The journey full of memories (CZ)

What happend...?/Co se to stalo...?

Naštvaně jsem kopla do lavičky. "To musel ujet zrovna teď!" Kopla jsem do lavičky po druhé, přičemž jsem si vysloužila Hermin naštvanej pohled. Uraženě jsem si sedla a chvíli čuměla do blba. Nehodlala jsem tu čekat další třičtvrtě hodiny na další autobus. "Půjdeme pěšky." Řekla jsem rozhodně. Herma vykulila oči a Jake se jenom převážil z nohy na nohu. "Ani náhodou klidně si běž. Nehodlám natřásat svoje špeky jenom proto, že bus přijede později." Hlavu jsem otočila na Jaka a Aidna "A vy?" "To stejný, co Herma. Krom té části se špekami." Vzala jsem si věci a přešla silnic. Vezmu to lesní pěšinou, budu doma dřív.

"Asi není moc logické tě tu nechávat samotnu." Leknutím jsem trhla. Byl to Aidan. Pokrčila jsem rameny a dál se věnovala chůzi. Aidan se mi hodně líbil. Až moc. Nechtěla jsem si to přiznat, ale tenhle výlet mi otevřel oči. Musela jsem mu to říct.

"Aidane já ti něco musím říct." Zastavil a zapřel do mě hnědé oči. Ty jeho oči. Byly to ty nejupřímnější a nejkrásnější oči, které jsem kdy viděla. Pořád čekal na to, co mu řeknu. Jenže mě v tu chvíli opustila veškerá odvaha. Ruce se mi rozklepaly a červeň mi stoupla do tváří. Opravdu červenám před mím vzdáleným bratrancem? Chytil mě za rozklepané ruce a palcem mi hladil kůži. "Já...líbíš se mi, ale nebezpečně moc. Taky se bojím, že náš vztah beru trochu jinak." Nervózně jsem polkla.

Slunce prosvítalo skrz listy stromů. Vítr rozfoukával listy i moje vlasy. Připadala jsem si v romantickém žánru. Aidan mi zvedl ukazováčkem a palcem bradu. Usmál se tím zářivým úsměvem a věnoval mi dlouhý a vášnivý polibek. Párkrát stiskl můj ret mezi zuby a pak olízl. Bylo to okouzlující. Jiné než s Treyem. Upřímné. Něžné. A ty jeho rty. Nemohla jsem.

Před večeří jsem se dostala domů i s Aidanem. Byla jsem podrobena výslechu od mamky a od sestry, přičemž se sestra koukala na Aidana. Strýc Alex si měl pro Aidana přijet, ale musel na jednání. To znamená jedno. Aidan spí u nás. Výborný. S mamkou jsme mu nachystaly pokoj pro hosty a zatím jsme vymýšleli, co budem dělat. Shodli jsme se na filmu v zajetí démonů. Angel se teda podělá, ale to hodlám risknout. K večeři mamka připravila těstovinový salát. Ví, že miluju zdravé jídlo.

"Poďte. Už to pouštím." Usedla jsem s popcornem na gauč a čekala až se přiloudá Aidan. Musela jsem si skousnout ret. V teplakách a s tričkem do V vypada neodolatelně. A film mohl začít. Angel stihla 4x schovat za gauč a ja se stihla 2x polít kolou. Docela trapas. Byla zrovna napínavá část a Aidna nenapadlo nic jinýho než mě vylekat. Angel mezi tím usla na gauči. Přikryla jsem ji dekou a schoulila se zpět na gauči. Zrovna jsem dosedala leknutím jsem vypískla a skončila v Aidnově náruči. Usmál se a obmotal jeho silné paže okolo mě. Položila jsem mu hlavu na břicho. Cítila jsem se naprosto chráněná. "Jak ji dáme do postele?" Kývl hlavou k sestře. "Co by. Prostě ji odneseš." Koukl na mě vyděšeným výrazem. Musela jsem se zasmát. "Já? No fajn. Ale něco za něco." Uchechtla jsem se a dal sledovala film. Po chvíli jsem, ale oči nezdržela déle otevřené a usla jsem.

