Stay Alive (Haysilee)

3. Není dobré se přátelit (Haymitch)

Beru si na talířek nějaké koláčky a plním hrnek kakaem. Zasedám ke stolu. První jídlo ve vlaku je údajně vždycky ve formě švédského stolu, ale nebojím se, že by někdo z nás byl natolik vybíravý, aby nejedl něco, co nám budou podávat zdejší kuchaři. Všechno je lepší než hladovění, to děti ze Sloje moc dobře ví.

Odpoledne ubíhá překvapivě rychle. Sedím potichu u okna a pozoruji venkovní přírodu, zatímco se další splátci v pohodě baví, jako kdyby se tady vůbec nic nedělo. Trochu mě rozčiluje jejich přístup, ale nic s tím nenadělám. Nechci se kamarádit s lidmi, které budu vidět umírat a nebo kteří budou vidět umírat mě. Nepřijde mi to jako moc dobrý nápad.

Je asi pět a přichází za mnou trenér. Vypadá vcelku klidně na to, co se bude dít dál. Stejně jako ostatní splátci.

„ Ahoj Haymitchi," začíná nezávazně. Neodpovídám, nechci se s ním bavit. V tuhle chvíli nemám náladu na společnost, ať už by měla být jakákoliv. Chci být jen sám a přemýšlet nad tím, co se bude všechno v následujících týdnech dít.

„ Vím co si říkáš. Že nechápeš, proč vybrali zrovna tebe. Že nechápeš, proč se ostatní děti takhle baví, jako kdyby nevěděly, co má přijít dál. Ale ony to pochopily. Ví, že je s nimi skoro konec, ale nechtějí si to připustit. Tohle jim docela pomáhá překonat to. Možná by nebylo od věci, kdybys jim ukázal, že o ně máš zájem. Prokázal bys jim tím laskavost, že jsi možná jeden z posledních lidí, kteří mají touhu opravdu poznat, jaké jsou. Jsi z téhle čtveřice nejstarši. Musí ti být jasné, že nakonec, pokud přežije víc dětí než jedno úvodní masakr, budu se muset rozhodnout, s kým to dotáhnu do konce. Nechci nikoho z vás zavrhovat. Ukaž mi, že to máš být právě ty. Justin by to tak chtěl," odmlčí se.

Znova poukazuje na Justina. Nevím, co tenhle jeho proslov má znamenat. Nemůžu se s těmi třemi lépe poznat, nemůžu si to dovolit, pokud chci vyhrát. Stejně ze mě z naprosto nepochopitelného důvodu vypadává ještě několik vět.

„ Rád bych se s nimi blíž poznal, ale nemůžu. Nemohl bych se pak smířit s jejich smrtí. Tohle by Justin nechtěl," polykám naprázdno a do očí se mi vlije několik kapek slz. Snažím se být silný.

„ Víš, když sem loni přišel Justin s Valerií, nezaujal stejný postoj. Valeria byla jedna z nejkrásnějších účastnic vůbec, ale proto se s ní Justin neskamarádil. Věděl, že nebude mít moc dalších příležitostí mluvit s lidmi svého věku, a tak toho využil. Jak si určitě pamatuješ, v aréně na chvíli spolupracovali, dokud Val nezastřelili profíci. Na Justina se v té chvíli nechystali. Chtěli ho hlavně zastrašit. Věděli, že to s ním nebudou mít lehké. Šlo o show. Držel ji za ruku, dokud neumřela. Možná to pro něj bylo těžké, ale byla to poslední šance získat kamarádku a on ji využil. Byl to velký muž," doříká a odchází.

Nevydržim to. Slzy mi začínají z očí téct a nejde to zastavit. Dívám se ven a přemýšlím nad jeho slovy. Přemýšlím nad tím, jestli má pravdu. Jestli tohle Justin doopravdy udělal... Možná bych taky měl. Rozhoduji se, že ještě chvíli budu sedět, aby nešlo vidět, že jsem plakal. Nikdo mě nemůže mít za padavku.

Po chvíli sezení vstávám a jdu za zbytkem splátců, se kterými nyní sedí i náš trenér Whytt. Vidím, že se smějí. Sedám si vedle Maysilee a lehce pozvedám koutky úst na znamení, že se k nim chci připojit.

„ Ahoj Haymitchi! Doufali jsme, že se k nám připojíš. Zrovna jsme probírali, co bude asi k večeři," říká s úsměvem malá Livia.

„ No, rozhodně to bude lepší než to, co máme k dispozici my ve Sloji," ušklíbnu se.

Ostatní moc dobře chápou co tím myslím, dokonce i Maysilee, která je z úplně jiné části 12. kraje než my ostatní.

„ No já osobně mám rád zdejší kuře na pomerančích, i když jsou ty porce hrozně titěrné," tvrdí Whytt.

„Tak to se asi máme na co těšit, že pane?" připojuje se Kirk.
„ V tom případě už chápu, proč je u večere vždycky tolik porcí," promlouvá Maysilee a ukazuje se, že má docela dobrý smysl pro humor. Všichni se její poznámce smějeme do chvíle, než nás přijde Muscida svolat k večeři. Poslušně jdeme za ní, přes dva vagony vlaku.

Poté usedáme ke kruhovému, nejspíš bukovému stolu. Sedám si vedle Maysilee a Whytta. Celá večeře je vcelku o ničem. Odpoledne jsem se snažil alespoň trochu konverzovat, ale teď, když většinu času mluví jen Muscida svým proklatě nepříjemným hláskem o tom, jaké máme štěstí, že jsme splátci zrovna pro tento ročník her, je mi z téhle kapitolské moderátorky akorát tak víc a víc špatně. Možná to nemyslí zle, ale nedokáže si uvědomit, že my splátci to bereme jako největší trest. Třetí chod dojídám jen s velkou nechutí, ale když nám jako čtvrtý přinesou kuře na pomerančích, všichni se začneme smát. Muscida je z toho sice docela vytočená, ale nikomu z nás to nevadí a jsme rádi za každou chvíli, kdy nemusíme myslet na to, co nás čeká za týden. Při poslední pronesené poznámce od Muscidy ohledně Čtvrtoher se na sebe s Maysilee díváme. Poprvé vidím v jejích očích strach z nadcházejících několika týdnů.