7 MOCNÁ LÁSKA

275 11 0
                                    

Byly tři hodiny ráno a Brumbálova pracovna byla plná lidí. Kingsley Pastorek popíjel už několikátou kávu, Remus Lupin pravidelně nahlížel do Pobertova plánku a Pošuk Moody studoval plány jakési budovy. Tonksová spala na sedačce a její vlasy dnes měly barvu žvýkačky, stejné jako ta, kterou Kat vyfukovala do velkých bublin. Čekali, až se Severus vrátí a podá hlášení. Brumbál vypadal ustaraně. Měl je rád a potřeboval všechny tyhle blázny, kteří mu pomáhali uskutečňovat plány Řádu a občas šíleli že toho, že po nich chtěl nečinnost a čekání. Kdyby Řádu velel Moody, už by jistě bývali vtrhli do Malfoyova domu a všechny přítomné zajali nebo zabili. Jenže Brumbál věděl, že věci se musí stát postupně a nakonec to musí být Harry, který tuhle válku ukončí, ať už vítězstvím, nebo prohrou. Jejich úkolem je nechat Harryho dospět a vybavit ho dovednostmi a informacemi, které použije proti Voldemortovi a jeho stoupencům.

Ve čtyři hodiny ráno sebou Lupin trhl a vykřikl, že Snape se nachází na školních pozemcích. Kingsleymu zaskočila káva a kašláním probudil Tonksovou, která se posadila, převrhla u toho konvici se zbytkem studené kávy, spěšně vytáhla hůlku a zmateně se rozhlížela po pracovně. Za chvíli již slyšeli ozvěnu kroků na kamenném schodišti.

Snape byl shromážděním překvapený. Užasle hleděl na přítomné, především na Kat. Teď mu to bylo jedno. Bylo mu jedno, kolik jich tu postává, přešel k ní a zdvihl ji v náručí a políbil. Na tohle myslel celý ten příšerný večer a nechtěl čekat už ani minutu. Teď ji držel a odmítal pustit, i když vnímal překvapení přítomných a obdivné hvízdnutí Tonksové. Brumbál se rozesmál.

„Severusi, jestli máš chvilku, dovol mi vás alespoň představit. Tohle je Kateemah, to jméno znamená mocná dcera. Jak je mocná, to už možná začínáš tušit. Také je to dcera, moje dcera," podíval se na ni Brumbál něžně a ona mu pohled oplatila.

Tonksová hvízdla podruhé.

Lupin ji objal kolem ramen a zašeptal: „Dlužíš mi sto galeonů, já jsem ti říkal, že není teplej."

„Nevěděl jsem o ní. Její matka mě opustila, protože jsem hledal Relikvie, místo abych byl s ní. Tenkrát jsem se chtěl stát nesmrtelným a nepochopil jsem, že vlastní děti nás dělají nesmrtelnými více než bezová hůlka, neviditelný plášť a kámen vzkříšení dohromady. Teď už to vím a snad není pozdě. Proto vám říkám, že láska je mocnější než všechna kouzla. Za tuhle vědomost jsem draze zaplatil." Brumbál se na chvíli odmlčel a pak pokračoval: „Takže se vrátíme k našim plánům. Harry musí v klidu vystudovat, takže naším úkolem je zajistit mu k tomu vhodné podmínky. Severusi, prozradil už Ollivander Voldemortovi tajemství bezové hůlky?"

„Ano, dnes večer," odpověděl Snape, který stále ještě držel Kat za ruku a hladil ji svými prsty.

„Výborně, teď se tedy zaměří na mě a nechá Harryho na pokoji, alespoň na chvíli. Moody, zahajte záchrannou misi, Ollivandera ukryjeme u Billa a Fleur na pobřeží. Severusi, vy dostanete na starost Dolores Umbridgeovou. Zjistěte, jaké jsou její plány a vyženeme ji ze školy. Musí ale odejít sama z důvodu, který nebude chtít Popletalovi vysvětlovat. Buďte nápaditý."

Rozloučili se, bystrozorové se vydali k hranicím školních pozemků, odkud se mohli přemístit. Severus a Kat se rozešli před podobiznou Buclaté dámy. Pouze si popřáli dobrou noc, protože jakékoliv něžnosti by ta drbna vyžvanila všem obrazům v Bradavicích ještě před svítáním. Severus myslel na to, jak rád by ulehl vedle ní a v tu chvíli ho přešla chuť na spaní.

Sveď Severuse SnapeaKde žijí příběhy. Začni objevovat