Pánův kamarád - Larry Stylinson CZ

11

 „Dobrý den," pozdravil jsem, když jsme vešli na stanici.

„Dobrý den, pojďte za námi, pane Tomlinsone. Potřebujeme si vás vyslechnout, abychom mohli pana Malika odsoudit, ale vzhledem k tomu, kolik věcí na něj máme a ještě k tomu jich je hodně potvrzených, tak to nebude nijak složité," řekl policista vedl do té místnosti, kde se lidi vyslíchají.

Sedl jsem si na židličku a potom ke mně přišel nějaký ještě jiný policista.

„Tak, kdy jste se k panu Malikovi dostal?" zeptali se mě.

„Bylo to před třema rokama, když mi bylo čtrnáct," odpověděl jsem.

„Co s vámi pan Malik dělal? Souhlasil ste s tím?" zeptali se přesně na to, co jsem Malikovi sliboval, že nikdy neřeknu.

„Od mých čtrnácti, od druhého dnu kdy jsem u něj byl, začal mě každý den znásilňovat a když jsem neuposlechl nějaká jeho smyšlená pravidla, byl jsem bičován nebo jakkoliv jinak bit. S ničím jsem nesouhlasil, nikdy jsem nic z toho nechtěj, ale byl jsem jím koupen, takže jsem si nemohl vybírat a musel jsem to trpět. Potom jsem se jednou měl uspokojovat před panem Stylesem, který k Malikovi na chvilku přijel a on mě potom vzal k němu," vysypal jsem ze sebe.

„Kdo vás panovi Malikovi prodal?" zeptal se policista.

„Můj otec," pípl jsem.

„Jak se váš otec jmenuje? Musíme ho zadržet."

„Troy Austin. Mé jméno je po matce," odpověděl jsem jim nakonec.

---

„Dobře, děkujeme, budeme s informacemi od vás pracovat," řekl policista, když už bylo konečně po všem.

Brečel jsem, takže jsem jim na konci moc neřekl.

Hned co jsem viděl Harryho, padl jsem mu do náruče. Bylo mi zle, když jsem na to všechno musel vzpomínat.

Vždyť jsem jim to tam musel všechno doslovně popisovat, aby měli přesné důkazy.

Konečně jsme byli doma a Harry mi na uklidnění ještě po cestě koupil jídlo. Moji oblíbenou rýži na kari z číny.

Vlezli jsme si doma k Harrymu do ložnice, kde bylo tmavo jen co jsem tam přišel, protože tam má černé povlečení a zatažené závěsy.

Harry se opřel o čelo postele, já jsem se opřel o jeho hruď a začal jsem konečně jíst.

Naproti na zdi byla velká televize, tak tam Harry pustil nějaký film, který mě upřímně ani trošku nezajímal a spíše jsem se zajímal o jídlo přede mnou.

„Chceš spát tady?" zeptal se Harry.

„Rád bych," přikývl jsem a Harry se na mě pouze usmál.

„Půjdeš se ještě osprchovat? Já teď asi půjdu, potom můžeš ty. Klidně jdi i sem, do mojí koupelny. Nevadí mi to."

„Půjdu se potom umýt k sobě, ale děkuji," řekl jsem s úsměvem.

Pořádně jsem dojedl a šel jsem si k sobě do pokoje pro čisté věci a rovnou jsem se rychle vysprchoval.

Vrátil jsem se potom zase zpět do Harryho pokoje, kde jsem zapadl do těch tmavých peřin.

Harry po chvilce taky vylezl z jeho koupelny a bylo vidět, že si umýval a i jeho krásné vlasy, se kterými si budu asi celou noc hrát.

Lehl si vedle mě do postele a objal mě kolem ramen, tak jsem si rovnou vlezl na jeho hruď. Vlasy počkají, budu si s nimi hrát až potom.

Koukali jsme se na zbytek toho filmu a já pomalu usínal, což jsem ale nechtěl. Ještě jsem chtěl být vzhůru.

„Harry? Můžu ti prosím uplést copánky?" zeptal jsem se ho a koukl se na něj.

„Tak fajn," svolil po tom, co na mě chvilku jen koukal a rozmýšlel se.

„Jupí!" vykřikl jsem a vlezl jsem si za něj, abych si sedl na čelo postele a mohl mu normálně dosáhnout na vlasy.

Začaljsem s jedním zaplýtaným copánkem odshora.