Na vlnách mých citů

Proč.

Dnes mi nic nejde. Mám jen takovou otázku. Proč ses mi začal vyhýbat? To já se mám vyhýbat tobě... Vím, ještě včera jsem za tebou vlastně sama přišla, abych tě mohla obejmout, ale dneska? Prošel jsi okolo mě a buď sis mě nevšimnul nebo..sis mě nechtěl všimnout?
Je to těžký, chápeš? Na jednu stranu je to dobře, aspoň jsem to nemusela dělat já ale...ale... Z nějakých důvodů mě to bolí. Už z dálky jsem byla zakoukaná do tvých očí a čekala jsem na moment, kdy se střetneme pohledama, ale.. Vyhnul ses mi sakra, a já si teď vyčítám, že... si to vyčítám.
Každý den se mnou sedíš v kupé ty, ne ten náhodný pán, co tady chrápe a ty holky, co si něco šeptají.
Potřebuju tě aspoň na to podělaný protivný ráno.
Jdu do školy sama. Divný pocit. Normálně bychom se smáli tý ženský, která prošla a vypadala, jako kdyby na sobě měla navlíklý spacák, smáli bychom se na celý náměstí, ale ty... Jsi mě ráno minul.