Karlnap oneshots

linka 3

Druhý den ráno se Sap probudil se strašnou bolestí hlavy. Když zvedl hlavu a porozhlédl se kolem, zjistil že seděl na gauči, Karl měl opřenou hlavu o jeho rameno a spal, a taky si všiml že Karl na sobě měl jen deku.

((jo no, tak se domu nedostali a ztuhli tam. a co ja s tim. hraje mi to do karet LOL))

Sapnap se snažil si vzpomenout co se včera večer stalo, ale místo toho aby si vzpomenul, ho hlava roztříštila jak kdyby mu o tu hlavu někdo rozbil skleněnou lahev.

Pomalu se zvedl, položil Karla na gauč tak aby ležel a vydal se směrem do kuchyně.

Když vešel do kuchyně, hned první věc které si všiml byl Quackity co leží na ledničce a spí. Radši to ignoroval a vzal si nějakou sklenici a napustil si do ní vodu kterou začal pít..

„Oh dobré ráno." Ozvalo se mu za zády a Sap se lekl, takže vyprskl vodu co měl v puse.

pohled Sapnapa

Rychle jsem se otočil abych zjistil kdo to je. Aha, to je jen Wilbur.

„Dobré." Odpověděl jsem, ne moc dobrým tónem, přece jenom mám dobrou kocovinu a opravdu skvělou náladu.

„Vyspinkanej do růžova?" Zasmál se Wil a dopíjel svůj čajík.

„No, spíš do zelena." Odpověděl jsem mu znechuceně a vypil další sklenici vodičky. ((jee voda vodičkaa jee voda vodičkaa))

222 slov lolololol :v

Na to se Wilbur jen zasmál.

„To jste si ten včerejšek užili s Karlem co?"

„Co? Jak jako užili?"

„Ty si to nepamatuješ?"

„Co bych si měl pamatovat?"

„Blázníš?! Už všichni vědí že si se s nim vyspal!"

„Cože jsem udělal?!"

„Jesus. Neměl bys tak pít, pak si hovno pamatuješ a dopadá to takhle."

„Ale buď ticho."

Odešel jsem zkontrolovat Karla jestli spí. Ano, spí. Rozhodl jsem se že se podívám kolem a zjistím kdo tady zůstal a kdo ne.

U baru jsem viděl chrápajícího George s hlavou na stole a v ruce prázdnýho panáka. Ten se musel teda pořádně vožrat.

Když jsem šel chodbou ke schodům všiml jsem si jak na schodech někdo sedí. A ne, nespí, je vzhůru. Přišel jsem blíž a poznal jsem že se jedná o Dreama. Hlavu měl opřenou o ruku a v druhé ruce měl sklenku se kterou si hrál. Čuměl do blba a nad něčím přemýšlel.

Sedl jsem si k němu čímž jsem upoutal jeho pozornost. Jen se na mě smutně podíval, ruce si dal do jiné pozice a zase čuměl někam do pryč. Z jeho pohledu jsem usoudil, že se mu něco stalo.

„Děje se něco?" Zeptal jsem se opatrně.

„Co? Ale ne, nic se nestalo." Odsekl.

„Ale přece se něco stát muselo, jinak bys nebyl takhle smutnej. Tak povídej."

Chvilku se nic nedělo, ale pak promluvil.

„Nic mi není, nic se nestalo a nejsem ani smutnej, jen mě bolí hlava a čekám než se někdo probudí protože si nemám s kým povídat."

„Aha, okej. No byl jsem v kuchyni a jedinej vzhůru tam je Wilbur."

Zase bylo chvilku ticho.

„Co teď? Jak se dostaneme domů?" Zeptal jsem se protože mě to fakt zajímalo.

„No pro tebe a George jsem objednal taxíka a já tady ještě chvíli budu a pomůžu uklidit. Stejně bych mohl řídit až odpoledne když se nebudu cítit tak debilně."

„Ok, a v kolik ten taxík přijede? Abych stihl vzbudit George.

„Asi za čtvrt hodiny, tak bych ho šel vzbudit co nejdřív."

„Fajn tak já ho půjdu vzbudit."

„Okej."

„A co jsem viděl, pěkně si se zlil tak se nedivím že je ti tak špatně."

„Haha, to říká ten co včera vomrdal Karla."

„Ty o tom víš taky?!"

„Děláš si prdel? Však o tom ví všichni!"

„Tak to mě poser. ((Sape na tohle není čas, tak to chvíli vydrž a doma se vysereš jak moc budeš potřebovat)) No já už radši jdu."

„Jo, tak čau."

„Čau, kdyby něco tak brnkni."

„Jasně."

Odešel jsem za Georgem abych ho vzbudil.

Když jsem k němu došel, vzal jsem mu z ruky ten panák, i když byl prázdný, a začal s ním třesat a klepat a ječet jeho jméno dokud se nevzbudí.

„Hee? Co jeeeee. Já chci ještě spát..." Vydal ze sebe Gogy rozespale.

„Ale notak, to se dospíš doma. Pojď, musíme stihnout ten taxík."

„Coooo? Jakej zas taxík?"

„Dream nám objednal taxíka tak pojď a dělej, musíme ho stihnout."

„Ale no joo furt." Řekl a zvedl se, ale jak se hned zvedl tak se hned zase složil k zemi.

'To si ze mě děláš snad prdel,' řekl jsem si v hlavě a pomohl mu vstát. Pak jsme se nějak dostali ven a nastoupili do čekajícího taxiska, ten nás odvezl ke Gogymu domů.

„Počkáte tady prosím? Já ho jen odvedu domů a vrátím se."

„Jo jasně hlavně si pospěšte."

„Ano."

Rychle jsem George dostal z auta a odvedl ho domů, kde sebou flákl o postel a chrápal. Rychlostně jsem se vrátil do toho taxíku, který mě odvezl ke mě před barák, poděkoval jsem mu a rozloučil se.

Vešel jsem dovnitř a hned se svlékl a zalezl pod sprchu. Po sprše jsem na sebe jenom něco hodil a šel si lehnout do postele, kde jsem hned po pár minutách usnul.

pohled třetí osoby

Sapa probudil vyzvánějící telefon na jeho nočním stolku. Sap se rozespale natáhl pro telefon a jedním okem se podíval kdo mu volá.

'A doprdele.' Pomyslel si. 'To je Karl.' Sap se ochotně odhodlal to zvednout a telefon si přiložil k uchu.

pokračování??? :>>