Záchvat

9 0 0
                                    

Když jsem sebrala Mattovi zbraň posadil se na gauč a já položila zbraň ke krbu.

"Dáš si něco?"
koukal jsem se po Mattovi.

"Vysvětlení"

Nejistě jsem se podívala na Sáru a ona přikývla hlavou.

"Fajn ale počkáme na ostatní protože to nebudu říkat dvakrát"
povzdychla jsem si a sedla si do křesla.

"Na ostatní?"
nechápala Sára ani Matt.

Ozvalo se zaklepání a tak jsem šla otevřít.

Za dveřmi byla Caroline, Elena, Damon, Stefan, Bonnie.

Odešla jsem od dveří a Elena šla dovnitř.

A tak nějak mi vypadlo že ostatní musím dovnitř pozvat.

"Ehm Ehm, Madisson?"
odkašlal si Stefan a oslovil mě

"Pardon já zapomněla Stefane, Damone, Caroline pojďte dál"

Všichni tři kolem mě prošli a šli do obyváku za ostatními.

"Když na to tak koukám máš skoro stejný dům jako já"

Otočila jsem se na Elenu kvůli její poznámce ale pak jsem se trochu pozastavila když proluvila i Car se Stefem.

"No jo máš pravdu"
řekli oba na ráz

"Nikdy jsem si nevšimla, ale takhle to tu nevypadalo, i nábytek byl jiný, stejně tak jsem ráno byla jiná i já, blond vlasy, modré oči, a teď? teď mám tohle.
ukázala jsem na oči a na vlasy.

"Něco proti?"
bránila se Elena

"Ne promiň ale nechci aby si mě lidi s tebou pletli nebo s Kathrin"
protočila jsem oči a sedla si znovu do křesala.

"Tak nám rovnou můžeš vysvětlit jak je možný že nás znáš, že vypadáš jak Elena a ty další věci se sílou sluchem..."
začal Damon ale Sára mu do toho skočila.

"A taky čich cítí snad všechno"
protočila oči

"Hej to není pravda!"
zkusila jsem se obhájit ale  v podvědomí jsem věděla že mají pravdu.

"Madisson nechoď od tématu"

"Promiň Stefe, prostě jsme koukali na seriál, na váš seriál, hráli jste tam vy všichni. Pak vypadla elektřina, nebo jsem si to aspoň myslela když jsem znovu zapnula televize jen šuměla, pak byl záblesk, byly jsme normálně dma, chtěli jsme do obchodu a objevili se tady, do školy jsem nás přihlásila aby jsme nevzbudili podezření ale to že teď vypadám jako Elena mi to neulehčuje, jen musíme zjistit jak se vrátit domů"
vysvětlila jsem jim a všichni na mě koukali jakože jsem se zbláznila.

"To je přece nemožný ne?"
zeptala se Elena Bonnie

"Vlastně není, je tu jedna možnost, babča my povídala o tkz. vězeňském světě, je to svět kam se posílají lidi třeba na něco jako převýchovu, a nebo se tam uvězní, ale každý svět vydrží jen určitou dobu pak se rozpadne. Mohla jsi být v takovémhle světě taky ale už se rozpadl proto jste tu"

"Bonnie ale proč by mě rodiče měli posílat do vězeňského světa? vždyť jsem nic neprovedla"

"Kdo jsou tvoji rodiče?"

"Joselin a Oliver Raiovi"

"A kde jsou teď?"

Otočila jsem se na Damona a sklopila pohled k zemi.

"Zemřeli před dvěmi měsíci, autonehoda" řekla jsem skoro neslyšně.

V místnosti bylo hrobové ticho.

"Omluvte mě" řekla jsem rychle a běžela do pokoje.

Viděla jsem Sáru jak se zamnou rozeběhla.

Vzala jsem si z nočního stolku inhalátor a párkrát si popotáhla sjela jsem po zdi na zem.

Sára ke mě přišla a začala mě uklidňovat, nedařilo se mi jí ale poslouchat, neslyšela jsem vůbec nic. Začínala jsem brečet zrychleně dýchala v uších my pískalo a nic jsem neslyšela.

Sára asi něco říkala protože se jí hýbala pusa, pak mě tam nechala a odešla.

Pohled Sáry

Vyběhla jsem za Madisson do pokoje, bylo my jasné co se děje. Doběhla jsem do pokoje a Madi se sklouzla po zdi. Přiběhla jsem k ní amklekla si.

"Madi?"

"Madi slyšíš mě? Halo?"
zamávala jsem jí před očima rukou ale nic.

Nic neříkala takže zase neslyšela, najednou začala trochu brečet zrychleně dýchala a byla hrozně zmatená.

Sebrala jsem se a běžela do kuchyně s Madi jsme přišly na způsob jak tohle zastavit. V kuchyni jsem vzala nůž a bežela zase do pokoje.

"Sáro co se děje?" zastavila mě Elena.

"Teď ne, musím jí pomoct"
vysmekla jsem se z Elenina sevření.

Pohledy všech spadly na ten nůž, rozeběhla jsem se do pokoje a slyšela jsem jak někdo běží za mnou.

Klekla jsem si zase k Madisson a ta mi nastavila ruku.

Pomalu jsem jí řízla do dlaně, Madi zavřela oči, dech se jí ustálil, přestala tolik brečet.

"Maddi? slyšíš mě?"

Madisson na souhlas přikývla a pomalu se zvedla a sedla si na postel.

Život na rubyKde žijí příběhy. Začni objevovat