Guardian

5) Stay with me...

Další dílek Guardian ^^ 

*A nechceš se mnou být třeba ještě ve sprše?!!* pomyslím si naštvaně. Izuki se mnou sdílel pokoj, koupelnu, dům... a taky školu, jak jsem zanedlouho zjistila. Prý, že když teď bude bydlet u nás, bude chodit i na naší školu... Už mě to štvalo. Byl se mnou všude... Zrovna teď jsme mířili autem ke škole... O tom večerním incidentu jsme nikomu neřekli.. tedy, alespoň já.

Stáli jsme před naší školou a všichni na nás civěli. Povzdechla jsem si. Izuki to neřešil, žvýkal tyčku od lízátka. Společně jsme mířili ke dveřím. Izuki vypadal trošku jako můj bodyguard. Nad tím jsem se musela pousmát, jelikož to byla tak trochu pravda. Nebo jsem to tak aspoň cítila.

Ostatní se nám většinou vyhýbali, obcházeli nás velkým obloukem. No jo, už se ai provalilo, že Izuki zmlátil Seta. No, ale ten blbec dostal co si zasloužil. Nic víc, nic míň. Ušklíbla jsem se. Lidé v téhle škole byli takoví debili, až to bolelo.

Došli jsme ke dveřím. Rychle jsem je otevřela a zamířila ke skříňkám. Izuki mě následoval. Otevřel svou skříňku a dal do ní většinu učebnic. Poté si vzal jen jednu, kterou jsme měli na hodinu a poté skříňku zabouchl a zamkl. Také jsem si vzala knížku a šla ke třídě.

,,Počkej tu, než příjde učitelka" řeknu mu. On jen kývl, ale vypadal, že má o mě strach. ,,Dokážu se o sebe postarat. Je to jen pět minut, bože" zavrčím a odejdu do třídy. ,,Asami-chááán!" křikla na mě Lin a okamžitě ke mě přiběhla. ,,Ahojky" špitla a usmála se. Taky jsem se usmála. ,,Ahoj" odvětím. 

Lin mě objala. Nechápavě jsem se na ní koukla. ,,Jsem ráda, že ti nic není... Vypadalo to, že tě Seto fakt umlátí.." špitla červenovláska. Zasmála jsem se. ,,Ten debil na mě má jenom s partičou kamarádů, jinak je to malé děcko" zazubím se. ,,Buď opatrná... Bála jsem se o tebe" špitne. Usměju se. Fajn, aspoň někdo mě má rád... 

Zazvonilo, musela jsem si sednout do lavice. Za chvilku přišla do třídy učitelka a za ní vešel Izuki se svým nezaujatým výrazem, který absolutně nic neříkal... No, všecky holky ve třídě přestaly dýchat a koukaly na něj... Bože... to zas bude.. chudák Izuki. 

,,Takže... Toto je náš nový žák.. Izuki Reito" pronese učitelka. ,,Chceš nám o sobě něco říct, Izuki?" zeptá se ještě. ,,Ani ne" řekne jen a zamíří si sednout do lavice, která byla vedle mě. Povzdechla jsem si. Učitelka na to nic neřekla, prostě začala učit, aby přerušila trapné ticho, které nastalo... 

Konečně zvonek. Pousmála jsem se a vstala ze židle. Prokřupla jsem si prsty a vyšla ze třídy. *Musím zmizet... * pomyslím si. Nechtěla jsem, aby mě zas Izuki všude pronásledoval. Rozběhla jsem se ke schodům a vyběhla úplně nahoru, na střechu.

Měli jsme tam většinou zakázáno chodit, ale já tam byla ráda. Sedla jsem si na chladnou zem. Dnešní den byl docela teplý, ale tady nahoře mi byla trošku zima. Dala jsem si kolena k sobě a usmála se. 

Poté na mě všechno padlo.. Smrt matky, ten divný incident minulou noc a taky to, že s tím dementem sdílím jeden pokoj. Povzdechla jsem si. Tohle na mě bylo trošičku moc. Po tváři mi stekla slza.

Někdo přeze mě přehodil mikinu. ,,Nastydneš" řekl známý hlas. Izuki. Setřela jsem si nenápadně slzy. ,,Díky" špitnu. ,,Tys brečela?" zeptá se. ,,Ne" odseknu naštvaně. Izuki mě obejmul. ,,Co to do háje děláš?!" křiknu, ale nebráním se. 

,,Proč brečíš?" zeptá se. ,,... kvůli mámě" odvětím tiše. ,,Aha" řekne a povzdechne si. ,,Asi to muselo být... dost těžké" řekne mi. Neodpovídám. *Jaktože mi tak skvěle rozumí? Jaktože mě dokáže utěšit... A rozvezeslit?* pomyslím si. 

