Vír a dým znovu pohltily Harryho a pak se napřímil. Byl zpátky v ředitelně, i když se na chvíli zamyslel, když zaslechl Snapeův a Brumbálův tichý hlas.
„Říkáš, že celou tu dobu... Potter...ten chlapec, kterého jsi tak pečlivě chránil, abys ho poslal na smrt, je moje spřízněná duše?! Co kdyby nepřežil? Byl bych v té věci uvězněn na věčnost?!„
„Uklidni se, Severusi. Jak vidíš, Harry je velmi živý – což byl také kousek mé pečlivé intrikařiny.„
Severus se odmlčel a obrátil pohled k Harrymu, který okamžitě odvrátil pohled a jeho ruměnec se prohloubil.
„Vítej zpátky, Harry. Jsem si jistý, že máš otázky. Já ti pro jednou nabízím naprostou transparentnost a upřímnost.„
Snape procedil skrz zuby. "Upřímnost, to určitě..."
Harry si nebyl jistý, kde začít.
„Profesor Snape je moje spřízněná duše?" Harry střelil pohledem po zamračeném muži a pak zpátky k Brumbálovi.
„Ano, Harry.„
„A tohle," řekl a zvedl brož, „je jeho viteál.„
Když ji Harry držel v ruce, cítil z ozdoby žár a jemné pulzování, tep se mu zrychlil.
„Vskutku.„
"A vy... chcete, abych to použil...a přivedl ho
zpátky?„Brumbál zvedl obočí. „To bys chtěl, Harry?„
„Na tohle nemám." Zavrčel Snape, vyklouzl z rámu a zanechal za sebou prázdné, hluboké smaragdové pozadí.
Brumbál zavrtěl hlavou. „Omlouvám se. Víš, jaký je.„
Harry to věděl. Mnohem lépe, než si myslel.
„Bez ohledu na to." Řekl Brumbál. „Uděláš to?„
Harry zmáčkl brož v dlani, a když ho špendlík bodl do dlaně, vydal zasyčení.
„On... si zaslouží další šanci. Nemyslíte?„ Zeptal se Harry.
„Ano."
Náhle Harryho zasáhl silný vztek.
„Proč jste mu to udělal?!" Odplivl, zaťal pěsti, krev mu tekla mezi prsty, nevšímal si bolesti. „Jak jste ho mohl donutit, aby-"
„Nelituji toho, co jsem po Severusovi žádal, a on měl všechny možnosti odmítnout.„
Harry se zlomyslně zasmál. „Jo, jasně.„
„Chtěl bys, aby odmítl mou ochranu? Vkročil přímo do rukou Bystrozorů, byl zavřený v Azkabanu, dokud si ho smrt nevezme. Možná by dokonce dostal i polibek..." Řekl chladně stařec.
Harrymu se sevřelo srdce a jeho volná ruka se stočila do přední části hábitu a pevně se tlačila na pulzující bolest v hrudi.
„Ale viteál...ten slib?! Mohl tady pracovat a pomoci vám i bez toho!„
Brumbál se zamračil. „Nebýt toho slibu, nikdy bych Severusu Snapeovi nemohl doopravdy věřit. Ale jako tvou spřízněnou duši jsem ho potřeboval tady, po tvém boku. Stejná ochrana, jakou ti poskytla teta v Zobí ulici, je provázána s jeho spojením s tebou. Nikdy bys nebyl v bezpečí. Nikdy bych ti nedovolil absolvovat Bradavice.„
Harrymu se sevřely čelisti a do koutku očí se mu nahrnuly slzy. Takže kdyby Snape nezůstal, nikdy by do Bradavic neodjel. Jeho pravý domov, kde potkal své přátele a všechny, které miloval. Byl v tom sobecký a věděl to, ale v tu chvíli byl za Snapeovo rozhodnutí vděčný.
ČTEŠ
Druhý život Severuse Snapea (SNARRY)
FanfictionPo pádu Voldemorta si Harry připadá neúplný. Den před svými narozeninami obdrží lahvičku s Brumbálovo vzpomínkou. Vydá se proto do Bradavic, kde zjistí něco, co mu změní život. ************** Příběh není můj. Jedná se o překlad.