The boy who lives on the street [cz]

20.Díl

Louis' POV

Po těch mnoha letech, co jsme s Harrym spolu, jsme se dostali do spoustu patálií. Z některých jsme zkušeně vybruslili, z jiných jsme se dostávali úmorně dlouhé týdny. Nejedenkrát jsme si ostrými slovy vyměnily názory ale ani jednou z toho nevzešlo nic víc, než že jsem sbalil naší dcerku a šel vychladnout do blízkého parku, navštívil květinářství a domů se vrátil s pugetem růží, k přichystané večeři, kterou pro mě na oplátku přichystal Hazz.

Ale stejně jako na začátku, si každou volnou chvilku v jeho blízkosti náramně užívám...

Leželi jsme rozvalení přes celou černou sedačku a smáli se včerejšímu zážitku z divadla, když se domem ozvalo volání našich jmen. Od té doby, co nastoupila na střední školu se jen málokdy vracela domů v tak brzké hodině, pokud se tak čtvrtá hodina po poledni dá označit.

,,V obýváku." Zakřičel Harry, přičemž ze mně alespoň trochu slez.
Skrze zavřené, skleněné dveře jsme pozorovali dívčí postavu, jenž odhodila tmavý předmět na zem a zamířila k nám. Ještě než vstoupila do místnosti, zastavila se těsně přede dveřmi a podívala se skrze ně přímo na nás. Nechápal jsem, co tím zamýšlí, ale stejně mi to vykouzlilo úsměv na tváři.

,,Nazdar!" Pozdravila nás jejím typickým termínem a posadila se naproti nám do křesla, přičemž si chodidla, nazuté ve žlutých bačkorách, co připomínaly hlavu kačera Donalda, opřela o podnožku.

,,Ahoj krásko." Pozdravil jsem jí vesele, ale z jejího výrazu ve tváři jsem poznal, že až tak veselou náladu nemá.
,,Copak se děje." Zeptal se hned Hazz, který jí odhalil naprosto stejně jak já.

,,Ále, musím vám něco říct."

Nic jsme neříkali a čekali, než z ní něco vypadne.

,,Jsou tu dvě... teda vlastně tři věci, o kterých by jste měli nejspíš vědět."

,,Zabte mně někdo prosím." Pronesl tiše Harry s mírným úšklebkem na tváři.

,,Takže za prvé... Nechala jsem se objednat k Niallovi do tetovacího studia..." Ani to nemusela doříct a já už věděl, co bude nadcházet. Harrymu se napnuly všechny svaly v těle a já jen doufal, že jí nedá další přednášku o tom, jak je moc mladá na to, aby si nechala udělat tetování. ,,Ale nebojte se, strejda Niall mi tetování rozmluvil a místo toho mě ujistil, že piersing do pupíku bude mnohem více přitažlivější." Na své ruce jsem ucítil menší tlak. Podíval jsem se na Harryho, kterému úleva doslova lezla očima. Nic jsem jí na to neodpověděli a začali se tomu smát. Chudák nejspíš nevěděla, jaký máme důvod k smíchu, protože čekala Harryho kázání, takže jen mlčky seděla a vyčkávala, než se její, očividně praštění, rodiče dosmějí. Ono by to samo o sobě vtipné nebylo, ale musel jsem Nialla uplatit hovězím steakem, aby to pro nás udělal, ale to ještě nevěděl, že ten steak byla pouze záminka pro Liamovu výhru v sázce, kterou s Nillem před několika lety uzavřel. Až to zjistí, nejspíš pukne vzteky.

,,A taky jsem si od něho nechala píchnout další dírku do ucha."
Rázem nás smích přešel.

Jen jsem si povzdychl a symbolicky nad tím mávnul rukou.

,, Zadruhé..." ,,Počkej, tohle byl pouze jeden bod?" ,,Ehm.. Jo.''
Protočil jsem nad její drzostí očima.
,,Takže druhá věc je tak trochu.. no.. prostě jsem dostala poznámku do třídnice od Slečny Salaminové." Tohle bylo na Harryho nervíky trochu silná káva. ,,Co jsi proboha zase provedla?" ,,Nic, jen jsem jí vylíčila své názory!" ,,Názory na co?" ,,Na její známkovací systémy." To už se Harry chytal za hlavu a zuřivě se procházel po pokoji. ,,Kolikrát jsem ti říkal, že tu starou babu máš nechat na pokoji? Kolikrát? A kolikrát se naše slečna ,,všechnovědka" nechala slyšet, že přece není blbá, aby něco takového udělala znova?" ,,Omlouvám se tati." ,,Hazz.." Vzal jsem ho kolem ramen a jemně se na něj usmál. ,,Už to dál neřeš, je přece téměř dospělá, a má právo na své osobní názory. Souhlasím s tebou, že v hodinách téhle babizny by je alespoň mohla omezit." Přičemž jsem se na Ninu přísně podíval. ,,Ale oba víme, jak dusila nás, když jsme do školy přišli na rodičovskou schůzku." ,,Jo, nejspíš máš pravdu, nechal se uklidnit."
Nina se na mě děkovně usmála a pokračovala. ,,Ještě jednou se omlouvám, už se to nestane, teda doufám." To už v pokoji panovala obvyklá dobrá nálada, jako by tu zlou, někdo pustil otevřeným oknem ven. ,,No a ta třetí věc?" Vyzvídal už usmířený Harry, který ji ještě mezitím vlepil polibek na tvář.