Karlnap oneshots

romanťyka

„Karle?" Objevil se Sap ve dveřích od Karlova studia.

„Ano?" odpověděl mu Karl bez toho, aniž by odvrátil oči od své práce.

Sap vešel do místnosti a sedl si na gauč. „Víš, dneska je Valentýn a mě napadlo že-" řekl trochu stydlivě a nejistě, zatímco pozoroval své prsty u nohou.

„Půjdu." Přerušil ho Karl a tím si vyžádal Sapův pohled. Oba se dívali na sebe a Sapovi bylo líto, v jakém stavu vidí svého přítele. Na jeho rtech se rýsoval menší úsměv, a oči mu dekorovaly tmavé kruhy pod nimi.

„Vždyť ani nevíš kam, natož co tam chci dělat." Řekl nechápavě Sap a zasmál se. Karl se na to jen taky zasmál a odpověděl, „Bylo mi to jasný, co máš na mysli," a s úsměvem pokrčil rameny.

Sap vstal a došel ke Karlovi. Otočil jeho židli čelem k němu a opřel se o opěradla pod ruce. „No tak, nech už toho pracování a dej si chvíli pauzu. Poslední dobou neděláš nic jiného než jen pracuješ a pracuješ. Zasloužíš si trochu volna, a navíc ses ani mně poslední dobou vůbec nevěnoval!" Řekl Sap s trochou smutku a levou ruku přemístil na Karlovu tvář, kterou jemně hladil palcem.

Karl se začal topit ve dlani jeho přítele, zavřel oči a usmíval se. Po chvíli si povzdechl a podívat se Sapovi do očí. „Tak dobře, máš pravdu." Řekl a podíval se na monitor. „Lidi to pochopí, když si vezmu nějaký čas volno." Povzdechl si znovu a vstal.

Sap se na to usmál a chytl ho za ruku. Palcem u nohy zmáčkl tlačítko na vypnutí počítače a zatáhl Karla ven z té místnosti, kde hned zabouchl dveře a odvedl ho do jejich společné ložnice. „Přemýšlel jsem a napadlo mě, že bych tě mohl vzít na nějakou večeři. Dlouho jsme nikde nebyli, tak mi to přišlo jako fajn nápad," řekl Sap.

Karl se usmál, „To zní hezky," podotkl. Sap se na to usmál. Věděl už dávno, že mu na to Karl kývne, tak už zarezervoval stůl v jedné krásné restauraci poblíž. Bylo to jejich obou oblíbené místo už tehdy, kdy to byly jejich první rande.

-

„Počkej na mě u auta, hned tam jsem." Řekl Karl Sapnapovi když si upravoval poslední detaily jeho oblečení. „Mhm," zakýval Sap. „Ale nezdrž se moc dlouho, jinak budu večeřet za dva," usmál se Sap a mrknul na něj.

Karl se zasmál, „Neboj." Co to dořekl, Sap zmizel za dveřmi hlavního vchodu. Karl se otočil a uviděl svůj počítač. Naposledy se na něj usmál a pak na něj ukázal prostředníček. Sebral se a odešel za Sapem.

(Karl the savage)

-
(NEMAM ŠAJNA JAK FUNGUJOU RANDE OK :))

Co Sap s Karlem přišli do restaurace, číšník (i think) je odvedl a ukázal jejich místo. Sap poděkoval za oba a na to číšník odešel. Karl se Sapnapem se na sebe podívali a usmáli, Sap pak odsunul židli a jako správný gentleman mu židli přisunul a Karl si sedl. Sám Sap se pak usadil na židli naproti jeho už tří ročnímu příteli.

Oba si pak objednali své oblíbené jídlo a jedli. Po dezertu si jen chvíli povídali. „Karle, něco pro tebe mám." Usmál se Sap a z kapsy vyndal krabičku. „Huh?" Naklonil trochu hlavu Karl.

Sap předal krabičku Karlovi do rukou, který ji opatrně otevřel. Karl ztratil dech a neměl slov. „Sape, to je nádherný!" Usmál se Karl a Sap na to taky.

„Líbil se ti? Bál jsem se že se ti nebude líbit.." Řekl Sap a nervózně zasmál. „Ano, je krásný.." Karl náhrdelník vzal do ruky a podíval se na něj zblízka. Byl to diamant s vyrytými iniciály jejich jmen. Sap ho vzal do rukou a přidělal jej Karlovi na krk.

„Nikdy ho nesundám," podotkl Karl a stál si za svým. Sap se na to jen pozasmál, „Jeho místo je u tebe, ať už jsi kdekoliv." Pohladil ho po tváři a políbil ho. Karl mu polibek s radostí oplatil.

-

„Ty si ho fakt nikdy nesundáš, že?" Řekl Sap, který už ležel na posteli a črkal na Karla až si k němu lehne taky.

„Ně," řekl Karl a přilehl si k němu. Sap ho objal za zadu a zabořil hlavu do jeho krku. „Voníš.." Zamumlal Sap. Na to se Karl usmál.

„Jsem rád že tě mám," zašeptal Sap. Karl mu dal pusu do vlasů, „Já taky. Miluju tě." Sap mu na to jen dal pár jemných polibků na krk.

„Taky tě miluju." Řekl a nakonec ho políbil na rty. Karl mu to opětoval a oba se zachumlali k sobě a usli v náruči toho druhého.

-

haha, sorry, je to trochu kratší ale nemám ABSOLUTNĚ žádný nápady na psaní.
..
...
už i tohle mi trvalo celkem dlouho napsat, začala jsem 14. února v 11 večer a dopsala to až teď, a to to má necelejch 800 slov>:((