10. Kapitola

166 6 0
                                    

"Alice! Co tady děláš?" Bella se zeptala následujícího rána, když vyšla z koupelny po sprchování a uviděla Alici sedět na posteli.

"Samozřejmě ti pomůžu se obléct." Alice odpověděla, jako by bylo zřejmé, jaký je její účel.

"Alice dokážu se obléci sama." Bella odpověděla.

Alice vyskočila z postele, přešla k Belle, vzala ji za ruku a táhla ji k nyní plné skříni. "Ano, ale tenhle šatník se s tvým nedá srovnat."

"Připadám si jako panenka, se kterou si hraješ." Bella to po minutě komentovala, zatímco Alice pokračovala v procházení oblečení a výběru nejlepšího oblečení pro daný den.

"Bello, miláčku, nebojuj s ní!" Esme zakřičela dost nahlas, aby ji Bella slyšela.

Na radu Esme Bella stála a sledovala, jak Alice šílí ve skříni, kterou měla zásobenou a organizovanou právě předchozí den. Nakonec se Alice objevila s oblečením pro Bellu.

"Obleč si to a já ti najdu boty." řekla Alice a podala Belle kalhoty a košili.

"Žádné podpatky." Bella odpověděla, když se oblékala.

"Já vím, já vím."

O několik minut později měla Bella na sobě tmavé džíny a světle barevný svetr s výstřihem. Na dokončení outfitu Bella sklouzla do pár černých botů, které jí Alice vybrala.

"Perfektní. No, to bude, až s těmi vlasy něco uděláme..." Alice řekla, jakmile byla Bella oblečená.

"Uzavřeli jsme dohodu Alice. Tento víkend." Bella odpověděla, než se podívala do zrcadla.

Alice se usmála na Bellin překvapený výraz a odmlčela se, než promluvila. "Líbí se ti?"

Bella v odpověď přikývla. "Bála jsem se, ale neměla jsem k tomu žádný důvod." Bella se otočila k Alici a objala ji. "Díky Alice."

"Není zač. Teď tě nakrmíme, abys neomdlela a nezničila si nové oblečení." řekla Alice, vzala Bellu za ruku a vedla ji dolů.

Když Alice přiváděla Bellu dolů, slyšela šourání nohou a věděla, že její rodina chce nejen vidět, jak Bella vypadá, ale jak bude Jasper na Bellu reagovat. Když Alice vešla s Bellou do kuchyně, uviděla Carlislea, jak stojí vedle Esme, Jaspera sedícího na svém obvyklém místě a Emmetta a Rosalie stojící stranou.

"Páni, Bello. Vypadáš dobře." Emmett řekl, jakmile uviděl Bellu a pak nechal své oči sklouznout k Jasperovi, aby vnímal jeho reakci.

Jasper seděl u pultu a sledoval, jak Bella vešla s Alicí a byl překvapen, koho vidí. Před ním byla Bella, ale vypadala šťastněji a vyrovnaněji, než ji kdy viděl. Nejen, že se Belli vrátilo světlo do očí, ale nesla se s pocitem sebedůvěry, který tam nikdy předtím nebyl.

Jen se na ni podívej. Nemůžu uvěřit, že je to Bella. Jasper si pomyslel, než ho Emmettova slova vtáhla zpátky do reality.

Bella se začervenala v reakci na Emmettovu poznámku a na všechny oči, které na sobě v tu chvíli cítila.

Když Esme viděla, jak se Bella cítí nepříjemně, připravila Belle snídani. "Tady, nemáš moc času na jídlo, než ty a Alice budete muset odejít."

"Díky." Bella odpověděla a vklouzla na židli vedle Jaspera, když začala snídat.

"Přeji hezký den ve škole." řekla Rosalie, objala Bellu kolem ramen a jednou rukou ji objala.

Bella mohla Rosalii jen pohladit po ruce, protože si právě vzala obzvlášť velkou porci palačinky. Emmett se zasmál a zamával na rozloučenou, než následoval Rosalii ven z kuchyně.

PŮLNOČNÍ SLUNCE [Twillight FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat