Five

669 15 0
                                    

Flashback
Právě jsme dorazili na párty. Moje noha bolela a hlava ještě víc. "Jdu si pro pití.." Řekla jsem ale asi mě v tom hluku nikdo neslyšel, tak jsem prostě odkulhala k baru.

U baru mě přepadl, už trošku připitý, Rafe.
"Ahoj Grace, copak máš s noh... to ti udělal ten plebsák, že?!" Vyjekl Rafe a pohledem hledal JJe mezi davem lidí. A přesně tohle jsem nechtěla. Zase se pohádají, nebo ještě hůř, servou..

"Ne JJ to neudělal! Spadla jsem do vody.." Řekla jsem a doufala že to Rafe vezme.
On přimhouřil ty jeho modré kukadla a řekl.. "Dobře věřím ti. Ale teď už běž za nimi ať tě nehledají.." Řekl Rafe celkem vysmátě a já odešla.

Po cestě jsem přemýšlela o tom, co Rafe řekl.
Nikdy by mi jen tak neřekl ať jdu za plebsem, ještě když je tak nenávidí. Třeba se mnou chce být za dobře, čemuž se nebráním, ale jen přece bych chtěla něco víc než nej kamarádství.

—————-

"No konečně, kde si takovou dobu?" Křičel na mě z dálky Pope. Seděli pod velkou palmou. Miluju palmy! Pod palmou seděli úplně všichni, plus nějaké dvě holky a tři kluci. V té tmě jsem viděla úplné hovno.
Přišla jsem tam s všimla si že ty holky jsou Jess a Samantha, neboli dvě největší pipky v OBX.
No a ty tří klucí byly Topper, Kelce a nějaký Nate tuším. Všichni se zase o něčem hádali. Jak nevídané..

Sedla jsme si k nim a začali jsme kecat, o úplných kravinách. Fakt že jo.
Za chvíli tam přišla Eve, je to moje kamarádka, ale už se moc nebavíme. Mrzí mě to, celkem.

"Grace, nejdeš hrál pravda nebo úkol? Prosím moc." Eve na mě udělala takové ty roztomiloučké očka, a tomu já nikdy neodolám.
"Fajn." Řekla jsem a hmátla po JJovi aby šel se mnou. JJ se chytil Johna, John Kie, Kie Popa a Pope Sáru. Udělali jsme takoví vláček, došli jsme až k ohni kde už probíhala hra. Bez váhání jsme se zapojili.

Po chvilce hraní se mě Kelce zeptá na nečekanou otázku. "A co Grace, líbí se ti někdo?" Všichni najednou ztichli a já začala..
"Ano vlastně líbí. Má jemné a špinavě blond vlasy, krásné modrá kukadla a vypracované tělo. Ale moc se nebavíme." Řekla jsem a sklonila hlavu. "Tak jestli je tady, tak se s ním hoď do řeči!" Řekl cizí ale pro mě dost známí hlas. Otočila jsem se a stál tam Rafe. Ano opravdu slyšel celé mě básnění, které bylo mimochodem o něm.

"Dej si odchod Camerone!" Zařval JJ. Ano JJ a Rafe se neměli zrovna v lásce. A to mi úplně nehrálo do karet!

Rafe následně odešel. A já se rozeběhla na opačnou stranu, co nejdál ode všech protože mi napsal táta.
Cituji: Zlato, vyboural jsem se na motorce. Jsem dobrý, ale poležím si pár dní v nemocnici. Buď tátova statečná holka, zvládneš to!

Hned jak jsem zprávu dočetla, hodila jsem s mobilem do písku. Už asi fungovat nebude.
Hned jsem se strašně rozbrečela, opravdu. Stalo se mi už hodně sraček ale tohle, to vše překonalo. Neumím to ani popsat, jak moc jsem se bála, jak moc jsem brečela, jak moc jsem si dělala starosti.

Můžeš za to ty! Grace, kdyby jsi sem nešla byla by si s ním doma a on by nelezl na tu motorku! Je to zase jen tvoje chyba.. Zase jsem v hlavě měla ten hlas, ten hlas co mi vše vyčítal. Začala jsem ještě víc brečet, no to už ani nebyl brek, byl to spíše hysterák.

"Grace copak? Co se děje..?" Řekl cizí hlas za mými zády. Otočila jsem se a byl tam Rafe. Nic jsem neřekla prostě jsem se k němu rozeběhla a pořádně si ho k sobě přimáčkla. Nevím co si v tuhle chvíli chudák Rafe myslel, ale objetí mi obětoval.

"Táta se kvůli mě vyboural na motorce." Řekla jsem a opravdu jsem si myslela že to bylo kvůli mě. Rafe mě ještě pevněji objal a spustil.. "Kvůli tobě? Jak to že kvůli tobě?" Byl opravdu starostliví, což in nebývá, takže je buď úplně na mol, zhulenej a nebo ke ně něco cítí.

"Ano kvůli mě! Nebyla jsem s ním doma, a kdybych byla... tak... tak by nelezl na tu zasranou motorku!" Vyjekla jsem a začala více brečet. Rafe mi věnoval polibek do vlasů, což mě zarazilo. Momentálně mám takoví motýlky v břiše, že se to nedá popsat.

"Pojď jdeme k ohni, je tu zima. A popovídáme si.." Pobídl mě Rafe a já bež výmluv cupitala vedle něho až k Táboráku.

—————

Když jsme došli k Táboráku, sedli jsme si na takovou zídku nad ohněm. Nebyla tam zima, ale ani vedro. Nesnáším vedro! Miluju déšť, fakt že jo. Nejradši bych v něm protancovala celičkou noc.

Povídali jsme si celkem dlouho, když v tom přišel JJ, a začal se vyptávat na ty jeho otázky. Ještě pořád jsem měla rudé oči od pláče, takže si myslel že mi Rafe něco udělal. Což není vůbec pravda, naopak mi dost pomohl.

Jak jinak, se začali rvát. No to už je skoro na denním pořádku. Ale zatím do sebe jen strkali, a já se chtěla vecpat mezi ně aby toho nechali. Skoro by se mi to podařilo, nebýt JJe, který mě shodil z kamenné zídky. Omylem samozřejmě!

Zídka byla vysoká si tak dva metry. To by nebyla tak hrozné kdybych padala na trávu nebo písek. Ale problém byl že jsem padala doslova na kamennou podlahu.

Chvilku jsem nevěděla co se děje. Seběhli se lidi, ale ne ke mě. Seběhli se k Rafovi a JJovi
Hlava mě bolí tak strašně, až se mi motá. Ty debilní lidi mě tam málem zadupali.

Naštěstí se mi povede odplazit pryč.

Anonymously yours - Rafe Cameron Kde žijí příběhy. Začni objevovat