Anonymously yours - Rafe Cameron

35.

Takže jsem se nenápadně vypařila...

•••

Posadila jsem se na molo, sundala si kecky a nohy svěsila z mola do vody. Kéž by tu teď mohl být Plebs...

Z té oslavy mám smíšené pocity. Jsem ráda co pro mě všichni dělají, ale jsem z toho strašně zmatená. Proč jsem vlastně přišli? Nikdy se se mnou nebavili, tak proč? Jediný koho jsem tady opravdu chtěla byl Plebs a mamka s babi. A stejně by bylo nejlepší, kdyby se ty moje narozeniny nikdy neslavili. - Asi jsem vám to neřekla, ale vždy, když jsem měla narozeniny, něco se prostě pokazilo. Dnes si myslím že to nebude výjimka.

Neměla jsem to víno pít, ani jíst ten dort, protože se asi každou chvílí pozvracím. Nechci to hodit do vody, tak se rychle zvednu a bosa běžím ke stromu, kde se pozvracím. Nesnáším když zvracím. Připomíná mi to ty nejhorší časy a já nevím proč.

Z mého přemýšlení a utírání pusy od zvratků, mě vyruší zvuk motoru. Motoru od lodi, která zakotvila u Cameronovyc mola. Jdu se podívat a z neutrálního výrazu se mi ve chvilce vykouzlí upřímný úsměv od ucha k uchu. Přijel Plebs!

Okamžitě jsem se za nimi rozběhla. "Grace!" První si mě všiml Pope. "Lidi!" Zakřičím na zpět. Doběhnu k lodi a první na koho se vrhnu je JJ. "JJi!" "Sluší ti to..." Pošeptá mi do ucha.

"Tak se jde pařit!" Poplácá mě po zádech Kie a společně k Johnem a Popem jdou směrem na párty. Já je ale zastavím. "Lidi, nemohli by jsme se třeba projet?" Navrhnu. John se na mě zamračí, ale Kie to pochopí. "Jo, půl hodinka nás nezabije!" Chytne kluky za ruce a jde s nimi zpět k nám na loď. Já na ní děkovně kývnu.

•••

Jsme někde na moři, popíjíme piva a povídáme si.

"Rafe mi dal k narozeninám letenku do Říma..." Řeknu z ničeho nic a čekám, že mi nikdo neodpoví. "A poletíš?" Zeptá se mě Kie. Já jen pokrčím rameny. "Jo, ale s ním..." Napiji se svého druhého piva. "No jasně...!" Řekne JJ uraženě.

Já vstanu ze svého místa a chystám se jít na záď lodi. "Kam jdeš?"Chytne mě JJ za ruku. "Promiň JJi, ale na hádky dnes nemám kapacitu..." Vytrhnu se mu ze sevření a jdu na záď lodi.

•••

Jen tak sedím a hledím na moře, od kterého se odráží hvězdy.

Pořád přemýšlím nad tím, co se dnes asi zvrtne. Taky přemýšlím, proč mi je nepřetržitě nevolno. Asi jen nějaká viróza.

Přijde za mnou JJ s omluvným výrazem. "To je dobrý. Pojď, sedni si!" Pobídnu ho a on si sedne.

"Už si velká šestnácka!" Zasměje se a já ho šťouchnu do ramene. "Pako!" Dodám. "Ale, vím že mě zbožňuješ." Udělá na mě roztomilí kukuč.

"Jak si to zjistil?" Smáli jsme se. "Až odjedeš do Říma...tady máš něco ode mě na památku." Podá mi krabičku v které je krásný náhrdelník. "Ale já zase přijedu..." zasměji se. "Já vím..."

Z očí mi dojetím uniknou slzy. "Děkuji!" Vrhnu se mu do náručí.

•••

Přijeli jsme společně s Plebsem na mojí oslavu. Jsem pěkně nalitá, protože JJ do mě nalil asi sedm piv.

"Jestli mě uvidí máma, nebo bože táta, tak jsme všichni mrtvý!" Opřu se o Popa protože se mi zamotala hlava.

"Tak je nesmíme potkat." Podepře mě Pope.

Je tady další!