Všechny barvy světa

7.

Týden uběhl velmi rychle a já byla každým dnem více nervózní. Přesně dnes, v pátek, jsem byla tolik pohlcena nervozitou, že jsem i zapomínala na fakt, že jsem Keirama neviděla celý týden. Moje pochybnosti vzrostly, když jsem mířila do obchodu po škole nakoupit ingredience na lasagne a suflé, které jsem se rozhodla připravit. Jenže myšlenky jako například, co když na mě zapomněl? Byly tolik otravné, že jsem málem zapomněla hodit do košíku základní ingredience pro lasagne. Cítila jsem se opravdu hloupě a naštvaná sama na sebe, co se mnou Keiram udělal nebo spíše, co jsem dovolila sama sobě, aby se mnou Keiram udělal. Když jsem nákup vykládala na kuchyňskou linku byl to Will, co mi pomáhal vyložit nákup, zatímco Tessa se připravovala na večírek, na který půjdou s Willem oficiálně jako pár. Lakovala si nehty na nohou na gauči a Will ji jen provokoval svými poznámkami. „Budeš mít normální tenisky a ty si lakuješ nehty na nohou?" Pohrozila mu jediným pohledem, aby si nezačínal, ale Will se jen rozesmál. „Pokud je tak toužíš vidět jen si řekni, ráda půjdu bosá. Taky vlastně proč si oblékat oblečení, když stejně mě máš rád bez něj." Vítězně se na něj usmála. Will na ni zúžil své modré oči a s vážností prohlásil: „Jen si hezky lakuj nehty na nohou Tess. Já zatím pomůžu Nie ta totiž na rozdíl od někoho dělá samé užitečné věci." Otočil se na ni zase on s vítězným úsměvem na tváři, ale jediné, čeho dosáhl byl polštář v jeho tváři. Uchechtl se vzal polštář se země, ale už ho po Tess nehodil zpátky, jen ho s klidem vrátil na místo vedle Tessy a políbil ji do vlasů. Will mi pomáhal nakrájet všechno potřebné, a to byla jediná práce, se kterou mi mohl pomoct, než ho Tessa hnala, aby se šel převléct, protože ona už po třech hodinách byla přichystaná vyrazit. Já jsem připravovala těsto na suflé a u toho stihla zhodnotit volbu Tess oblečení. Měla na sobě obyčejné černé džíny ale to, co by upoutalo pozornost každého bude to průhledné černé body, které ji těsné obepínalo postavu. Bylo to tak schválně, aby vynikla její černá saténová podprsenka.

 Tessa se nikdy nestyděla a sama měla ráda vyzývavé oblečení. Tohle byla celá ona. Jenže svým pohledem dokázala dát každému najevo, že jen jeden dotek a je mrtví. Will byl také, když jí uviděl v obýváku. Ještě pořád nebyl oblečený. Jeho oči putovaly po jejím těle a jí to vůbec nevadilo. Já tohle vše sledovala z kuchyně a musela se uchechtnout. Oni dva měli ve svém osudu napsané se najít a tím jsem si byla jistá. „V tomhle nikam nejdeš." Řekl Will rozhodně. Tohle bude ještě zajímavé, pomyslela jsem si. Tessa se znuděně podívala na své černě nalakované nehty a uchechtla se. „Ještě, že tě nikdy neposlechnu." Will si zkřížil své ruce na hrudi a opřel se o rám dveří Tessiina pokoje. „To chceš, abych odháněl všechno mužské obecenstvo? Fajn." Otočil se na patě a třísknul dveřmi. Možná protože věděl, že Tessa je tvrdohlavá a pokud se pro něco rozhodne nic s ní nehne, a tak to radši vzdal, ale vadilo mu to a já mu to viděla na očích. „Tess buď na něj hodnější." Podíval se na mě pár hnědých očí. Zúžila na mě svůj zrak a poté zařvala na celý byt „Vezmu si koženou bundu, takže se neboj!" Najednou se rozletěli dveře a Will se vyřítil z pokoje bez trička chytil Tessu v pase a přehodil si jí přes rameno jako pytel nějaké zeleniny. „Potvoro tvrdohlavá!" Slyšela jsem jen smích Tess a já se sama pro sebe musela usmát. Jejich vztah byl v tolika ohledech nepředvídatelný a šílený.

Oni si nemohli pomoct, oba jsou tvrdohlaví a nepředvídatelní a spolu jsou jeden velký hurikán, ale bez nich dvou bych si nemohla představit den. Snažila jsem se rovnoměrně nalévat těsto do malých formiček, když ze dveří vyšla Tessa a upravovala si vlasy. „Opravdu to tu s ním zvládneš sama? Kdyby ne tak s Willem můžeme zůstat..." Skočila jsem Tesse do řeči. „Tesso já ho sama pozvala! Jen jděte a užijte si to." Tessa se netvářila nadšeně. Jenže než něco stihla namítat Will vyšel ze dveří s její koženou bundou a se svou koženou bundou. „Neboj Navyo pokusíme si to užít i když někdo trochu méně protože bude muset odhánět každého chlapa." Usmála jsem se na ně a hnala je ke dveřím. Za chvíli bude šest. Otevřela jsem jim dveře a v momentě se mi zastavilo srdce. „Keirame!" Položila jsem si ruku na srdce. Ze široka se usmál. „Myslím, že se z toho stává náš zvyk." Tessa se kolem nás vysmekla ven aniž by pozdravila Keirama a táhla za sebou i Willa. „Užijte si to vy dva." Zakřičel na nás Will z výtahu. „Vy taky." zakřičela jsem na ně zpátky a pak se zadívala na Keirama. Jako vždy vypadal skvěle. Perfektně padnoucí elegantní černé kalhoty společně s krémovým tenkým svetrem působil ležérně jako kdyby popadl první věc ve svém šatníku a přes to všechno vypadal jako z módního časopisu. Jakmile jsem se se svým pohledem zastavila na jeho pobavené tváři cítila jsem své líce hořet. Všiml si, že si ho prohlížím. Byla jsem natolik zabraná do svého okukování, že jsem si neuvědomila, že tam pořád stojí ve dveřích.