Pohled Andělky
Čekala jsem tam 5 minut a stoho se stalo 15 minut a mně začala být zima tak sem si zapla bundu a nasadila si kapuci od bundy. Pokoušela jsem se dovolat tátovi,ale nezvedal mi to.
Po 39 minutách mi pípl telefon jen jsem se koukla kdo mi píše.Byla to zpráva od taťky. Napsal mi že pro mně nemůže přijet, že měli v práci pohotovost a ,že mám jít domů. Poslal mi adresu a napsal , že klíče jsou schovaní v květináči. Zapla mapu a napsala jsem kam se chystám. V Brně jsem byla naposledy, když mi bylo 10. Takže jsem se tady moc nevyznala jelikož jsem z Prahy .Vydala jsem se na cestu. Konečně jsem stála před domem mého taťky byla jsem šťastná, že jsem tady, protože jsem šla nejspíš 1 hodinu a 30 minut. Otevřela jsem branku a šla po kamenné cestě až k vchodovým dveřím. Byla tam větší května v květináči. Vzala jsem kytku do ruky a nadzvedla jsme ji a v květináči byl svazek klíčů vzala jsem svazek klíčů. Zkusila jsem jeden klíč nic,druhej taky nic ,třetí byl ten správný otevřela jsem dveře a vešla do prostorné chodby.Sundala jsem si batoh,boty. V chodbě se nacházely jedny dveře otevřela jsem je a vedli do velké garáže stálo tam spoustu aut. Můj taťka se hodně zajímá o auta už se o ně zajímal,když jsem byla malá vždy si koupil starý auto a potom ho opravoval vždycky jsme mu pomáhala.Jako malou mně auta zajímala,ale když jsem odešla tak jsem se o ně neměla s kým zajímat. Odešla jsem z garáže a šla dlouhou chodbou dokud jsem nedošla do obýváku který byl spojený s kuchyní všechno bylo bílo černé a někdy i do šedá naproti kuchyni byly dveře vedly do velké koupelny. Šla jsem ke schodům,ale překvapilo mně že pod schodama které vedly nahoru byly i schody dolů.
Omlouvám se za chyby a děkuju za podporu.327 slov.
♡︎Vendy♡︎
