𝙉𝙚𝙫𝙚𝙧 𝙛𝙤𝙧𝙜𝙚𝙩 𝙮𝙤𝙪 |𝙏𝙤𝙢 𝙃𝙤𝙡𝙡𝙖𝙣𝙙 𝙁𝙁| ✔

𝐗𝐈𝐈.

Loud Luxury - Body

≪•◦ ❈ ◦•≫

Celý večer jsem přemýšlela nad stupidní otázkou. ,,Co s ním máš?"

Někdo by řekl, že to až moc hrotím. Jenže ta otázka mi uvízla v hlavě jako medvěd na medu. Jde o to, že jsem si svými pocity nejistá? Je to s ním jiné?

,,Země volá Alex." Zaskřehotá mi do telefonu.

,,Ano? Na co jsi se ptala?" Zeptám se jí hloupě. Určitě by mě nejraději praštila.

,,Ptala jsem se tě. Jestli už máš sbaleno? Zítra jedeme s třídou do Londýna." Zeptá se mě znovu. Výlet se školou? Ach ano. Pojedeme do Londýna.

,,Ano, už mám. Mám úplně všecičko." Naposledy se svojí třídou v Londýně.

,,Máš i žehličku na vlasy?" Zeptá se. Dobře ví, že já ji nepoužívám, protože mám vlasy rovné.

,,Tak tu nemám." Zasměju se.

,,Zníš nějak sklesle, Alex. Děje se něco?" Zeptá se starostlivě. Mám toho tolik Susan.

,,Mamka zjistila, že jsem zdrhla z domu." Udělá dramatické nadechnutí. Mohla bych předvídat její pohyby. Bude mě chtít bránit.

,,Půjdu k tobě a budu tvůj svědek, že jsi tam nebyla." Bingo. Její věta nedává vůbec smysl.

,,Nemůžeš být svědek. Musela bys mě pozorovat, jak spím u sebe v pokoji. Což je dost úchylná představa i na mě. Navíc jsem jí to řekla. Byla jsem tam, ale řekla jsem jí, že jsme byli v parku." Oddychne si s úlevou.

,,Pak se mě zeptala na něco co mě doslova zarazilo." Opravdu. Byla jsem zaražená jako pařez. Kdybych mohla být meme. Určitě bych byla slavná.

,,A to bylo co? Nedávej mi tu hádanky." Řekne se svým vtipem.

,,Zeptala se mě na něco co jsem nečekala. Zeptala se jestli něco nemám s Tomem." Susan se zasměje.

,,A máš snad?" Určitě hýbe se svým obočím nahoru a dolů.

,,Nemám." Řeknu jistě, možná i nejistě. Chvilku je ticho. Nadechne se nadšeně. Je to jako když jsem s ní byla v deseti letech na horské dráze.

,,Tobě se líbí?" Vykulím oči nad její otázkou.

,,C-cože? Ne!" Vyjeknu ji do telefonu. Začnu se zvedat z postele. Když vtom uvidím Toma. Je bez trička a já vidím jeho odhalený vršek.

Musím na něj přestat zírat. Co když si mě všimne? Budu vypadat jako debil. Sjede mi noha po dece. Sletím na dřevěnou podlahu.

,,Co tam u všech svatých děláš?" Začne se mi smát do telefonu.

,,Susan! Ty všivá potvoro!" Zakřiknu ji do telefonu. Začne se neskutečně smát. Zní jako zaseklé rádio na vyšší tónině. Občas i chrochtne.

,,Napíšu ti." Típnu bez rozloučení telefon. Vylezu zpozad postele. Jdu k oknu.

,,Tome?" Řeknu dost nahlas. Zjevně se zvedal z postele, když se mi objevil v jeho okně. ,,Mohl bys sis příště zatáhnout záclonu, když se převlékáš." Pousměje se.

,,Ty si ji taky nezatahuješ, když se převlékáš." Opře se o parapet.

,,Ty mě pozoruješ?" Vyděsím se. Probíhá mi v hlavě tolik okamžiků, kdy jsem byla buď úplně nahá nebo v prádle.