20.

408 12 2
                                    

Flashback:
"Tak jo, můžeme jít, jen na sebe hodím trošku make-upu a voňavky!" Řekla jsem a šla ke svému stolku s make-upem.

—————-

"Určitě nebude Rafovi vadit že taky jedu?" Ptám se zrovna když přicházíme Cameronovic bránou. Sára nad tím mávne rukou a dodá: "On si tam bere tu svojí čůzu, takže..." Zasmějeme se.

Abych řekla pravdu, mám kurva strach. Ani nevím proč, asi z toho že tam bude ta jeho Sofie? Nebo jednoduše, že tam bude Rafe?

Pohled Rafa:

"Čau brácha!" Pozdraví mě Sára zrovna když jsem k ní otočený zády a nakládám věci do kufru našeho Sedanu, protože jedem na chatu. "To ti to trvalo!" Poznamenal jsem a otočil jsem se k ní. V tu chvíli jsem jí spatřil. Grace. Krčila se za Sárou a v ruce měla kufr. Hned mi to došlo.

Chtěl jsem jí pozdravit, ale zrovna v tu chvíli tam vtrhla Sofie. - Neboli moje nová holka, podle Weezie. Já osobně proti Sofii nic nemám, ale nepociťuji k ní žádnou lásku, nebo přitažlivost. Hlavu mám totiž plnou Grace. Zaryla se mi takzvaně pod kůži. Sofie je jen záminka, abych nemyslel na Grace. Takže se Sofií prcám a Grace mám u toho plnou hlavu.

Chtěl bych se ke Grace zase vrátit, ale jen jsem jí ubližoval!

- "Ahoj zlat- ty jedeš taky?!" Pohrdne nad Grace. Nato se já zamračím a chci něco říct, ale Grace je rychlejší: "Jo jedu! Rafe si sem pozval svojí čubku a Sára zase svojí." Společně se Sárou se zasmáli, Grace si hodila kufr do auta a stále se smáli. Sofie tam jen uraženě stála.

—————-

Pohled Grace:

"Mluvila jsi s tím Rafem?" Ptá se mě Sára která je společně se mnou opřená o jejich Sedan. Čekáme na toho Dannyho a pak se jede na jejich chatu!

"Ještě ne... Chtěla jsem, ale byla tam Sofie a asi si umíš představit...co tam dělali..." Sklonila jsem hlavu. Sára mě okamžitě objala a zašeptala mi do ucha: "Vím že tě Rafe stále miluje. Nedávno kvůli tobě i brečet... Sofii má zase jako záminku, aby na tebe nemyslel." Nato jsem se já usmála.

Slyším přijet auto, takže to bude Danny. Z černého Ferrari vystoupí vysoký kluk, ale pořád je o něco menší jak Rafe. Má neposedné černé vlasy, ani ne krátké, ani ne dlouhé. Je vidět že má svaly. Div se mu neroztrhne to jeho šedé triko, co má na sobě.

Hned jak mě spatří, projede si mě pohledem a u toho se usmívá.

"Čest brácha!" Pozdraví ho Rafe a dají si pěst. "Čau Rafe, Sofie a Sáro!" Běží Sáru obejmout. Jak se od ní odtrhne chytne mě za dlaň. "Jsem Danny." A políbí mě na ni. Na to se já usměju a dodám: "Grace, těší mě!"

Koutkem oka vidím, jak je Rafe celí rudý. Proč žárlí? Debílek!

"No tak už je na čase jet!" Zavelí Rafe a u toho dává Dannyho kufr do auta.

Všichni nastoupíme do auta. Rafe řídí a Sofie je jeho spolujezdec. Vzadu jsou tři místa, takže já sedím za Sofií, vedle mě si musel sednout Danny - ne že by mi to vadilo - a vedle Dannyho, za Rafa, si sedla Sára.

Rafe měl na mě krásný výhled, což mě znervózňovalo. Přeci jenom je celkem divný jet se svým ex na chatu a on si tam ještě k tomu táhne holku. Nebo snad ne?

——————-

"V kolik tam budeme?" Ptá se po chvilce cesty Sofie. "Za chvíli budeme na trajektu, potom 2 hodiny na trajektu. Z Charlestonu je to na chatu asi 4 hodiny, takže tam tak ve 2 ráno budeme." Odpoví jí Rafe. Všichni jsme vykulili oči. "Tyvole..." "Tak to si dám šlofíka..." "Achjo!" Poznamenají ostatní. Já si jen nandám sluchátka a opřu si hlavu o okénko. Na spotify jsem si pustila písničky.

Pustila se mi tam písnička od The Neighbourhood - Sweater Weather. Moje oblíbená. Pouštěla jsem si jí s Rafem, takže se mi vybavovali vzpomínky. Naše jízda autem, to jak mě učil hrát šachy a mnoho dalšího.

Bože, proč na něj musím stále myslet?!

—————-

Ze spánku se vzbudím už na trajektu. Je tma a my jsme u prostřed moře. Naše auto tam bylo skoro jako jediné. Stálo na jakési platformě, takže si rovnou z auta viděla na moře.

Jelikož jsem byla celá rozlámaná, musela jsem vystoupit a protáhnout se. Hned jak jsem si stoupla podlomila se mi kolena. "Sakra...!" Ohlédla jsem se a naštěstí jsem nikoho nevzbudila. Zvedla jsem se a došla až k zábradlí, kde jsem se opřela a jen hleděla na oceán. Vstřebávala jsem vůni oceánu a pomalu oddychovala.

Anonymously yours - Rafe Cameron Kde žijí příběhy. Začni objevovat