Návnada: Hlídací psy Útočí

kapitola 6#

Když byl klid, Dixy Se otřásla z toho hrozivého snu. Zvedla čenich a zavětřila, cítila vlhký vzduch. Moc se jí nelíbilo že Alfa povolil smečku spojit. Obzvlášť když v té smečce je Alex. Nebyl to žádný kamarád, Ben měl pravdu nedá se nikomu věřit. Ale proč by se tahle smečka chtěla spojit? Určitě má něco za lubem, možná mají dohodu s hlídacími psy. Sluneční pes skoro zapadal do spánku, Dixy kontrolovala smečku, aby nezahlédla náhodou nějakého vetřelce.
Když sluneční pes nebyl nadhled, Dixy spatřila stopy, Ale čí? Nejistě zavětřila. Nejsou to ani psí, ani liščí, a ani... Na chvíli se zarazila. Nadechla se, a ohlédla se přes rameno. Ten farmářský pes, si klidně tady chodí a je mu jedno že zradil Dixy. Mohl aspoň říct pravdu. Dixy se zamračila a zvedla jedno ucho. Byl podivný klid, všichny psi, leželi v poklidu, nikdo nedělal svou práci. Dixy se otočila spátky k stopám. Kam vedou? Mám jít? Chvíli váhala. Nakonec se rozhodla jít, protože stejně neměla co dělat. Pomalu šla po stopách, doufám že nenarazím na hlídacího psa, pomyslela si Dixy. Sluneční pes šel pomalu ke spánku. ,,Musím se vrátit, až bude na obloze měsíční psice" Cesta trvala tak půl hodiny. Stopy byli čím dál víc rozšířené, to zvíře má smečku? Nebo chodilo sem tam? Pomyslela si Dixy. Věděla že hlídací psi to nebudou, ani jiný pes. Najednou zaslechla nějaký podivný zvuk. Dixy se prudce otočila, spatřila lišky, smečku lišek. ,,Hloupí pes" řekl jedna liška. Dixy cenila zuby, co mám teď dělat? Pomyslela si Dixy. Prudce vyběhla pryč od lišek, snažila se ze všech sil, aby se dostala rychle do Tábora. Za sebou zaslechla povyk lišek. ,,Nám neutečeš!" ,,My tě doženeme!" Když se blížila k Táboru, lišky už neslyšela. Rozhlédla se po okolí, a pomalu došla k Táboru. Už nikdy, nepůjdu po neznámé stopě, pomyslela si Dixy. Už byla tma, na mítině svítilo jediné světlo, a to měsíční psice. Dixy se podrbala za uchem, a klusala k svému místu na spaní. Než si lehla spatřila Alexe, stál hned vedle Dixy. ,,Co tu děláš!?" Zavrčela. Farmářský pes sklopil uši a ocas měl mezi nohama. ,,Dixy...." Vzdychl si ,,Já se omlouvám Co jsem provedl. Vím že mi to nikdy neodpustíš, ale já se chci kamarádit" než Dixy otevřela tlamu, aby mohla něco říct farmářský pes začal mluvit dál. ,,Nikoho tady neznám, jen mojí smečku, chtěl bych se s tebou udobřit" Dixy nevěděla co na to říct ,,nech mě být aspoň chvilku!" Vyštěkla. Alex se obrátil ,,dobrá...." Zakňučel. Pomalu šel prič, do svého místa na spaní. Mám mu už odpustit? Pomyslela si Dixy. Chvíli přemýšlela, pak zavřela oči a usla.