První den

372 10 0
                                    

Jeon Jungkook pov.


Normální člověk z nižší či střední třídy by musel vstávat o hodinu a půl dříve, aby si stihl připravit věci do školy nebo práce. Poté by musel vyrazit veřejnou dopravou, kde všechno vrže a smrdí, ale já nemusím. A víte proč? Protože jsem Jeon Jungkook, syn jednoho z nejbohatších lidí v Koreji a na takové věci jako je příprava jídla a všech možných kravin okolo mám lidi. Jo, abych se představil, že. No tak moje jméno už znáte, ale jinak mi můžete říkat JK. Je mi20 let a dnes nastupuji prvním rokem na uměleckou univerzitu. Otec byl nejdříve proti, ale nakonec jsem si prosadil svou. Bokem ještě studuji marketing a management, abych otci aspoň trochu vyhověl .Určitě si myslíte, že jsme krásná a milující rodina, co? Nejsme a nikdy jsme nebyli. Moji rodiče jsou hodně pracovně vytížení. Otec vede jednu velkou modelingovou agenturu a matka vlastní velmi vyhlášenou restauraci, která se jmenuje Sunrise .Takže bydlím sám se svou „chůvou" a osobním řidičem. Nevadí mi to, mám celý barák pro sebe. Osobní posilovna, luxusní vybavení, velká zahrada a bazén. Rodiče mi místo lásky a objetí, na která neměli čas, dávali vše, co jsem chtěl, hlavně po materiální stránce. Můj jediný a nejlepší kamarád je zároveň můj bratranec, Jung Hoseok. Mám ještě nevlastního bratra Jina, ale o tom až později. Hodně lidí se se mnou chce kamarádit, jenže já na falešné zmetky, kteří se s vámi baví jen pro peníze a vliv, nemám čas.


No, vstal jsem celkem brzy, což je v 7 ráno. Školu mám klasicky od 8,ale spěchat nemusím. Šel jsem do své prostorné koupelny, kterou mám spojenou s pokojem a dal si rychlou, osvěžující ranní sprchu. Vyčistil jsem si zuby a jen v ručníku kolem pasu šel domé ložnice se obléknout. Ještě že na ténhle škole nechtějí po studentech uniformy. Na střední to byl celkem opruz. Vzal jsem si černé džíny, bílé tričko s krátkým rukávem, které perfektně obtahovalo moji hrud a svaly, a aby bylo hlavně vidět moje tetování. Přes ramena jsem si přehodil černou značkovou džínovou bundu, kdyby se náhodou ochladilo. Na to, že je začátek října ,je vcelku teplo. Vzal jsem si tašku a šel pomalu dolů do kuchyně na snídani, kterou mi každý den připravuje moje kuchařka, lomeno uklízečka, Mell. Pracuje tu už dost dlouho a ví co mám rád a co ne. Přišel jsem do kuchyně, kde na velkém jídelním stole byly moje oblíbené lívance a růžné druhy marmelád, ovoce a hlavně šlehačka. „Dobré ráno, mladý pane, jak jste se dnes vyspal?"

Podívala se na mě a lehce se usmála. Neodpověděl jsem jí ,jen jsem se lehce usmál a začal jíst. Mell nic neřekla, už zná moje pohledy a výrazy ve tváři, že není třeba slov. V klidu jsem se nasnídal, nebylo kam spěchat. V půl 8 se přišel můj osobní řidič ujistit, jestli už jsem připraven a může mě odvézt do školy. Vyrazili jsme, jízda netrvala ani 10 minut a já už byl před velkou a krásnou budovou univerzity. Vystoupil jsem z auta a šel jsem vstříc svému osudu.




Kim Taehyung pov.


Dnešní den je můj nejlepší den v životě. Jdu do školy. Nejvíc se těším na svého nejlepšího kámoše z dětství, Jimina. Ve škole jsem celkem oblíbený, ještě aby ne, jsem hezký a každý mě chce. Ale dneska se těším o to víc, když od svých zdrojů vím, že přijde nový student. Jsem zvědavý, jaký asi bude. Kluci, co jsou u nás na škole, mě už celkem omrzeli, chce to něco nového. No, asi bych se měl představit, jsem Kim Taehyung, pro kámoše Tae. Jsem gay a nestydím se za to. Všichni ve škole to vědí, studuji tam už druhým rokem jako Jimin. Otec je s mou orientací v pohodě. Nejdřív ho trochu mrzelo, že nebude mít vnoučata, ale překousl to. Občas ho štvu, když si domů tahám kluky na jednu noc a byl by radši, kdybych si našel vážnější vztah, což nemám zatím v plánu. Věřím na lásku na první pohled a doufám, že ji potkám jako moji rodiče, i když maminka už zemřela. Byla vazně nemocná, je to 3 roky. O peníze nouzi nemáme, táta je policejní velitel, takže se máme dobře. Lepšího otce jsem si nemohl přát. Naučil mě spoustu užitečných věcí ,třeba jak sbalit holku, v mém případě teda kluka, nebo mě naučil, jak bojovat, takže si na mě nikdo ve škole nedovolí a ani neublíží mým přátelům, protože vědí že by skončili sakra blbě.


Od školy bydlím asi 15 minut, takže si v klidu můžu vychutnat sprchu. Poté jsem si vyčistil zuby, upravil se a šel se převléknout. Vzal jsem si na sebe světle modré džiny, bílou volnější košili a slabší černou bundu. Prohlédl jsem se v zrcadle a musel se usmát, jak sexy vypadám. Těším se, kdo bude moje dnešní oběť. Sešel jsem dolů si udělat rychlou snídaní v podobě cereálií s mlékem a mohl jsem pomalu vyrazit. Do školy nejezdím autobusem, je to zbytečné a rád se projdu, mám to kousek. Když jsem šel pomalou chůzí po chodníku, projelo kolem mě černé luxusní auto. Bohužel jsem neviděl, kdo v tom autě seděl, mělo zatmavěná skla, tak jsem to neřešil. Když jsem přišel ke škole, už z dálky jsem viděl mého kamaráda Jimina, jak na mě mává. Rychle jsem k němu vyrazil a jako pozdrav jsem ho obejmul. "Ahoj Tae, už jsi viděl toho nového kluka? Prý je to nějaký zbohatlík. Před chvílí prý přijel v luxusním černém autě," podíval jsem se na Jimina a zamyslel se. Tak to byl ten nový, co jsem potkal po cestě do školy... Usmál jsem se na Jimina a odpověděl mu: „Ne Jiminie, ještě jsem ho neviděl, ale jsem na něj celkem zvědavý, možná bych si s ním mohl trošku pohrát a potrápit ho, vím, že nemáš rád takové typy lidí." Jimin se na mě podíval s jiskřičkami v očích a usmál se na mě: „Děkuji Tae, seš fakt kámoš." Pak jsme se spolu konečně vydali do prostoru školy a já oněměl.

Na chodbě bylo celkem rušno, ale já i přes tolik lidí viděl to ,nebo spíš toho, kdo celou školu zaujal. Viděl jsem nádherného černovlasého anděla ,a nebo snad ďábla?





První kapitola za námi. Doufám že se vám to zatím líbí....:)..:D






Rich boy (Taekook)Kde žijí příběhy. Začni objevovat