Týden za týdnem (#drabblevýzva2021)

Týden třicátý pátý: Kritik kamarád

Zadání: Kritik kamarád
Počet slov: 300
Forma: du
__________________________________________

Sedíš u stolu, ruce zabořené ve vlasech, a zoufale zíráš na obrazovku počítače. Přemýšlíš, co máš dělat. Jestli být upřímný, nebo milosrdně lhát.

„Kterého idiota napadlo dělat recenzi kamarádovi?“ zamumláš s notnou dávkou sebekritiky v hlase. Připadáš si v pasti. Tvoje profesionální čest ti velí napsat to tak, jak to je, ale víš, že by ho to ranilo, že by byl naštvaný a možná už by s tebou nikdy nepromluvil. A to nechceš, máš ho rád, znáte se dlouho a nechceš ztratit jeho přátelství.

Začneš psát milosrdnou lež, když v tom se zarazíš.

„Sakra,“ vydechneš zděšeně, když si uvědomíš, že nemá smysl lhát. Že se stejně dozví, jak moc špatné jeho dílo je, když to chce poslat dál. Vydavatel si určitě servítky brát nebude a ty budeš v lepším případě za vola, který to špatné dílo nepoznal. Nebo za zrádce, který místo toho, co by poradil, se na to vykašlal.

Zmučeně zasténáš a smažeš těch pár řádků, co na monitoru máš. Sesuneš se v křesle a znovu vezmeš do rukou ten štos papírů, který by měl být knihou. Znechuceně nakrčíš nos nad hrubkou, na kterou ti náhodně padne zrak. Nedivíš se, je jich tam víc než dost.

S povzdechem vylovíš z šuplíku červenou propisku, pozůstatek tvé krátké učitelské kariéry, a začneš znovu číst ten příšerný brak.

Za chvíli se do práce plně ponoříš a červených znamínek mezi černými písmeny vesele přibývá. Když nic jiného, tak aspoň uvidí, že jsi to opravdu četl.

Na konci kapitoly se zhluboka nadechneš a přesuneš zrak na blikající kurzor na bílé ploše tlumeně svítícího monitoru.

„Tak jdeme na to,“ povzbudíš se a položíš prsty na klávesy, abys mohl začít psát. Snažíš se kritiku prokládat chválou, hledáš i sebemenší detaily, které jsou fajn, jen abys jejich poměr trochu vyrovnal.

„Snad to pochopí,“ povzdechneš si s nadějí.