ethan se překulil na bok a rukou si zakryl oči. Připadal si omámeně. Toužil jen po troše spánku. Rozhodně se mu nechtělo nikam vstávat, jenže musel.

Nálada se mu ani trochu nezlepšila. Než došel k výslechové cele, zajatce už opět připoutali do křesla. Ani on se netvářil právě svěže. Očividně ho předchozí výslech velmi vyčerpal a sotva nabyl vědomí, všechno pokračovalo od znova.

K jeho smůle neměl Ethan nejmenší náladu a chtěl s ním skoncovat rychle.

„Chci vědět, kam jste schovali ty plány!" Nechodil kolem horké kaše. Naklonil se k zajatci tak blízko, až viděl, jak se na jeho znavené tváři lesknou krůpěje potu. Dal mu chvilku na odpověď, ale nedočkal se. Výkřiky bolesti opět naplnily celou místnost. Ethan nehnul ani brvou. Věděl, že to z muže vytáhne a nezáleželo mu na tom, jak přitom bude trpět.

„Kus za kolonií je jeskyně. V ní vchod do staré vytěžené štoly. Jsou tam." Ethan se napřímil. Pocítil lehký pocit zadostiučinění, ale zdaleka neskončil.

„Kdo byl tvůj komplic?"

„Není to jedno? Je mrtvý..."

„S kým ještě jsi byl ve spojení?"

„S nikým." Ethan opět sahal po spínači. „S nikým!" zavřeštěl Emet. Ethan se zarazil. Vycítil, že mu nelže. S lehce zaťatými zuby od něj o kus odstoupil. Propaloval ho však pohledem. Emet se sotva držel při vědomí.

Výslech pokračoval ještě hodnou chvíli a nejednou se z místnosti znovu ozýval nářek čiré bolesti.

Když s ním Ethan skončil, už nebylo nač se ptát. Vyšel z cely a poručíkovi přikázal, aby ho okamžitě z kajuty spojili s jeho mistrem.

Na spojení si musel nějakou chvíli počkat. Lord Vader právě nebyl k zastižení. Měl proto alespoň čas poslat vojáky do staré štoly a přesně, jak Emet tvrdil, našli tam datový disk. Spojení s mistrem se mu podařilo navázat až následujícího dne.

„Mluv, učedníku. Máte ty plány?"

„Ano, mistře," lehce se uklonil. „Už jsem je odeslal na Low Vesli do archivu."

„Výborně. Dozvěděl ses ještě něco?"

„Ano. Vyslýchal jsem zajatce a byl to Jedi, mistře."

„Zabil jsi ho?"

„Jistě, mistře. Předtím mi ale laskavě prozradil ještě pár zajímavých informací a..."

„Sejdeme se na základně Orphant. Pak mi řekneš, co ses dozvěděl." Trochu ho zamrzelo, jak ho mistr odbyl, nemohl však než souhlasit.

„Rozumím, mistře. Budu tam."

Základna Orphant bylo jedinečné vzdušné velitelství. Nacházela se v husté atmosféře měsíce Nekro 8. Osmého měsíce plynného obra Nekrosus, který se nacházel v systému Paqualis ve vnitřním okraji.