Fox

3.

Suna

Když jsem Samua na pokyn veterináře začal hladit po hlavě, ihned se uklidnil a myslím si, že kdyby byl kočka, dokonce by i předl.

Přišlo mi to divné, protože jsem ho znal jen pár hodin a jen jsem mu dal jídlo. Ale nejspíš to bude tím, že jsem mu dal jídlo a možná byl předtím zvyklý na lidi.

Veterinář využil toho, že se Samu uklidnil a už na něj nevrčel, a vyšetřil ho.

Samu veterináře ignoroval, a jen se ode mě nechával hladit s podobně šťastným výrazem, jako když uviděl jídlo.

Zajímalo by mě, jestli má nějaké majitele, pomyslel jsem si, když jsem s mírným úsměvem Samua pozoroval.

Doufal jsem, že si ho budu moct nechat.

Na konci vyšetření mi veterinář řekl, že je Samu skoro v pořádku. Škrábance na zádech nebyly hluboké a tak je stačí jen vydesinfikovat a vymýt. Na jednu nohu prý kulhá protože jí má namoženou, ale po odpočinku bude v pořádku.

"A taky to vypadá, že jste jediný člověk, kterému věří. Nevadilo by, kdybyste si ho nechal, než najdu původní majitele?" zeptal se nakonec.

"Nevadilo. Děkuji, že jste ho vyšetřil," odpověděl jsem.

Pak jsem od veterináře jen koupil granule, vodítko a obojek, protože se mi po té procházce v lese a u veterináře nechtělo mezi lidi, i kdybych šel třeba jen do zverimexu.

Potom jsem šel k sobě domů, Samua jsem měl v náručí zabaleného do deky. Když jsem došel ke dveřím, potichu jsem odemkl, přičemž jsem Samua opatrně držel v jedné ruce.

Pak jsem chvíli poslouchal, jestli si nikdo nevšiml mého příhodu a poté jsem se opatrně vydal po schodech nahoru do svého pokoje.
Mamka nejspíš už nebyla doma a táta se pravděpodobně ještě nevrátil z práce.

Tam jsem Samua položil na zem. Ten se skoro ihned vymotal z mojí mikiny, skočil mi na postel, tam si lehnul a pozoroval mě s výrazem, jakoby čekal, až si sednu vedle něj a začnu ho hladit.

"Měl bych tě vzít zítra na trénink a do školy? Moc se mi nelíbí, že bys tu zůstal sám," navrhl jsem Samuovi.

Ten střihl uchem.

"Zajímá mě, jak na tebe bude reagovat Kita-san," pronesl jsem se zamyšleným výrazem.

Možná se mi konečně podaří nachytat Kitu, jak mluví na zvíře jako na malé dítě.
Kdyžtak si to rozhodně natočím jako důkaz.