Vlkodlačice Madison

7 0 0
                                    

Upřímně už ani nevím jak dlouho běhám po čtyřech a v lese. Zabila jsem několik lidí. Byl večer a já se vracela pomalu k domu Salvatorům, pořád ze mě byl vlk.

Dveře byly otevřené, vešla jsem dovnitř a vrčela jsem. Kráčela jsem chodbou až do obyváku, všechen nábytek byl rozbitý. V rohu místnosti ležel Stefan měl probodnuté břicho kůlem. Na zemi ležela Caroline a měla zlomený vaz, Rick ležel na podleze a nehýbal se, na židli seděl nějaký kluk přivázaný řetězy a s dírou v srdci.

Uslyšela jsem za sebou kroky. Po chvilce na mě někdo zaútočil. Byl to Damon. Odhodila jsem ho a jako vlk běžela do jeho pokoje.

Proměnila jsem se zpět na člověka a vzala si jeho tričko a kraťasy.

Seběhla jsem zase dolů, na noze jsem měla bodnou ránu protože mě bodl nožem.

"Vážně Damone? stříbro? to fakt věříš pohádkám?" pobaveně ale zároveň naštvaně jsem se na něj podívala.

"To jsi byla ty?" (Damon)

"Jo a co se tu sakra stalo?"

Šla jsem ke Car a probudila jí, Stefanovy jsem vytáhla kůl z ruky a šla za Rickem.

"Ten se probere má Gilberthův prsten" (Damon)

"A tenhle?" ukázala jsem na kluka na židly.

"Byl to vlkodlak, dlouhý příběh" (Damon)

"A tahle spoušť?"

Ukázala jsem kolem sebe.

"Jeho kamarádíčci mu chtěli pomoct ale nezvládli to" (Damon)

"Jsem chvíli pryč a vy všechno dokážete posrat" pousmála jsem se.

"Chvíli? Byla jsi pryč dva měsíce" (Caroline)

"aha, to víte vlkodlakovi ten čas plyne trochu jinak" usmála jsem se.

"Damone!" (Caroline)

Šly jsme za Stefanem ležel na zemi a na noze měl kousnutí, vlkodlačí kousnutí.

Šla jsem si nalít whisky a sedla si na gauč.

"Mimochodem Damone co tvoje přítelkyně Rose? jak jí je, ouu ona je vlastně mrtvá" usmála jsem se a napila se.

Damon odvrátil pohled a jen zamumlal

"Nebyla má přítelkyně, to ty" (Damon)

"Ale tak to ten večer určitě nevypadalo"

Dopila jsem skleničku a položila jí na stůl.

"No nic, ty jsi ale nic neudělal, a nechci aby jsi umřel" podívala jsem se na Stefana.

Klekla jsem si k němu, kousla se do zápěstí a přiložila mu ho k rtům.

"Pij pokud chceš žít" nadzvedla jsem obočí a Stefan se napil.

Kousnutí na noze se mu začalo hojit.

"jak je to možný?" nechápal Stefan a zamračeně se na mě podíval.

"Hybridní krev, uzdravuje kousnutí" vstala jsem a chtěla odejít.

"mohla si jí zachránit ale neudělal jsi to proč?" (Damon)

"Vyrovnala jsem účty, před lety mě a Klause zradila, její bratr už za to zaplatil, ale ona utekla"

Doběhla jsem si pro krev a pak šla zpět nahoru.

Sedla si do křesla a podívala se na všechny.

"Tak o co jsem přišla?" usmála jsem se a napila se krve.

Všechno mi řekli.

"Aha takže si to shrneme, je tu upír který anonimně hledá Elenu, protože jí potřebuje k rituálu?"

(Ty nevíš u rituálu slunce a měsíce, v tu dobu jste s Klausem spolu nebyly v kontaktu když se jí snažil zlomit s Kathrin)

"Jo" (Stefan)


"A víte kdo je ten upír?"

"Ne má nějakého prostředníka" (Damon)

"Super a víte kdy?"

"O úplňku" (Caroline)

"Ale to je za dva dny"

"přesně" (Stefan)

"Madi? co si dnes bereš na sebe?" (caroline)

"Co?"

"NO dneska je ta párty ve škole na 60 léta" (Stefan)

"Sakra úplně jsem na to zapomněla, nevím něco si najdu"

"Tak pojď doma mám toho dost" usmála se Car vzala mě za ruku a zmizela semnou.

Život na rubyKde žijí příběhy. Začni objevovat