eudorfín

2.

,,Bennett Rue, sedmnáct let, výška-"
Jo, opravdu jsem omdlela během vyšetření u doktorky. ,,Bude v pořádku?" Uslyšela jsem matčin hlas. ,,Nejspíš ano, víte je zatím v komatu, ale měla by být v pořádku."
A pak všechno utichlo.. tma, jen tma.
,,Rue!" Pomalu jsem otevřela oči, ostré světlo mě, ale udeřilo do očí a tak jsem je rychle zase zavřela. ,,Sestro! Sestro Rue se probudila."
Pištěla s nadšením v hlase sestra, i přes všechny ty pípající přístroje jsem ji slyšela.
,,Mami.?" Zašeptala jsem a hledala matčinu ruku. ,,Tady jsem." Řekla chladně a ruku hned odtáhla k sobě. ,,Mami j-já nevím co se stalo a-a.." ,,Zase v tom jedeš." Přerušila mě a zadívala se na mě. ,,Řekli jsme, že když se přestěhuješ přestaneš s tím vším."
,,Takhle to dál nejde... vždyť tě to zabije Rue!"
Vydechne sklesle a chytne sestru za ruku a společně odejdou pryč. ,,Rue mám tě ráda, ale tohle mě ničí, mě a tvoji sestru."
Dodá a pak odejde.

.

,,Rue do toho! Rue do toho!" Slyším dav ze všech stran pokřikovat. Piju dokud není lahev prázdná. ,,Jooo!" Všichni tleskají, a nadšeně pokřikují. Je mi blbě, ale nedám to znát.
,,Kurva Rue pojď s námi tancovat." Chytne mě za ruku Maddy, a společně odejdeme na parket. Točí se mi hlava, všechno se zdá tak jiné.. tak dokonalé. Barvy, všude kolem mě tančí a já s nimi. Nikdy jsem nebyla šťastnější..
,,Maddy mužem si promluvit?" Chytne Maddy za ruku Nate Jacobs a odtáhne ji někam pryč.

Neřeším to a radši dojdu za Fezcem pro další rundu. ,,Rue měla bys končit. Tohle není dobrý na zdraví.. fakt." Podá mi menší pytlíček s bílým práškem. ,,Nikdy jsem se tě neprosila o výchovu.. tati." Zasměju se a odejdu zpátky.
Prodírám se davem, až narazím do Cassie s nějakým blonďákem. ,,Rue Rue jsi v pohodě?"
Ustaraně se mi zadívá do očí. ,,Kurva jsi snad moje máma nebo co?!" Zakřičím naštvaně a dobelhám se na gauč. Usnu.

Probudí mě až jekot policie. No do prdele.
,,Občanský průkaz." Prskne strážník a já se pomalu zvednu z gauče. ,,Joe, ta je úplně mimo sebe, má to smysl?" Namítne druhý strážník. ,,Ne." Řekne netrpělivě.
,,J-já nemám občanku u sebe." Zachraptím, a prohrábnu si prázdné kapsy. ,,Kolik ti je?"
Zeptá se. ,,Uhm no dvacet..." ,,Kecáš kolik ti je doopravdy?" Nalehá. ,,Sedmnáct." Špitnu.

  .

,,Tak Rue a to bylo naposledy." Procedí skrz zuby matka, jakmile mi strážnici sundají pouta.
,,Jo mami promiň." Řeknu i když sotva vím co dělám. ,,Je závislá?" Zeptá se recepční a matka přikývne. Zabolí to.. kurva.
Je mi zle, ze sebe a z té věci co jsem měla.. už ani nevím kdy. ,,Slyšíš mě vůbec?" Zařve matka a strčí do mě. ,,Co? Jo slyším tě."
Potřebuju pomoct nějakou odbornou pomoc.