I want to be the Lord (Loki ff)

9. kapitola ~"Same dream"

Jej. Je tu další týden, bohužel ne pondělí, protože tuto kapitolku už jsem neměla předepsanou. Doufám, že se Vám i tak líbí, kam ten jejich příběh utíká. Máme tu zamilovanou Jane a egoistického Lokiho, který si nechce přiznat, že Jane možná miluje. Kdo ví? Každopádně za komentář a hvězdičku budu ráda. Mějte se a Lokimu zdar.
Vaše Týna 😊🍁

,,co myslíš?"ušklíbnu se a sednu si. Natáhnu si nohy před sebe a překřížím je v kotnících. ,,jsem tvá neteř!" Vykřikne. ,,nevlastní, Jane. Nevlastní", řeknu a prokřupu si prsty. ,,ty hajzle řekni mi jestli mezi náma něco bylo!" Zařve a zmáčkne tlačítko na ovladači. Syknu. ,,fajn. Nic mezi náma nebylo. Jen jsi mě políbila, ale to jsem ti ukázal", protočím očima. ,,takže já tě políbila sama od sebe? Jen tak?"založí ruce na prsou. Kývnu. ,,jo přesně tak", potvrdím a vstanu. ,,no nic...povídání bylo dost. Jdu do svého pokoje", řeknu s úšklebkem a odejdu.
Dojdu do svého pokoje a natáhnu se na postel. Je divná...ale přesto svá. Škoda, že si nic moc nepamatuje.. Během mého přemýšlení usnu.

Lokiho sen:

,,Loki tady jsi!" Okolo krku se mi omotají hubené ruce mé dívky. ,,Jane", usměju se a stáhnu ji k sobě. Taky ji obejmu, poté ji svalím pod sebe a políbím ji. ,,hale, na polibek je trošku brzo nemyslíš drahý?" Zeptá se a zasměje se. Kouknu na ni. ,,stejně jako na to, že tě vidím v šatech už teď", ušklíbnu se a posadím ji. ,,to je pravda. Sakra přivedla jsem na nás neštěstí", dá si hlavu do dlaní. ,,ale ne má lásko nepřivedla. Máš mě a se mnou ti žádné nebezpečí a neštěstí nehrozí",řeknu. ,,lháři", praští mě do hrudi a zasměje se. ,,nelžu!"vykřiknu a políbím ji. ,,Tátovi se to furt moc nelíbí", zamumlá po chvilce. Kouknu na ni. ,,a tobě někdy vadilo, co si o tobě tvůj otec myslel?" Ušklíbnu se. ,,no ne...ale stejně hlodá to ve mě...prakticky jsi můj strýc...a jsi starší", nadechne se. ,,nejsem nijak spřízněn s tvou rodinou...nemám stejnou krev jako ty... ani podobnou", uchechtnu se. ,,a co se týče mého věku. Taky nejsem moc starý. Tady na Midgardu je mi teprve pouhých...",zarazím se a kouknu kolem. ,,dvacet pět", řekne Jane a usměje se. ,, ano. Jo dvacet pět mi je a tobě je v pozemských letech dvacet. Neřekl bych, že je to tak hrozné",ušklíbnu se. ,,vždy z toho musíš nějak vybruslit", nakloní se ke mě. ,,ale to na mě přece miluješ ne?" Zeptám se a přiblížím se k ní obličejem. ,,ano", vydechne a konečně spojí naše rty v jedno.

Probudím se a vyskočím na nohy. ,,ne! Tohle ne. To se nesmí stát", zavrčím. ,,musím splnit úkol a donést Thanosovi Tesseract",vydechnu a prohrábnu si oběma rukama vlasy. ,,Loki", zaťuká na dveře Jane. Rychle si lehnu zpět do postele a zavřu oči předstírajíc spánek. ,,Loki?"zaťuká znovu a potichu otevře dveře.
Cítím její pohled, ale dál dělám, že spím. ,,já se přišla omluvit za mé celkové chování. Vlastně jsem ani přjít nechtěla, protože bych ti to mohla říct osobně u oběda, ale sen, co se mi teď zdál...mi dal dost jiný pohled na situaci",zamumlá. Cože?? On se jí zdál stejný sen?
,,vím, že je to zvláštní, ale zdálo se mi o nás dvou. Promiň měla bych přestat být sentimentální", vydechne a dojde blíž. Skloní se a dá mi jeden malý polibek do vlasů. ,,vím, že nespíš Loki",zašeptá a pak odejde.
Hrkne to ve mě. ,,zdál se jí stejný sen. Ona měla sen o naší svatbě stejně jako já. To není možné", zamumlám. Rozhlédnu se kolem a zrak mi padne na malou tabulku u mé postele.

