Týden za týdnem (#drabblevýzva2021)

Týden dvacátý šestý: Zvláštní nadání

Zadání: Učitel, který objeví v jednom ze svých studentů zvláštní nadání.
Počet slov: 300
Forma: er
_______________________________________

Procházel po třídě a bedlivě sledoval, jak jeho svěřenci pracují, aby mohl rychle zasáhnout v případě blížící se katastrofy. Leckdo by ho mohl považovat za cynického, ale on věděl, co dělá. Za ty roky, co učil chemii, už zažil ledacos. Malé i větší požáry. Poleptání. Otravy. Dokonce výbuchy směsí, které by vůbec vybuchovat neměly. Studenti byli pohromou, časovanou bombou, o které nikdo netušil, kdy se chystá vybuchnout.

Potlačil útrpné zasténání, když si všiml studentky, které právě plamen kahanu olízl rozpuštěné vlasy. Mohl to říkat pořád dokola a stejně si ty holky nedaly říct. Oheň a dlouhé vlasy prostě nešly dohromady. Dnes neměl náladu na přednášku, a tak se, když se přesvědčil, že jí nehoří hlava, vydal dál.

Jak jen by chtěl jednou mít schopného studenta. Někoho, s kým by se mohl podělit o své zkušenosti, koho by mohl vzdělávat, kdo by o jeho předmět stál.

Šlehl pohledem k oknu, k chlapci, který nastoupil teprve nedávno a většinu času trávil úplně sám, tichý a zamyšlený, jako by byl ve vlastním světě, do kterého směl vstoupit jen on.

Jak ho tak sledoval, uvědomil si, že něco je jinak. Pohled toho hocha byl soustředěný, pohyby jisté, precizní.

Opatrně přistoupil blíž, tak, aby ho nevyrušil, a pečlivě sledoval každý jeho pohyb. Měl pocit, že něco dělá špatně, ale nemohl přijít na to, co to je, protože výsledek, který se rodil v jeho kádince, byl naprosto bezchybný. Udělal ještě dva kroky, než mu to došlo.

On neváží, uvědomil si šokovaně a zůstal stát. Ani nedýchal, když sledoval, jak mladík před ním bere do ruky lahvičku třpytivého prášku a lehce ho uklepává do kádinky stojící na stole. Stejně si počínal i s vodou a krystaly. Nikdy si nevzal váhy ani odměrku. Nic. Prostě to tam jen tak od oka dal a nikdy se nespletl.

Našel ho.