Já NEJSEM TY !!!

To je on !!!

Probudila jsem se v příjemně prosvětlené místnosti . Všude kde jsem se koukla byl krásný moderní nábytek . Bylo poznat ze jsem někde u někoho kdo musí být sakra bohatý.
Vstala jsem z postele a šla k oknu . První věc či mě šokovala byla ta výška , byla jsem neskutečně vysoko . Mohlo to být tak 45 patro ?
"Ehm" ozvalo se za mnou . Proběhl mi rychle mráz na zádech a otočila jsem se . Když jsem zjistila kdo to je malém mi vypadly oči z důlku .
Co se na mě tak koukáš ? Řekl a zasmál se .
"V-vy jste Tony Stark ..?" Museli to vyznít fakt divně ale nevěděla jsem co říct .
"Jenom Tony prosím " mozek mi nedovolil cokoliv říct tak jsem mlčela .
"Nu jak jen začít ....asi by tě zajímalo jak ses tady ocitla co ?" Jak to dořekl opřel se o židli a čekal na odpověď .
"Mmm no jo " cítím se fakt trapné ze jsem něco takového opravdu řekla ale můj sociální kontakt nikdy nebyl úplně fajn .
"Nemusíš se mě stydět , víš předvčerem co jsme tě přivezli -
"Předvčerem?!" Přerušila jsem Tonyho.
"No jelikož jsem tě museli pod narkózou ošetřit tak jsme tě pak už nechali spát .
A vlastně - nebi víš ty co , asi máš dost otázek viď ? Pojď za mnou , dáš si horkou čokoládu , čaj ,kafe nebo co by sis dala ? Zeptal se mě .
"Noo vystačím si s holou vodou ." Řekla jsem a cítila jsem jak se můj obličej polil horkem .
Tony se na mě trochu nevěřícně podíval a jen odpověděl ."dobře ..."
Poodešel ke dveřím a kyvnul na mě abych se rozešla .
Váhavě jsem udělala krok a pak už nebylo cesty zpět . Byla jsem ochromena krásou . V hezčí budově jsem snad nikdy nebyla . V tomto patře bylo všude hodně lidí ale pak jsem vyjeli výtahem do vyššího patra a tam nebylo ani živáčka . Jediný co ze mě za tu celou dobu vypadlo bylo : „tak to je hustý"
Tony se na mě podíval a usmál se .
"Posaď se ." Pobídl mě a pohledem ukázal na pohovku . Pomalu jsem se k ni přibližovala a po té si na ní sedla .
Tony se odebral od baru se sklenkou vody a šel ke mě . Podal mi skleničku a sedl si naproti mě .
„Tak co máš nějakou otázku nebo to mám celé shrnout v mé verzi ?"
Chvilku jsem váhala ale moje zvědavost vyhrála .
„proč jste mě vlastně zachránil ? Pokud se to tak dá říct ."
„čekal jsem zě se zeptáš .....no víš jsem vlastně tvůj strýc ."
Na chvíli se mi zastavilo srdce . „můj strýc ?"
Nechtělo se mi věřit tomu co jsem pravé slyšela .
„Ano strýc , i já jsem byl překvapený že mám neteř . Tvoje matka se mi neozvala už od Tyl doby co se odstěhovala se svým už asi exmanželem ... už je to skoro 25 let . To že vlastně existuješ jsem zjistil cca před týdnem , celý čas sem věnoval hledání tebe . Byla jsi nezvěstná všichni si mysleli že po matčině smrti si utekla ale nebylo tomu tak . Nebylo tak těžké tě najít . Místo sice měli zabezpečený ale servery ne tudíž jsem se do nich dokázali nabourat a vystopovat kde jsou . "
Já jen seděla a bedlivě poslouchala . Měla jsem pocit ze je to jen sen .
„všechno v pořádku ?" Zeptal se mě Tony .
"J-jo jenom jsem malinko v šoku ...nechce se mi tomu ani věřit . " Naběhli mi trochu slzy do oči a já se na Tonyho usmála .
„A jelikož ti ještě nebylo 21 tak jsem se rozhodl že tě adoptuju společně s Pepper . Všechno už jsem vyřešil se státem chtěli tedy ještě tvůj podpis ale to je vše , myslím že teď budeš potřebovat dobrou kvalitní řekneme že rodinu ." Tony se na mě usmál a vstal .
„takže , já tady teď jakoby bydlím s vámi ? "
"Ano" odpověděl Tony a usmál se na mě .
Byla jsem šťastná jak nikdy , v duchu jsem se zaradovala a potom už jen čekala jestli dostanu nějaký Pokiny .
Tony se na mě otočil a řekl .
„jestli chceš můžeš se tady nějak porozhlédnout , zítra tě vezmu na základnu kde taky bydlím . Už mám pro tebe připravený tvůj vlastní pokoj a vše ostatní . "
Vstala jsem, rozeběhla se k Tonymu a objala ho . Štěstím mi po tváři začala stékat slza .
Tony se ke mě mírně naklonil a řekl .
„U nás budeš na vždy v bezpečí ."
Otřel mi slzu z tváře a odešel pryč .