,,dvanáct dvacet", zamručím po dvou hodinách. ,,to už je asi čas na ten oběd", protočím očima, zvednu se a odejdu dolů do kuchyně. ,,Jane?" Zamručím do potemnělého prostoru. ,,Pane obávám se, že slečna Jane odešla před hodinou ven s mužem jménem Steve", ozve se odnikud. Trhnu sebou a rozhlédnu se. ,,kdo to řekl?!" Vykřiknu. ,,Jsem Jarvis pane...", ozve se opět hlas. Kouknu na strop.,, kam, že odešla?" zeptám se stropu.,, nevím pane kam šla... Ale nejspíše to budete mít napsané na tom papíru, co leží na stole", odpověď nezní dvakrát mile. Protočím očima. Dojdu ke stolu a vezmu do ruky papír.

Drahý Loki. Vyrazila jsem se Stevem ven. Přesněji řečeno.. mě pozval na oběd. Ty máš oběd v mikrovlnce. Doufám, že to zvládneš zapnout... stačí jen třikrát zmáčknout tlačítko start a pak počkat až to začne pípat. Věřím, že to zvládneš. Vrátím se kolem třetí hodiny odpolední.

P. S snaž se prosím nic nepodpálit.

Jane

Zavrčím.,, tak ona si jde klidně ven a mě tu nechá jen s tím ďábelským strojem? " zamračím se a založím ruce na prsou. ,,ts. Odmítám jíst!" odfrknu si a odejdu zpět do svého pokoje. Lehnu si a začnu dumat nad tím snem, co se mi zdál. Něco tu sakriš práce nehraje. Měl bych ji najít. Rozejdu se k výtahu a v tu chvíli, kdy už se mé prsty dotýkají tlačítka na přivolání se ozve alarm. Ku**a! Takže já nemůžu odejít....ona mě má hlídat, ale není tady... Myslím, že tu někomu uděláme menší problém. Nevinně se usměju a vydám se do kuchyně. Rozhlédnu se a dojdu k mikrovlnce. Zmáčknu třikrát tlačítko a ona kouzelná krabice se nejspíš zapne. Nechápavě sleduji jak se talíř otáčí. Midgarďané. Odfrknu si. Po chvíli se celým patrem ozve pípání. Trhnu sebou a rozhlédnu se. To bylo jako ono? Vezmu za ta dvířka a pokusím se si oběd vyndat.,, proč to sakra nejde otevřít?? " zamručím a zalomcuju dvířky od mikrovlnky.,, pane... Na otevření dvířek je tam takové tlačítko", ozve se Jarvis, ale to už budu mít v jedné ruce oběd a v druhé dvířka.,, pozdě ", řeknu a s úsměvem odejdu do obýváku. Skočím na gauč a polovinu oběda vyhodím na bílou sedačku.,, pane tohle už je ale příliš. Volám slečně Jane", řekne.,, jen jí zavolej", uchechtnu se a sním si zbytek oběda.
Ani nestačím napočítat do tisíce a dveře od výtahu se rozletí. Kouknu na Jane.,, nazdar neteři", zamávám ji a ušklíbnu se. Jane na mě koukne.,, to si děláš prdel? Loki, co jsi tu do hajzlu dělal? " povzdychne si a dojde před sedačku.,, ohřál jsem si oběd v tý ďáblový věci", ukážu na rozbitou mikrovlnku.,, co jsi s tím udělal?? Kde to má dvířka? " propálímě vražedným pohledem.,, nešlo mi to otevřít..", obhájím se a odložím prázdný talíř.,, já tě zabiju ty černovlasej idiote! " vykřikne.,, na to nemáš kotě", spokojeně si mlasknu.
,, vsadíme se? " zeptá se.