I want to be the Lord (Loki ff)

2.kapitola ~ "my mind is mine"

O rok později

Pomalu otevřu oči. Pořád visím v řetězech. Pohnu hlavou a černé kadeře mi napadají do očí. Zamrkám. Pak kouknu na mé tělo. Nikde není ani místečko kůže. Syknu a rozhlédnu se. V tu chvíli se ve dveřích objevuje Proxima. Polknu. ,,už jsi tady zas? Jsi tu nějak často",mumlám. Vytáhne bič a dá se do práce. Když skončí cítím všechny rány. Sklopím hlavu. ,,měl by jsi se otci poddat kocourku...jinak z tebe nezbyde nic", zavrní mi Proxima do ucha a odtáhne se. ,,pro tvého otce nikdy pracovat nebudu!" Zakřičím. ,,AHHHHHH!!" Zařvu pod úmornou bolestí hlavy. ,,Dost prosím dost!" V očích se mi zalesknou slzy bolesti. ,,odsouhlas mu to!" Zavrčí Proxima. Zavrtím hlavou. ,,Nikdy!" Vydechnu přes bolest. Skousnu si ret a celý se v řetězech napnu. Proxima na mě koukne. ,,uvidíme jakou odvahu budeš mít po třech letech!" Zavrčí. Vytřeštím oči a kouknu na ni. ,,prosím ukonči to! Zabij mě!" Vykřiknu po ní. Proxima se zasměje. ,,Ale ne kocourku... buď půjdeš pro Tesseract nebo se Ebony postará o tu psychickou část tebe a věř mi, že to, co zažíváš teď, je jen slabý předkrm", zasměje se a odejde. Konečně je pryč. Vydechnu a pověsím se do řetězů. Svaly se mi napnou. Kurva! Musím se odsud dostat. Rozhlédnu se a v tu chvíli do místmosti vejde Thanos. ,,tak co? Změnil jsi názor?" Zepta se. ,,nikdy", vydechnu. Zasadí mi pár ran. Vyplivnu jeho směrem chuchvalec krve. ,,a teď?" Optá se. ,,nebudu ti sloužit!" Nasadím svůj úšklebek. ,,jsem svobodný bůh a ty nikdy bohem nebudeš!!" Zavrčím. Thanos se zasměje. ,,Ebony...přidej mu!" Ušklíbne se. Kouknu Ebonyho směrem. ,,a do hajzlu", zamumlám. Křiknh bolestí, hned co se jeho schopnosti nabourají do mé hlavy. Začnu se kroutit. ,,dost! Stop! Už dost!" Zhluboka se nadechnu. Thanos mě chytne za bradu. ,,radím ti dobře. Jdi pro Tesseract, přines mi ho a pak budeš Zemi vládnout",řekne. Kouknu na něj. Odfrknu si. ,,nikdy, nejde mi o vládnutí nějakě malinké planetky!" Uchechtnu se. Ebony zaútočí znovu, tentokrát, ale Thanos povolá i Proximu. ,,Je mi jedno, co mi uděláš! Jak moc mě budeš mučit! Já se nepodvolím! Jsem Loki z Ásgardu!" Zakřičím. Thanos mi vrazí pěstí do tváře. Přivřu oči. Pak narovnám hlavu. ,,furt trvám na 'ne' blbci", vydechnu. Zakručí mi v břiše. Kouknu na své břicho. Protočím očima. Thanos se ušklíbne. ,,odchod!" Řekne. Všichni opustí místnost. Z očí se mi vyřinou slzy jako hráchy. Protože Ebony spustil vzpomínky na mou matku Friggu.

Vzpomínka:
~ ,,Loki počkej! Musíš pomalu. Umění magie je velmi složité...chce to soustředění, cit a hlavně rozum", začne Frigga. Malý Loki se na ní zašklebí. ,,Thor si ze mě dělá srandu matko. Nenavidí mě! Říká, že jsem jako holka, protože používám magii", zakňourá. ,,Zlato nepoužívej magii k nějakým vtípkům mohlo by se ti to vymstít", poučuje královna svého černovlasého syna. ,,já vím matko. Už nejsem malý", usměje se tehdy čerstvě pětset let starý Loki a už plánuje první vtípek na svého bratra. Frigga se usmívá a hladí syna po vlasech. ,,jsi hodný Loki... zůstaň takový",usměje se. Malý Loki se přitulí do matčiny suknice. V tu chvíli se otevřou dveře od královské komnaty. Dovnitř vpadne černovláskův starší bratr. ,,už půjdu matko", zamumlá malý Loki a opustí pokoj. ~

