Fox

8.

Osamu

Došli jsme k Sunovi do pokoje, posadili jsme se vedle sebe na postel a Suna pustil Assassination Classroom.

Bylo to hodně zajímavé, ale mojí pozornost zhruba v půlce dílu upoutal Suna, který měl hlavu položenou na mém rameni. Trochu vlasů mu spadlo do obličeje, tak jsem mu je opatrně odsunul za ucho, aby mu už do obličeje nespadly a usmál jsem se.

Pak jsem se znovu vrátil ke sledování Assassination Classroom a někdy okolo druhého dílu jsem taky usnul.

Probudil jsem se někdy ráno ve vzájemném objetí se Sunou. Ihned jsem zrudl.

"Dobré ráno. Promiň, že jsem se neodsunul, ale nechtěl jsem se vzbudit," omluvil se mi Suna, který měl rudé tváře, jen co zjistil, že jsem taky vzhůru.

"Dobré ráno. Nevadí," prohlásil jsem.

"Suno, vstávej už," zakřičela na Sunu jeho mamka a vrazila k nám do pokoje.

"Suno, neřekl jsi mi, že máš přítele," usmála se na nás a rychle nás vyfotila.

"Mami! Tak to není! To je jen kamarád!" vykřikl Suna, přičemž jsme oba ještě více zrudli.

"Aha. Jen kamarád," řekla a pak něco neslyšně zamumlala.

"Ale stejně by jsi měl vstávat Suno. Za hodinu vám začíná škola," prohlásila a potom odešla z pokoje.

"Omlouvám se za svojí mamku. Občas je divná," omluvil se Suna se stále zrudlými tvářemi.

"Nevadí. Já se omlouvám, že jsem ti způsobil takové problémy."

"Nevadí. Není to tvoje vina," řekl mi na mou omluvu.

"Já se už asi proměním na lišku," prohlásil jsem zamyšleně.

"Dobře. Co budeš dělat v době školy?" zeptal se Suna.

"Nevím. Možná budu tam v lese jen tak probíhat a potom tě najdu až půjdeš přes les do naší tělocvičny na trénink," navrhl jsem.

"Dobrý nápad," odsouhlasil Suna.

Pak jsem se proměnil na lišku a sledoval jsem Sunu, zatímco si připravoval věci na trénink a do školy.

Snažil jsem se nepřemýšlel nad naším probuzením a jen jsem doufal, že se Sunova mamka nepodělí o naší fotku s někým jiným.

Potom si Suna rychle udělal něco k jídlu v kuchyni a pak jsme vyrazili ke škole.