Guardian

21) The attack on the gang

Yo minna, další dílek je na světě > konečně

,,Jsem doma!" uslyšela jsem Izukiho hlas. Nebylo to ani třicet minut, co Nairo zemřel... Izuki.. kéž by jsi přišel dřív...  

,,Nairo?!" křikl nejistě Izuki. Uslyšela jsem kroky jdoucí sem. Stále jsem klečela u blonďáčkovy mrtvoly. Oči jsem měla červené od slz a jeho krev se mi vsakovala do oblečení. 

,,Asami? Co to sakra? Kde se tu bereš...?" špitl když mě uviděl. Otočila jsem se na něj. Poté zpozoroval Naira. Vytřeštil oči a rozhlídnul se kolem. Bylo tu spoustu mrtvých těl. 

Nastalo nepříjemné ticho. Černovlásek se rozešel ke mě. ,,Co se stalo?" přerušil ticho Izuki. ,,J-Je to moje vina.. kdybych t-tu nepřišla.. N-Nairo by n-nezemřel... " špitnu a steče mi pár dalších slz.

Izuki mě obejme. ,,Tihle chlápci.. nejspíš je najala... ta malá holka... Zabila jsem jí otce" pronesu a utřu si slzy. 

*Nenávidím jí.. Chci se pomstít ale.. říkala jsem... sama jsem říkala, že jí to nebudu mít za zlé.. když zabije někoho mě drahého... Ale ten pocit... Svírá se mi srdce... Cítím smutek a žal... Vím, jaké je to o někoho přijít* projede mi hlavou.

Ta dívenka nebyla na smrt připravená.. a udělá vše, aby se pomstila... Je to jednoduchý koloběh...

,,Pomsti mě" špitnu neslyšitelně. To byly Nairovy slova... Dával mi svolení? Věděl, že tu dívenku nechci zabít... Ale dal mi k tomu důvod? Chce abych jí zabila? A.. přinese mi to vůbec klid v duši? 

,,Co jsi říkala?" zeptal se Izuki... ,,Pomsta... Nairo chtěl pomstu" odvětím. Izuki... vypadal, že by tu malou holku nejraději roztrhnul vejpůl. 

,,Nenechám už nikoho zabít. Ta holka bude pokračovat.. Dokud nezničí vše, co jsi milovala" pronese Izuki a vstane. ,,Zabiju jí. Pomstím bratra. A ty... netrap se..." dodá a podívá se na mrtvého blonďáčka.

Utřu si slzy a taky vstanu. ,,Děláme správné rozhodnutí? Zaslouží si ta holka smrt? Je to ještě dítě." řeknu. ,,Nevím. Nikdy nevím, zda činím dobře. Ale... pokud to takhle bude pokračovat... zemřu já.. tví blízcí... a možná i ty.. Nemám na výběr" odsekne Izuki.

,,Ponesu tu pomstu za tebe..." dodá a klekne si k Nairovi. Vezme jej do náručí a donese ho na zahradu. ,,přines mi lopatu ze sklepa" řekne. Přikývnu a dojdu pro ní. Poté jí donesu Izukimu.

On začne kopat vedle sakury, která byla na zahradě. Když vykope dostatečně velkou díru, pohřbí tam Naira a hlínu nahází zpět. 

,,Promiň bráško. Nemůžu ti zařídit pohřeb ani rakev.. ale.. aspoň budeš pohřbený na místě, kam patříš" pronese Izuki a jde zpět do domu. 

-

Nechala jsem Nairovi udělat aspoň náhrobní kámen, který jsme dali k oné sakuře. Už to byl týden od jeho smrti a my stále čekali... Čekali na správný den... 

Pořád na nás útočili... Nájemní vrazi a členové jednoho místního gangu. My se ale vždy ubránili... Už mě to unavovalo... 

,,Asami..." špitl Izuki. Zrovna jsme seděli na gauči a já si četla. ,,Hm? Co je?" zeptám se. ,,Dneska večer.. půjdeme... " odvětí. S povzdechem přikývnu... Věděla jsem to.. bylo ji potřeba zastavit... ale něco ve mě jí nechtělo zabít...

,,Ten gang, který nejspíš najala, sídlí blízko odsud. Nejspíš bude s nimi." dodá Izuki a podívá se na mě. "Večer vyrazíme... Nachystám zbraně... Tohle bude dost krutý boj, připrav se na to."

-

*Pomsta nese další pomstu, bohužel* projede mi hlavou. Pěstí jsem udeřila do velkého boxovacího pytle. Nairo tu často cvičil. Povzdechla jsem si. Chyběl mi. 

Izuki ho měl rád. Chce ho pomstít. Vidím mu to na očích. Je do toho hrozně zapálený... Jde vidět, že tu holku opravdu nenávidí. Ale.. ona je to moje válka... chci s tím něco udělat... ale co?

,,Asami! Jsi připravená?!" ozvalo se z obýváku. Doběhnu tam. ,,Jo, jsem" odvětím. Izuki ukázal na stůl plný zbraní. ,,Vyber si" pokynul. přikývla jsem a za opasek si dala dvě pistole, vzala jsem si pár nožů a další takové věci.

Poté jsme se rozešli směrem k autu, které stálo před domem.

-

Izuki zaparkoval blízko onoho gangsterského sídla. Byl nejspíš v podzemí, vzhledem k tomu že tu byl takový malý vchod. Odemkla jsem zahradní branku pomocí sponky a nepozorovaně jsme se dostali až ke dveřím. 

Udělala jsem to samé a vešla dovnitř. Ani mě nepřekvapily ty schody vedoucí dolů. Vzadu se svítilo. Byly tu tvrdé zdi, takže by nešlo slyšet výstřely a nic takového. Což bylo docela fajn.

Vytáhla jsem pistoli a šla popředu. Najednou jsem uslyšela kroky. Namáčkli jsme se ke zdi. Zpoza rohu vyšel nějaký chlápek, nejspíš stráž. Izuki ho probodl svou katanou a on tiše padl na zem.

Šli jsme do místnosti, z níž vycházelo to světlo. Ozýval se tam smích a vypadalo to, jako by něco slavili. 

Izuki se vrhnul vpřed a vykopl pootevřené dveře. 

Byla tam. Ta dívka.

Slavili... Možná slavili... Nairovu smrt? 

-

Všichni se na nás otočili, v rukou zbraně.

Čekali to? Vypadalo to tak.

,,Stále si myslíš, že jsem slabá?" ozvala se dívenka

,,Ano. Protože sama nedokážeš nic" odseknu

,,No.. tvé názory jsou mi úplně volné... protože stejně brzo zemřeš" zasměje se dívka

,,To bych netvrdil" pronese Izuki.

Smích... její smích.

,,Jeden můj kamarád má v tomhle gangu bratra... takže mám vlastně celou armádu lidí.. a vy jste dva" špitne

Pousměju se. ,,Uvidíme" 

-

Jojo, zas jsem to sekla v tom nejzajímavějším, ale potřebuju si promyslet, jak to bude dál xD Navíc, nemám teď moc času, psala jsem to... Btw, Rival vyjdou později.. opravdu teď nemám nejvíc času.. A další kapitola asi bude poslední, takže jí udělám asi dlouhou, uvidím ^^

-Lia