Vzpomínka zmizí stejně rychle jako se objevila. ,,matko",vydechnu a sklopím hlavu k přívěšku Yggdrasillu, který mi matka darovala. Slabě se usměju. Pak s malým úsměvem na zjizvených rtech zavřu oči. Co víc si přát... chci jen klid a ticho. Nakrčím obočí, kdyz slyším divné zvuky. Protočím oči. ,,už zase? To jste tak tupý, když jste tu byli před minutou?" Zamračím se na Proximu s Thanosem a Ebonym. Thanos se zasměje. ,,před minutou?? Byli jsme tu před půl rokem", zamyslí se. Udivím se. Kouknu na sebe. Některé rány budou zahojené. Thanos ke mě dojde. ,,víš... vidím, že s tebou psychické mučení nic nedělá...proto jsem se rozhodl..., že to uděláme jednodušeji", zasměje se. Kouknu na něj. Thanos vezme žezlo s podivně zářivým kamenem na špici. Nadzvednu obočí. ,,co to jako má být? Umlátíš mě tyčkou?" Začnu se smát. Thanos uvolní pouta na rukou a já se bezvladně sesunu k zemi. ,,au", vydechnu. Pomalu se zvednu na loktech. Thanos mi přiloží tyčku k hrudi. Uvolní se namodralý kouř. Udivím se. Kouknu na Thanose. ,,co to má být?" Zamumlám. ,,jakto, že to nefunguje?" Zavrčí. ,,nevím..co má fungovat?" Zamumlám. Thanos mě praští po hlavě. Sesunu se na zem pomalu zavírajíc oči. Ještě než mě odnese vlna bezvědomí, slyším rozhovor mezi Thanosem a Proximou. ,,mělo ho to ovládnout!" Naštvaně křičí po Proximě. ,,nevím otče...má furt silnou vůli...bojuje...musíme ho zlomit...porazit ho!"vyhrkne.
Opět se probouzím v té místnosti. Svaly nepříjemně pálí jak jsou furt napínané. Syknu a trhnu rukama v pokusu řetězy přetrhnout. Zavrčím když se nehnou ani o píď. ,,Pusťte mě!!!"Zařvu a trhnu rukama. ,,Hej!!! Kreténi!!" Zkouším na sebe upoutat pozornost. Ani po deseti minutách se nic nestane. Protočím očima a zůstanu viset v poutech. Unaveně zavřu oči. ,,já už opravdu nevím co mám udělat, aby sem jeden z Vás naklusal!! Jsem Loki z Ásgardu!" Zopakuju už asi po páté. Zamrkám a rozhlédnu se znovu po místnosti. Po chvíli se rozrazí dveře a dovnitř vtrhne Ebony Maw. Kouknu na něj. ,,no konečně ty hadí ksichte! Chci odsud hned pryč", přikážu. Koukne na mě a začne se smát. ,,to ti to fakt v tý tvý hlavince ještě nedošlo?? Odsud není útěku. Od teď patříš mezi děti Thanosovi", řekne. Pootevřu rty. Pak se od srdce hluboce zasměju. ,,nikdy do vaší party blbů patřit nebudu!" Zavrčím. Ebony mávne rukou a opět se mi na ústech usídlí kovový náhubek. Vážně?! Znuděně protočím oči a vyzývavě na něj kouknu. Začne něco odříkávat v jazyce, kterému nerozumím. Po chvilce mě přepadne hrozná bolest. Zakřičím bolestí,ale přes kov na mé puse není nic slyšet. Ne! Nebudu prosit o milost! Nebudu! Kouknu mu zpříma do očí. Ebony na mě zavrčí a dotkne se špičkou žezla mé hrudi. Nakloním hlavu na stranu. Oni se mě snaží ovládnout? Zamračím se. ,,ale nepovídej... tobě se rozsvítilo bastarde?" Zavrčí a sundá náhubek. ,,ty mi lezeš do hlavy?" Zeptám se. Krákavě se zasměje. ,,jsem v tvé hlavě od doby, co tě Proxima poprvé postavila před Thanose...copak si to nepamatuješ?" Založí ruce na prsou. Probodnu ho pohledem. ,,podvol se!" Vyřkne Ebony.
Nikdy! Za matku a bratra!

Tak hurá je tu zase pondělí.😁 Do konce prázdnin už nám zbývá jen něco málo přes dva týdny. Jak se těšíte do školy? Stihli jste přes prázdniny vše, co jste chtěli? Nebo vás to teprve čeká? Klidně se pochlubte do komentáře😊 Jinak za komentář a hvězdičku budeme rády😇