,,Jsem v pohodě..." špitnu a odtrhnu se od něj. Vstala jsem a dala mu jeho mikinu. Usmála jsem se na něj. *Co jsi sakra zač... Izuki?* proběhne mi hlavou. ,,Pojďmě do třídy" pronesu a on jen přikývne. Rozejdeme se ke třídě. 

Konečně konec školy... Vyšla jsem ze třídy, Izuki za mnou. Šli jsme ke skříňkám a dali si do nich věci. Poté jsme zamířili před školu, kde na nás čekalo auto. Většina holek na mě závistivě čumělo a nechápalo, proč se Izuki vozí se mnou... ale mě to bylo ukradený. Všecko mi bylo ukradený, stejně jako Izuki. 

Dojeli jsme před barák. Zase na mě padla debilní nálada. Neměla jsem chuť s nikým mluvit. Radši jsem okamžitě vběhla domů a šla k noťasu. Měla jsem herní absťák. 

Po několika prohrách jsem to vzdala. Naštvaně jsem si povzdechla. Izuki byl u svého noťasu a něco hledal. Vyšla jsem z pokoje. Izuki zaklapl notebook a šel za mnou. ,,Bože, nechoď furt za mnou" zavrčím. ,,Jdu se jen projít" oznámím mu. ,,To je fuk, jdu s tebou" řekne mi.

,,Už mě opravdu štve, jak za mnou furt chodíš... Dej mi pokoj!" odseknu a rozběhnu se dolů. ,,Jdu ven!" křiknu na služku. ,,Jistě, Asami-sama" odvětí. Rozběhnu se ke dveřím, vezmu si klíče a rychle vyběhnu ven. 

Gepardí rychlostí jsem se hnala z kopce po chodníku a mířila do města. V kapse mi cinkaly klíče a taky peníze v peněžence. Zastavila jsem se u automatu a zrychleně dýchala. Kondičku jsem měla dobrou, ale běžela jsem fakt moc rychle, abych měla jistotu, že mě Izuki nesleduje. Šval mě.

V automatu jsem si koupila kafe a zamířila pomalým krokem dál. Procházela jsem se městem a prozpěvovala si jednu písničku. 

,,Fajn... asi se vrátím... je mi zima" řeknu si pro sebe a zamířím domů. Šla jsem docela rychle, venku už byla tma. Zamířila jsem do úzké uličky. Byla to zkratka.

Nekoukala jsem se na cestu a do někoho vrazila. Pro mé neštěstí to byl Seto. No, ale společně s jeho kamarády. 

,,Ále ále! Princeznička nemá svého ochránce?" zazubí se. ,,Copak tady děláš tak pozdě v noci?" řekne s úšklebkem Seto. ,,Do toho ti nic není ty demente. A teď mi uhni, jdu dom" zavrčím a chcu projít, ale oni mě nepustí. 

,,Kampak?" zazubí se. ,,Domů.. Seš hluchej a nebo blbej?" zasměju se. Seto to ignoroval. ,,Mimochodem, ještě mi něco dlužíš.." úchylně se zazubí. ,,Leda tak pěstí do ksychtu.." zasměju se. Seto se jen ušklíbne. Tahle ulička byla docela nevýhodná... 

Jeden kluk se na mě vrhne. Kopnu ho do břicha a dám mu pěstí. On se skácí k zemi. Druhý mě chytne zezadu a další mě praští do břicha. Podlomí se mi kolena a vykašlu sliny smísené s krví. ,,Kur..." nedořeknu. Seto mě chytne za krk a vyzdvihne. Přitlačí mě ke zdi a usměje se. ,,Teďka si pohrajem."

Sotva jsem se držela na nohou... Bolelo mě břicho. Seto mi zajel pod tričko a natisknul se na mě. Políbil mě. Nemohla jsem dýchat. Snažila jsem se ho odstrčit. Měla jsem jednu volnou ruku a tak jsem mu dala pěstí. Okamžitě jsem se odlepila od zdi a rozběhla se pryč. Seto mě ale chytil. *Do hajzlu!* pomyslím si. 

Najednou se z temnoty vynoří Izuki. V duchu jsem děkovala bohu. ,,Vy zmrdi... tak vám to... do hajzlu neštačilo?!!" zavrčí Izuki a 

jednoho z nich praští do hlavy. Ten spadne na zem. Dalšího kopne do břicha. Poté dojde k Setovi a dá mu pěstí. Poté ho kopne do břicha a ještě mu dá pěstí do hlavy. Seto se skácí k zemi. 

,,Jsi v pohodě?" zeptá se mě Izuki. Nic neřeknu, jen ho obejmu. ,,Děkuju" špitnu.

Ya, další dílek ^^ Snad se líbilo, gomen za chybky :) Děkuji za všecky vote a shlédnutí :) A taky... Moooooc děkuju za všecky ty shlédnutí, vote a komenty u delikventů ^^ ARIGATO :33

+ písnička, na obrázku Seto

-Lia