I want to be the Lord (Loki ff)

10.kapitola ~"just walk and talk"

Další týden, další pondělí a další kapitolka téhle knížky. Doufám, že se Vám líbí. Budu ráda za vyjádření v komentáři, Protože jen hlasování a komentáře posouvají zde přítomné autory a lidi, aby psali dál. I kritika kolikrát pomůže víc než pouhé mlčení. (jsou to mé názory a já si za nimi stojím 🥺🤩🥰)
Děkuji všem co toto čtou a ahoj příští pondělí
Vaše Týna 🤩

U všech hromů, co se to tady doprkýnka stalo?
,, o co? " zasměje se Loki a vyzývavě na mě koukne.,, hm.. Co třeba o procházku venku bez těch serepetiček?" ušklíbnu se a založím ruce v bok. Loki na mě koukne.,, děláš si srandu.. Sama bys ven nešla. Ne, se mnou po boku a bez obojku a náramků", řekne a zvedne se na nohy. Zakloním hlavu, abych mu viděla do očí. On si to užívá bastard! ,, tak co? Platí? "natáhnu k němu ruku.,, fajn", pokrčí rameny.,, vlastně proč ne", dodá. On ví, že ho nezabiju... To mám prohrané. Zamračím se a odejdu do kuchyně spravit mikrovlnku, kterou ten idiot rozbil.,, Jak se ti to do háje povedlo?? Dyť ty si ty dveře vyrval z pantů!! " zakřičím a dojdu zpět.,, to víš.. Nechtěla mi vydat jídlo... No tak jsem si ho vzal násilím", pokrčí rameny a vezme mi dveře.,, hale víš, že když máš ty věci tak jsi docela mílius? "zasměju se a kouknu na něj.,, tak to se modli, abych nevyhrál sázku", vycení zuby a sladce se usměje. Přimhouřím oči. A sakra... Ta sázka. Polknu a nervózně se kousnu do rtu. Během vteřiny je Loki u mě a drží mi bradu.,, nekousej ten ret", zavrčí a koukne mi do očí.
Znáte takovej ten pocit, když něco hrozně chcete, ale nevíte jestli to máte udělat? Ne? No já zrovna teď chci okusit jeho rty. Je tak blízko. Stačilo by se jen trošku nahnout...
,, sakra práce ", zavrčí Loki a pak se odtáhne. Kouknu na něj.,, ne Loki počkej", vykřiknu.,, ne Jane!! Tohle je špatně! " zavrčí a odežene mou natahující se ruku.,, LAUFEYSONE STŮJ SAKRA!!" zařvu a poběžím za ním.,, dost! " křikne a přirazí mě ke zdi.,, chováš se jako děcko!" dodá a koukne na mě shora.,, chovám se tak jak to cítím!" zamručím a pohled mu oplatím. Zavrčí a pustí mě.,, dej mi pokoj Jane, nemůže mezi námi nic být sakra práce", rozejde se chodbou pryč,, dobře. Uděláme to jinak! " vyhrknu a doběhnu ho.,, půjdeme se teď projít....a až si pročistíme hlavy tak si o tom rozumně promluvíme jako dva dospělí. Jo?" vykouzlím na tváři úsměv. Pak k němu dojdu a sundám mu ty serepetičky, co mu Furry dal.,, věřím ti. Takže ty bys mohl věřit mě", dodám a podám mu ruku.,, pojďme. Paříž je prý nádherná po boku kamaráda ", uchechtnu se a nevinně zamrkám.,, fajn! Ale dáš mi pak pokoj? Jseš fakt otravný lidský červ", založí ruce na hrudi a koukne na mě.,, asi jsi zapomněl, že nejsem ze Země viď?" chytnu ho za ruku a už ho táhnu dolů ze schodů. Během celého dne, projdeme dost uliček až nakonec zastavíme pod Eiffelovkou.,, jé pohni Loki stihneme Eiffelovku"! " zaraduju se, chytám chudáka Lokiho za ruku a už ho zase táhnu za sebou. Vyběhneme na vrchol a já radostí vykřiknu.,, jsme tady!! Loki vidíš? Já říkala, že Eiffelova věž je nádherná, ale celkově i Paříž!" vykřiknu a kouknu na Lokiho jež se ležérně opírá o sloup a pozoruje mě.,, Posloucháš mě vůbec??" dojdu k němu a plácnu ho přes ruku. Chytne mě a opět přirazí ke zdi. Asi si začnu dělat čárky kolikrát skončíme v týhle póze, zdá se mi, že ji má nějak rád...
