30.

397 13 2
                                    

Flashback:
"Budeme celou dobu spolu!" Obejmu ho.

————-

"Dáš si něco ke snídani?" Zeptá se mě Rafe když přes sebe házím župan.

"Tak jo... Jen se obleču a přijdu." Odpověděla jsem mu a odešla pryč z koupelny. Vezmu to rovnou přes šatnu a vyberu si nějaké hezké oblečení. Jelikož je tu jen Sára s Rafem, můžu si vzít cokoli.

Dnes je poměrně horko, takže jsem si vzala crop-top a biker shorts

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Dnes je poměrně horko, takže jsem si vzala crop-top a biker shorts. Potom jsem se šla nasnídat.

—————

"Dobré ráno, ospalče..." Pohladila jsem Sáru, která sedí na barové židli u ostrůvku. Ona se na mě hezky usmála a já už teď poznala, že má strašnou kocovinu. Já na kocovinu nikdy moc netrpěla. Mohla jsem se jednoduše opít do něma a druhý den můžu zase normálně fungovat.

"Dobré..." Řekne Sára utrápeně. "Dám ti nějaký prášek a půjdeš si lehnou." Postavila jsem na čaj, vzala prášky i Sáru a odešla s nimi nahoru.

—————-

"Tady si lehni..." Přikryla jsem jí. Vzala jsem jí ke mě do pokoje, protože u ní to neskutečně zapáchalo alkoholem.

"Děkuji...Co ty a Rafe...?" Podám jí prášek a vodu, kterou jsem natočila v koupelně. "Jsme spolu!" Sára mi okamžitě skočí do náručí. "Konečně nebudete tak smutní..."

"Dobře, dobře...za chvilku ti donesu čaj. Tady máš kýbl, kdyby bylo nutné a...když budeš něco potřebovat zavolej!" Zabouchla jsem za sebou dveře a šla za Rafem, který tam už asi demoluje kuchyň.

——————-

"Tady to voní!" Objala jsem jo zezadu když stál u plotýnky. "Co to bude, až to bude?" Zeptám se vyzvídaně. Rafe se zasmál a dodal: "Francouzský tousty!"'Mňam ty jsou moje nejoblíbenější a Rafe to ví.

"Sedni si na gauč, já to přinesu..." Zavelí Rafe a já, jako poslušný pejsek, jdu.

Když si sednu na gauč, vezmu si svůj mobil, kde mám zprávu od...mamky?!

To je neuvěřitelné! Mamka mi sama od sebe píše?!

Ahoj zlatí, přijedu se na vás v úterý podívat a oslavíme tvoje 16! Vezmu sebou i babičku, aby tě taky viděla. Obě tě milujeme, papa!

Rozbrečela jsem se. Oni si vzpomněli? V úterý mám 16 narozeniny. Já je slavit nechtěla, ale když přijede mamka, tak klidně! Zdála se mi ale nějaká moc vyklidněná.

"Jsi v pořádku...?" Zeptá se mě opatrně Rafe, protože si všiml že brečím. Já jen zvedla hlavu od obrazovky mobilu a věnovala mu upřímný úsměv. Na mé pokývání hlavou si sedl vedle mě a podal mi jeho dokonalé francouzské tousty.

Pustila jsem se do jídla a u toho usrkávala kávu, kterou mi Rafe udělal. "Takže..., proč si brečela a potom se smála?" Zeptal se mě Rafe ale já ho vůbec nevnímala. Byla jsem totiž zabraná do přemýšlení nad tím, že mi bude vlastně už 16, nad tím, že si na mě mamka vzpomněla a nad tím, že by vše zase mohlo být růžové.

"Haló, zlato, posloucháš mě?" Drcl do mě Rafe a já konečně zpozorněla. "Ano?" Věnovala jsem mu úsměv. "Ptal jsem se, proč si brečela a pak se smála?" Zasmál se mi. "No...v úterý přijede moje mamka a babička. Potom budu mít oslavu narozenin." Dala jsem si sousto do pusy.

"Ty budeš mít narozeniny?!" Vykřikl a já zakývala hlavou. "A mě si o tom neřekla?!" Dodal. Já se jen usmála.

Rafe si ke mě přisedl a vzal mi talíř. Můj i svůj talíř položil na stolek. "Co děláš?" Nechápala jsem, ale pochopila, když mě začal lechtat.

Anonymously yours - Rafe Cameron Kde žijí příběhy. Začni objevovat