Hokejista - Larry Stylinson CZ

3

Byl jsem z toho trošku rozrušený, ale snažil jsem se být v pohodě. 

I ochranka s tím co jsem jim to vysvětlil neměla problém, jenže ten kluk si to ani nenechal vysvětlit. 

Liam po nějaké době taky už vyšel, ale trvalo mu to.

„Proč čekáš tady? Vždyť jsem říkal, že můžeš počkat na stadionu. Už jsem se chvilku i bát, že tě někdo unesl," řekl zmateně.

„No já jsem tam ze začátku byl, ale potom tam přišel nějaký tvůj spoluhráč a vytáhl mě ven, prý že tam nemám co dělat a ani se nenechal vysvětlit to, že tam na tebe mám čekat," řekl jsem mu všechno.

„Jo, to byl nejspíše Harry. Nic si z něj nedělej. Je drsnej, ale jenom do tý doby než se stane něco, co ho rozehřeje," řekl a já jsem pokrčil rameny.

Zase jsme nasedli do jeho auta a on mě zavezl domů. 

Doma jsem všechny pozdravil a šel jsem k sobě do pokoje, kde jsem si vzal čisté spodní prádlo a šel jsem se osprchovat. Hned po tom jsem šel do postele, kde jsem asi po hodině strávené na telefonu usnul.

---

Ráno jsem se probudil a zase jsem šel rovnou do koupelny, kde jsem se upravil a šel jsem dolů, abych si dal něco k jídlu, protože jsem měl celkem hlad. 

Vzal jsem si do ruky banán a šel jsem zase nahoru. Když jsem se podíval na telefon, měl jsem tam zprávu od Liama.

Liam: Čau Louisi, za tři dny, 21. je tady další zápas, chceš tam zase vzít?

Vy: Byl bys moc hodný

Liam: Dobře, počítám s tebou. Zase bych tě vyzvedl v ten samý čas u vás.

Vy: Dobře, děkuji.

Telefon jsem položil a sám pro sebe se usmál. Šel jsem ještě dolů, abych to řekl mamce.

„Mami? Půjdu za tři dny zase s Liamem na zápas," oznámil jsem jí, protože kdybych se ptal, tak by mi to rovnou dovolila.