     Kouknu Lokimu do očí a slabě do něj strčím, abych ho od sebe odtáhla.,, Pusť mě!" křiknu a znovu se ho pokusím odstrčit. Loki mi chytne ruce a zvedne mi je nad hlavu.,, drž pusu", sykne a rozhlédne se.,, řeknu ti to jen jednou ano? " dodá a pomalu pustí mé ruce.,, fajn", založím ruce na prsou a kouknu na něj.,, nejde to... Slyším každou tvou myšlenku. Vím, že teď toužíš mě opět políbit... ", začne. Kouknu na něj a zrudnu.,, to není pravda!" křiknu a odvrátím pohled.,, fakt ne? " uchechtne se a chytne mi bradu. Kouknu na něj.,, řekni mi, po čem toužíš?" zašeptá a koukne mi do očí.,, já... Já", zakoktám se.,, chci tebe", vydechnu.,, no vida. Nebylo to tak těžké ", zasměje se a odtáhne.,, cože? To je všechno?" zamumlám.,, ano", to jednoduché slovo sklouzne z jeho rtů. Kdybych se víc... Ne! Nemysli na to... Čte mi myšlenky! Co to? Udivím se když cítím něco měkkého na mých rtech. Vykulím oči, ve chvíli, kdy si uvědomím, že to jsou Lokiho rty. Cože? Pokrčím rameny a zavřu oči. Odtáhne se a s úsměvem na mě koukne.,, po tomhle jsi toužila? " uchechtne se. Kouknu na něj.,, ne, ale lepší než nic", řeknu a znovu přitisknu své rty na ty jeho.,, ukážu ti, že mě můžeš věřit", vydechnu do jeho rtů.,, nejde o to komu věřím maličká, jde o to, že tebe stáhnu ke dnu a o to nestojím ", řekne a odtáhne mě.,, Loki nech toho... Políbil jsi mě sám od sebe... Takže buď něco cítíš a jen se bojíš toho, že se to zvrtne a ty to nebudeš mít pod kontrolou a nebo je druhá možnost a to, že mi nevěříš. Loki sakra já se v tobě nevyznám. Co chceš?" kouknu na něj a pohladím ho po tváři.,, chci dokončit úkol od Thanose a pak získat trůn Midgardu", řekne. Kouknu na něj.,, jsi blázen. Furt tě to nepřešlo. Nemůžeš vyhrát!! Žádný trůn tě tu nečeká, copak to nechápeš?? Dáš Thanosovi Tesseract a co pak? Co když tě zabije??" zakřičím.,, máme dohodu. Já jemu Tesseract on mě trůn Midgardu", vydechne Loki.,, zešílel jsi. Trůn ti nedá!! Podvede tě! Vzdej se toho snu a zůstaň se mnou prosím", chytnu ho za ruce.,, tomuhle se říká Stockholmský syndrom Jane. Zamilovala jsi se do věznitele", koukne mi do očí. Zasměju se.,, až na jednu maličkost. To tebe vězníme a hlídáme dvacet čtyři hodin denně", nadzvednu obočí.,, takže spíš se věznitel zamiloval do oběti", vyprsknu smíchy.,, to je jedno Loki. Ano, cítím k tobě víc než kamarádství... Stalo se to po tom snu...", promnu si tvář.,, po jakém snu?" chytne se toho. Pokrčím rameny a kouknu mu do očí.,, no... Byli jsme na pláži a já měla svatební šaty, obejmula jsem tě kolem krku. Ty jsi mě povalil pod sebe a políbil mě, pak jsem řekla, že na polibek je brzo a tys mi to oplatil tím, že na to abys mě viděl ve svatebních je taky brzo. Myslela jsem, že jsem všechno zkazila... Ale ty si řekl, že ne a, že... ", nadechnu se.,, že máš mě a nic ti se mnou nehrozí", vydechne.,, jo.. Eh...přesně! Jak to víš? " Zeptám se zmateně.
,, mě se ten sen zdál taky Jane".