Sveď Severuse Snapea

2 NOVÁ STUDENTKA

Kat se probudila v nebelvírské ložnici ve věži. Profesorka McGonagallová ji ubytovala samostatně, což jí umožní vypařit se kdykoliv bude potřebovat, aniž by si toho studenti všimli. Představena byla jako nová studentka přicházející ze zahraniční školy. Černý školní hábit jí padl, pod něj si oblékla černé rifle s dírami na kolenou, černé tílko, tenisky a vypadala jako mírně výstřední, ovšem uvěřitelná studentka. Dlouhé tmavé vlasy jí splývaly v mírných vlnách, pleť měla světlou a hladkou díky krému z mudlovské lékárny, který pravidelně používala. Vypadala jemně a přitažlivě, ačkoliv v převlečení za studentku se cítila znevýhodněná. Mnohem sebevědoměji se cítila jako dospělá bystrozorka, to neměla problém flirtovat s jakýmkoliv mužem, ovšem jak z této nové pozice zaujmout Snapea, si nebyla jistá.

Brumbál měl pravdu, studenti ji přijali bez pochybností a hodina s profesorkou Umbridgeovou byla zkouškou sebeovládání. Žádný prasečí rypák, té staré panně bych nejraději přičarovala kloaku, pomyslela si, když hodina konečně skončila a mohli jít na oběd. Ve Velké síni, která teď bzučela hlasy studentů a kouzelný strop byl šedý se sněžnými mraky, se posadila ke spolužákům.

„Jak se ti tu líbí?" , přitočila se k ní Alice Spinnetová, „Určitě si zvykneš, většina učitelů je fajn a jsou tu i hezcí kluci, nejhezčí byl sice Cedrik, ale i Roger Davies z Havraspáru ujde."

Fred a George Wesleyovi se na sebe podívali a Fred vážně pronesl: „Nejlepší kluci jsou v Nebelvíru..." „Jo, takového druhého nikde nenajdeš,” dodal George a pohotově uhnul pudinku, který po něm hodila Angelina.

Kat se ale soustředila na učitelský stůl. Byl tam. Vysoký, hezký, tmavovlasý. Oproti klukům ze školy byl zkušený a charismatický, což jej činilo mnohem atraktivnějším. Působil chladně, ale elegantně a s profesorkou McGonagallovou hovořil zaujatě. Brumbál zachytil její pohled a mírně se usmál.

Na hodinu lektvarů ji doprovodila ředitelka nebelvírské koleje osobně.

„Severusi, tohle je vaše nová studentka, o které jsme hovořili. Hlásí se u Vás na OVCE. Doufám, že zhodnotíte její znalosti jako dostatečné a vysvětlíte jí, jak se co nejlépe připravit na zkoušku."

„Zajisté, paní profesorko," utrousil Snape a obrátil se ke Kat: „Ředitel navrhl, abyste mi pomáhala s přípravou na výuku, očekávám Vás denně po večeři, tedy v sedm hodin."

„Přijdu včas," odvětila Kat a tím byla konverzace vyčerpána.

Hodina lektvarů nepřinesla další možnost vzbudit profesorův zájem, ale jako studentka ho ničím nepohoršovala. Posilující lektvar, který právě probírali, připravila správně, na rozdíl od některých spolužáků, kteří uvařili smrdutou spáleninu, která by posílila člověka maximálně k útěku z místnosti. Večer, když se dostavila na zvláštní hodinu, krájeli úhoří játra na zítřejší hodinu pátého ročníku a hovor byl omezen na strohé pokyny.

Až při odchodu se k ní Snape otočil. „Děkuji za pomoc a společnost, je to pro mne neobvyklé."

Tak si zvykej, bude hůř, pomyslela si Kat a usmála se na něj.