50th Hunger Games: The second Quarter Quell

Prolog

Slyším klepání, a proto jdu ke dveřím a v nich spatřím Litzy. Je celá udýchaná, nejspíš běžela. „Pospěš si, Haymitchi, za pět minut máme být na náměstí!" vyhrkne. „Neboj, vždyť už jdu. Kapitol se nezblázní"odpovídám suše. „Mám pocit, že zblázní" odpovídá Litzy a táhne mě ze dveří.

Po chvíli dojdeme na náměstí, kde už je připraveno pódium pro zítřejší Sklizeň. Nad pódiem je zavěšena obrovská obrazovka, která je prozatím temná a nehybná.

S Litzy zůstáváme v zadní části davu lidí, společně s mou matkou a bratrem. Přemýšlím, proč tu vlastně musíme stát a připomínat si zítřejší Sklizeň. Jednoduše by nám to mohli oznámit zítra. Ale Kapitol dbá na to, aby se na Sklizeň a Hry obecně nezapomnělo po celý rok. Lidé si pořád musí připomínat „štědrost" Kapitolu a všechny ty „skvělé" skutky, které pro nás vykonal.

A dnes, jakožto v předvečer Sklizně, budou vyhlášeny Čtvrtohry, Hry které jsou speciálnější a krutější než ty obvyklé. Pro Kapitolany jsou Čtvrtohry událostí vzácnou, jelikož se konají jednou za 25 let. Letošní Čtvrohry budou v pořadí již druhé.

V prvních Čtvrtohrách spočívala ona „výjimečnost" ve faktu, že splátce vybírali lidé, obyčejní lidé v krajích. Kapitolané byli jimi nadšení, a proto se již jistě nemohou dočkat další úchvatné a výjimečné show. Otřesu se odporem, nechápu jak z toho mohou být nadšení a z toho přehnaného optimismu se mi dělá zle.

Znovu věnuji pozornost pódiu, kde jsou přítomni mírotvorci, aby dávali pozor na hladký průběh celé akce. Obrazovka se rozsvítí a náměstím Dvanáctého kraje se rozléhá hymna a objevuje se znak Kapitolu.

Prohlížím si tváře lidí okolo. Zůstávají neměnné, bez jakéhokoli náznaku emocí.

A poté přichází okamžik, na který „všichni" čekají. Prezident Snow přichází a s ním i obrovský aplaus. Snow kývne publiku a ještě chvíli se rozhlíží ze zlatého, vysokého stupínku se znakem Kapitolu. Za ním je na zdi budovy pověšeno několik červeno-zlatých vlajek, též s kapitolským znakem.

„Dámy a pánové" pronáší Snow, „Toto je 50 ročník Hladových Her!"dokončuje úvodní řeč a s úsměvem plným arogance a jisté „nadřazenosti" sleduje, jak publikum výská a zuřivě tleská. Jedním slovem je ohavný. Pohled mi utkví na růži v jeho klopě. Vždy ji tam má, ale nikdo neví proč. Ale i ta růže působí chladně a uměle, stejně jako Snow. Z myšlenek mě vytrhuje ten podlézavý hlas-Snow pokračuje..„Jako každých dvacet pět let se budou i tyto Hry vyznačovat něčím speciálním..Chci vám s potěšením oznámit, že letošní rok budeme slavit již druhé Čtvrtohry!" oznamuje, a jeho hlas se rozléhá po celém Panemu. V Kapitolu, ve všech krajích, živě, v televizích a obrazovkách na náměstích před Soudními budovami.

Publikum v Kapitolu znovu zuřivě aplauduje,Snow pokračuje a tváře lidí ve Dvanáctém kraji se opět nijak nezměnily.

Snow mírně pohlédne doprava a jistá žena mu přináší malou truhlu, opět se znakem Kapitolu. Snow z ní vytahuje obálku označenou číslem 50. 50.ročník Hladových her. Otevírá ji a publikum v Kapitolu i krajích tají dech.Alespoň na chvíli zavládne úplné ticho. Všichni čekají. Litzy mě chytá z ruku a já ji pevně stisknu.

Až Snow nakonec konečně pronese to, na co všichni čekají. „Tyto Hry nám budou připomínat, že za dob vzpoury zemřeli dva vzbouřenci na jednoho obyvatele Kapitolu. V letošním ročníku tedy kraje nabídnou dvojnásobný počet splátců, tudíž dva chlapce a dvě dívky, kteří budou mít tu čest zúčastnit se Her a bojovat v aréně."dokončuje Snow svou řeč a Kapitolané výskají a opět hlasitě aplaudují.Snow se jen arogantně usmívá a poté dodá „Přeji vám šťastné Hladové hry a kéž váš vždy provází štěstěna"Poté obrazovka zhasne a všem pomalu dochází, co se právě stalo a co z toho vyplývá pro nás, pro kraje.

Litzy mě obejme a já nejsem schopen slova. Úplně mi vyschlo v krku. Otáčím se na svou matku, která vypadá stejně zděšeně jako já.

V tom cítím, jak mi na rameno dopadají slzy. „Proč....proč tohle dělají? Proč nás nutí tolik trpět?"zalyká se Litzy a stále pláče. „Šššš" tiším ji a objímám ji ještě pevněji.

Takže...prolog je na světě! Děkuji vám, že jste si ho přečetli a doufám, že se vám líbil! Budu moc ráda, když se vám bude můj příběh líbit a že se budete na můj profil vracet, abyste si přečetli další kapitoly :) Bud moc ráda za komentáře :) Děkuji :)