Probudilo mě něžné hlazení. Byla jsem u sebe v pokoji a všude bylo černo. Oknem doléhalo světlo měsíce, který osvěcoval siluetu Aidna. "Jak jsem se sem dostala?" "Odnesl jsem tě. A aji Angel." Zachumlala jsem se do deky. Najednou se mi spát nechtělo. Jeho ruka bloudila po mém břichu a i stehnech. Bylo to více než příjemné. Cukla jsem při každém jeho doteku. Pak se naše rty znovu setkaly. Byly to dlouhé polibky. Jazykem přejel po mém rtu, aby se dostal do mé pusy. Dovolila jsem mu to. Chvíly jsme se praly chvíli něžně třely. Bylo to dokonalé. Nic jsem necítila nikdy tak jako s ním. Jeho ruce bloudily po mích zádech a já mu prohrabávala vlasy. Když jsme se odtáhly, nikdo nic neříkal. Slova nebyla potřeba, aby každej věděl co cítíme. "Můžu se tě na něco zeptat?" Zamručel na souhlas. "Na tvoji minulost?" Pustil moji ruku a položil se na záda. Oddechl a začal.

"Když jsem byl v letech 14-15 měl jsem bouřlivé období. Moji pravý biologičtí rodiče byly feťáci. Mamka byla prostitutka a živila se kokainem a taťka byl na heroinu. Měl jsem mnoho volnosti. Díky tomu že jel otec ve špinavých kšeftech a mamka byla coura měli jsme dost peněz. Já měl vysoké kapesné. Drahé oblečení. Všechno. Nikdo, ale nevěděl jak je to doopravdy. Samozdřejmě jsem u našich viděl jak fetují. Myslel jsem že je to správné. Byl jsem kuřák, hulil jsem a bral pervitin. Bylo mi 14, kdy jsem měl svoji první dávku. Všimli si toho ve škole. Když pak zavolali na péči o dítě, dozvěděli se o mích rodičích. Odebraly mě a naše nechali zavřít. Jenže, když jsem neměl svoji dávku, byl jsem dost agresivní. Mlátil vším. Řval jsem. Všechno. Byl ze mě sirotek. Feťák. Všechno možný. Když mě vezli museli se mnou jet policejní vozy. Strašně jsem se vzpínal. Bránil všechno. Furt mi opakovali: bude to dobré, postaráme se o tebe, budeš se mi fajn. Nevěřil jsem nikomu. Chtěl jsem utéct. Vyčlenili mě do samotné místnosti. Mlátil jsem děcka na pokoji. Obtěžoval holky. Jednu holku jsem i znásilnil. Chodili za mnou každých pár minut a bili mě hlava ne hlava. Důsledku touhy po drogách a mlácením zešílel. Mlátil sebou o zeď. Řval. Poškozoval sám sebe. Měl jsem řetězy na rukou. Plno modřin, monoklů všechno. Kolem zápěstí do krve pořezaný od řetězů. Vysvobodil mě Alex. Ja jim, ale nevěřil. Křičel po nich. Napadal jsem Sendy. Utíkal z domu. Pak se ve mě něco zlomilo a já se zhroutil. Začal jsem od znova. Začal jsem sportovat a chovat k úctu k Alexovi a Sendy. Dneska ji vděčím za všechno. Bez jejich pomoci bych tu nebyl. Bůh ví jak bych skončil. A nepoznal bych tebe." Všechno jsem hltala. Neuvěřitelný. Prožil snad nejhorší dětství. Uculila jsem se po poslední větě.
"A co ty?"

Obejmula jsem si rameny kolena. "Žila jsem spokojený život. Můj otec dělá security na koncertech. Před tím pracoval jako manažer firmy. Býval doma a staral se o Angel. Já byla s mamkou. Ve svých 14 jsem poznala mého bratra Kyla. Byl nemanželský syn mého otce. Vyka jsem do něho po uši zamilovaná. Jenže on spadl taky do drog. A stal se násilníkem a feťákem. Ne tak silným, ale byl. Probudilo se v něm rčení: vždycky dostanu to co chci. Někdy mam strach, že po mě třeba vyjede, nebo po Angel." Obejmul mě a přitiskl si mě k sobě. Nevím jak to udělal, ale měl mojí 100% důvěru.

Tak po dlouhé době část. Snad to budu přidávat teď častěji:) Děkuju za trpělivost. A ještě jednou se omlouvám. Moc jsem k tomuto příběhu neměla nápady.Ráda bych vás poprosila o přečtení nového příběhu The Spades. Nemyslím si, že nestojí za to si ani podívat na začáteční kapitolu:) Caroline