V zajetí původních

Dvacátá třetí část

Postavila jsem se naproti němu a podívala se mu do očí.

L: „uvidíme se na druhé straně "

N: „je mi to líto Liz "

L: „no moment...ty už jsi ale tu proměnu jednou udělal...proč podruhé?..."

N: „není to nic osobního ale toto není ta proměna jako poprvé "

L: „tak jaká?..."

N: „chtěl jsem aby to bylo efektivní "

Chytil mě silně za ruku a odvláčel k té vlkodlačici. Říznul mě do ruky a přiložil jí k té vlkodlačici a nutil jí aby tu krev vypila. A také že jí vypila. 

Pak jí prostě zlomil vaz a mě odvedl zpátky kde jsem byla a pustil mě na zem. Čarodějka opět okolo mě udělala ohnivý kruh abych jim neutekla a pak jsme jen čekali a já si mezitím utrhla kousek trika a zavázala si tu ruku.

 Ležela jsem na zemi a bylo mi nějak divně. Po chvilce si toho všimnul Klaus a čarodějka ho pustila ke mně. Klaus si ke mně kleknul.

N: „v pohodě? "

L: „nestarej se..."

N: „notak nebuď uražená "

L: „budu a to dlouho "

To Klaus však nevěděl že mám záložní plán. Když jsem si podřízla hrdlo vzala jsem nenápadně Klausovi z kapsy injekci, kterou jsem si lék vytáhla když mě zavedl zpátky sem, takže jsem byla zase upír. Opatrně jsem se postavila a Klaus se taky postavil.

L: „je mi to líto Klausi "

N: „co je to líto? "

L: „toto "

Upíří rychlostí jsem přiběhla k té čarodějce a zakousla se jí do krku a hezky se z ní napila a podívala se na Klause. Klaus neváhal a přiběhnul za mnou a přirazil mě ke stromu a kousl mě do krku a pak se na mě podíval.

N: „špatná volba. Díky tomu kousanci zůstaneš tady v Mystic Falls, protože tě přátelé nepustí a jestli se budeš snažit utéct tak do rána zemřeš "

L: „to jsem měla v plánu. ZEMŘÍT "

Odstrčila jsem Klause od sebe a utekla upíří rychlostí pryč z Mystic Falls a běžela jsem rovnou do New Orleans a měla jsem Klause v patách. V půlce cesty jsem se mu ztratila, takže to bylo to nejlepší co mě mohlo potkat. Doběhla jsem ke Camill domů a zaklepala na dveře.

L: „Camill to jsem já Lizzie prosím otevři "

Dveře se otevřeli a za nimi byla Camill, která mě pozvala dál a zavřela za sebou. Všechno jsem jí to vysvětlila a ona to vzala docela dobře ale snažila se mi to za každou cenu vymluvit. Věděla jsem že to aspoň takhle Klausovi vrátím za ten ztracený čas zavřená u něj doma.

L: „ať se se mnou děje cokoliv tak hlavně Klause nepozívej dál "

C: „víš že je to docela blbý nápad že ano? "

L: „vím je to trochu morbidní ale je to jediný místo kde na mě nemůže "

C: „ale vždyť pomalu umíráš Liz, nechci abys umřela jsi moje kamarádka "

L: „Camill ty jsi ta nejlepší kamarádka, kterou mám a věř mi že zemřít bude pro mě osvobození "

C: „ale dá se to řešit i jinak než sebevraždou "

L: „nenechá mě umřít Camill. Může najít hned několik způsobů jak se sem dostat on prostě nechce abych umřela i když se o to pokusil ale podle mě si to ke konci rozmyslel. Potřeboval pouze mojí krev na stvoření hybridů nic víc "