Karlnap oneshots

Dobro noc.

„Sape..?" Ozvalo se z koupelny.

„Ano Karle? Stalo se něco?" Přiběhl za ním Sap. Karl nic neodpověděl a zůstal potichu. Sap se ve dveřích zarazil z toho, co uviděl. Stal tam Karl, s nějakou věcí v ruce. Ovšem Sapovi hned došlo co to vlastně držel.

Přešel blíž a převzal si tu věc od Karla. Když se pořádně podíval, rozzářil se jako sluníčko.

„Je.. Je to pravda?" Vydal ze sebe, slzy tvořící se na jeho očích postupně stékaly po jeho tvářích. Slzy z radosti. Zvedl hlavu, aby se mohl podívat Karlovi do očí, který už taky pomalu brečel, ovšem není taková citlivka jako Sap, který se rozbrečí z každé hezké maličkosti.

Karl jen zakýval hlavou. Sap si ho v tu ránu přimáčkl do silného objetí.

„Jsem tak rád.." Zašeptal Sap, u úsměvem od ucha k uchu.

„Já taky.." Zašeptal nazpátek Karl a objetí mu opětoval.

-

„A takhle jsme zjistili že vás budeme mít."

„Zajímavé!" Vykřikl Tommy.

„A jak jste se vůbec seznámili s mamkou?" Zeptal se klidný Tubbo.

„Taky další velmi zajímavá historka."

-

„To už takhle v dětství!"

Malý Sapnap běžel po ulici, ke kavárně za svou tetou, která pro něj údajně má upečené perníčky, Sapovy oblíbené.

Ovšem, v hlavě se mu motaly jen a jen myšlenky ohledně těch perníčků, na které měl takovou chuť. No a tak nemotorný Sap vrazil do jiného kluka.

Sap se slušně omluvil a pomohl tomu klukovi vstát, dokud si ovšem nevšiml že si při padu odřel koleno a trochu i loket, no a teče mu krev. Nebýt-li toho klučiny, Sap by propadl breku hned teď a tady.

„Neboj, to bude dobrý. Kde máš maminku?" Zeptal se menší klučina a hladil Sapa po rameni.

„Támhle má moje teta cukrárnu." Zamumlal a ukázal na menší obchůdek na rohu ulice.

Malý kluk se podíval kam Sap ukázal jeho malým prstíkem, a zapřemýšlel. „Tak pojď, pomůžu ti tam dojít." Řekl a nabídl Sapovi ruku.

Sap se usmál, uzřel si slzy a čapl jeho ruku. Oba se dostali přes ulici k cukrárně, kde si jich hned všimla už zmíněná teta.

„Sape? Copak se stalo? Pročpak brečíš?" Přiběhla za nimi žena a hned se začala starat.

„Teto, já omylem vrazil do něj," malý Sap ukázal na kluka, „ale on mi pomohl vstát a pomohl mi dojít sem!" Usmál se Sap.

„Tak pojď, já ti to ošetřím a pak si budete moct dát ty perníčky!" Usmála se na ně žena, „Dré, zlatíčko přines mi prosím lékárničku!" Zavolala žena, přičemž se z vedlejší místnosti ozvalo tiché „ano!".

Z té místnosti následně přiběhl o něco starší klučina, s hnědými vlasy, zelenou mikinou, zelenými oči a s roztomilými pihami na tvářích.

„Počkat, nemá teď náhodou strejda blonďatý vlasy?"

„Máš pravdu, má, ale dřív je měl tmavé."

„Jakto?"

„Nevíme, prostě se mu samy zbarvily."

„Aha."

Podal ženě krabičku a podíval se na Sapa. „Co se ti stalo?" Zeptal se.

„Vrazil jsem do něj." Odpověděl mu Sap a lekl se, když mu byla přiložena náplast na koleno, načež se žena zasmála.

„Ty ťunťo, ty sis ani nevšiml že jsem ti to vyčistila. A to ses toho dřív strašně bál."

„Já už jsem velký kluk!" Zvolal sebejistě Sap se zavřenýma očima a rukama v bok.

„No jistě ty náš hrdino. A jak se jmenuje tenhle kluk?"

„Mé jméno je Karl, madam." Řekl slušně Karl.

„O ne, říkej mi Puffy!" Usmála se na něj žena a vstala.

„Dobře, paní Puffy."

Žena se na to jen zasmála a podala všem třem tác se slíbenými perníčky. Všichni si hned jeden vzali a snědli.

„Máte to opravdu dobré paní Puffy!" Zajásal Karl. Všichni s ním souhlasili.

-

„To je zajímavé, tati, tys byl jako malé dítě a to ti zůstalo do teď!" Řekl Tommy.

„Ty hele! Pojď sem, že já tě chytnu!" Začal za ním pobíhat Sap.

Karl s Tubbem s epodívái na sebe a zasmáli se. Když Sap chytil Tommyho do náruče, udělal 'letadlo' a zachumlal ho do postele. Karl udělal to samé s Tubbem. Oba jim pak dali pusu na čela a popřáli si dobrou noc.

-

„Ale Tommy měl pravdu, opravdu ti to zůstalo i do teď." Usmál se Karl.

Sap na to jen udělal ten falešný 'heart break'. „Ach, jaks mi to mohl udělat? Takhle mi zničit mé ubohé srdce."

Karl se na to jen zasmál a šťouchl do něj loktem. „Pojď už spát, jsem unavenej a ty zejtra vstáváš. Slíbil si Tommymu, že s ním zajdeš do lesa."

Sap na to jen silně oddechl. „Nojo furt." Řekl Sap a unaveně padl na postel.

„Děláš snídani mimochodem."

„COŽE!"

moc toho nevychází no ;w;
i beg your pardon TwT

(btw nahoře v médiích je moje bota s odřenou špičkou)