2.Kapitola

87 15 0
                                    

Každou noc to bylo jen horší, každou noc se více hádali, jednou jsem viděl já tatínek dal mamince facku. Chtěl jsem zakročit ale bál jsem se, že mi taky ublíží. V noci jsem nemohl spát. Jednou to maminka nevydržela a sbalila si věci a odešla už jsem ji nikdy neviděl.

Brečel jsem celou dobu, proč mě tu nechala, proč mě opustila. Nechápal jsem to proč mě nevzala sebou. Cítil jsem že mě někdo snáší utěšit a taky se mu to povedlo. Ale něco se ve mě zlomilo.

Tatínek jenom pil a to trvalo půl roku než přestal a dal se zase zpátky dohromady, pochopil co provedl. Ale už to se nedá vrátit. Tatínek se o mě staral, i když musel pracovat. Byl velký šéf jedné firmy, takže si mohl dovolit cokoliv.

A já jsem něco pochopil, jako láska neexistuje, nikdo nemůže milovat věčně. Láska není nic jiného než zklamání. A já si slíbil sobě, že se nezamiluji. To radši budu sám. Než někoho milovat, význam láska pro mě nic neznamená.

Čas plynul a já jsem byl starší a starší. Bylo mi 19 a zrovna budu nastupovat na vysokou školu. Musím se dobře učit protože jsem zjistil že jednou převezmu po otci firmu.

Bavil jsem se lidmi, toho jo ale nemiloval jsem a nikoho nebudu. Ale to jsem se šeredně spletl. Protože někdo mi ukázal že milovat můžu. A myslím že tenhle příběh začíná.

Jmenuji se Eren Jaeger, je mi 19 let a nastoupil jsem na vysokou školu. A ten někdo mi pomohl se změnit.

Další kapitola...Omlouvám se za chyby a gramatiku...📖💻

Láska Existuje Neexistuje {Ereri/Riren} ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat