PŮLNOČNÍ SLUNCE [Twillight FF]

12. Kapitola

Bella se odtáhla od Jaspera a okamžitě se podívala kamkoli jinam, jen né na Jaspera. Jasper maskoval své pobavení nad Bellinou reakcí a dal jí chvíli předtím, než promluvil. "Bello..."

"Já uh, nechala jsem se unést v tu chvíli. Dnešek byl intenzivní a nevím, co mě to napadlo." Bella rychle řekla a podívala se dolů na své ruce, když je svírala dohromady.

Jasper poslouchal Bellu a pozoroval její řeč těla a soustředil se na její pocity, než zareagoval. Jasper odhalil ohromující množství úzkosti a zmatku, ale základní prvek štěstí, a rozhodl se pro pasivní reakci. "To je v pořádku, nemusíš mít obavy, ano?"

Bella přikývla a krátce pohlédla na Jaspera. Pohled na klidný, vyrovnaný výraz na jeho tváři Bellu okamžitě uklidnil.

Jasper vstal a položil svůj dárek na prádelník. Jasper se otočil čelem k posteli a promluvil. "Byl to dlouhý den, nechceš se nepřevléci a připravit do postele?"

Na Jasperův návrh Bella popadla pyžamo a pak šla do koupelny, aby se převlékla a připravila se na spánek. Zatímco byla Bella v koupelně, Jasper si přejel rukama po vlasech a chvilku přemýšlel nad tím vším. Jasper přešel k zavazadlu a popadl knihu, kterou četl Belle, kdykoli měli volný čas. Jasper ji otevřel na stránce, na které skončil, a tiše se zasmál, když uviděl vzkaz od Alice.

Doufám, že polibek byl romantičtější než to, co jsem viděla! Nedělej si starosti s Bellinou úzkostí, to je celá Bella. Jen si vzpomeň, že tě políbila a jak nádherný to byl pocit. Postarej se o ni! – Alice

Jasper si strčil vzkaz do kapsy a lehl si na postel poté, co Bella odtáhla přikrývky. Jasper čekal s knihou v klíně několik minut a nakonec se k němu připojila Bella.

Když se Bella dostala do postele, přitulila se pod přikrývky, než se stočila k Jasperovi, přehodila mu ruku přes břicho a položila mu hlavu na hruď. Jasper objal Bellu jednou rukou, aby ji udržel ležet na boku, a začal Belle tiše číst a zastavil se, až když ucítil, jak usíná.

Jasper odložil knihu a rychle se ztratil v myšlenkách, když přemýšlel o Belle a polibku. Nicméně, byl vytažen z těchto myšlenek, když se Bella začala pohybovat a mluvit ve spánku.

"Ne, Edwarde... nedělej to, nedělej to..."

Jasper chtěl Bellu co nejrychleji vyvést ze snu, a tak jí poslal silnou vlnu klidu, když s ní zatřásl a snažil se ji probudit. Jen o chvíli později se Belliny oči zachvěly a otevřely.

"Jaspere?"

"To jsem já. Snila jsi..." Jasper se odmlčel, nechtěl myslet na to, o čem Bella snila.

"Ach.... " Bella tiše řekla a vzpomněla si na svůj sen, který byl spíše opakováním událostí toho dne.

Jasper natáhl ruce, aby přitáhl Bellu trochu blíž, a políbil ji na temeno hlavy. "To je v pořádku, budu tu s tebou celou noc."

Bella naklonila hlavu a poslala Jasperovi slabý úsměv. "Děkuji."

S tím se Bella přitulila k Jasperovi a pokusila se usnout. Tentokrát to chvíli trvalo a Jasperovi to trvalo, ale Bella nakonec usnula. Uklidňující účinek Jasperovy síly byl však omezený, protože Bella se celou noc zmítala a otáčela.

Následujícího rána, když se Bella konečně probudila, jedna z prvních věcí, které si Jasper všiml, byly tmavé kroužky pod jejíma očima. Pro člověka by byly tyto znaky nenápadné, ale pro Jaspera byly ostrým kontrastem k Bellině bledé bílé kůži.

Zatímco Bella byla v koupelně a chystala se, Jasper jí dal prostor a šel dolů na snídani formou bufetu a donesl jí nějaké jídlo. Vzhledem k tomu, že Bella předchozí den moc nejedla, Jasper popadl víc, než bylo pravděpodobně nutné. Než se Jasper vrátil do pokoje se dvěma plnými polystyrenovými krabicemi a šálkem pomerančového džusu, Bella vycházela z koupelny, oblečená v džínách a černém tričku. Na tričku  pak Belle vlála jedna z mnoha Jasperových košil s knoflíky.