Endlessly His // h.s. (CZECH TRANSLATION)

XLI

Harry

„Omlouvám se, dobře? Kurva, zapomněl jsem, jaké to je žádat o odpuštění lidi, kteří nejsou Sophie." Vždycky mi brzy odpustila, naštěstí.

„Jo, no, nejsem Sophie a to je ubohá omluva, potřebuješ lepší," odpovídá trenér, zavírá mi dveře před obličejem.

Vzbudil jsem se před deseti minutami na jeho gauči, nepamatoval jsem si, proč, ale pamatuji si Sophii s bolestí v očích, když jsem to zase podělal.

No, abych byl fér, taky to podělala. Co si, kurva, myslela, když líbala Zayna? Chápu, že to myslela dobře, ale odmítám to. Chci si to trucování ještě užívat.

Skuhrám, otáčím se na podpatku a odcházím od trenéra, vím přesně, jak si získat jeho odpuštění.

Znovu o hodinu později klepu na jeho dveře, držím v ruce krásnou lahev dvacetileté skotské, bůh ví, že trenér miluje chlast, není možné, aby řekl ne, dvacetilibrové lahvi před sebou.

Zvedá obočí, když to vidí.

„Snažíš si mě koupit?"

Pokrčil jsem na obranu rameny.

„Jak jsem řekl, omlouvám se a tys to nazval ubohou omluvou, nevím, co jiného mám, kurva, udělat."

Přetáčí oči, bere mi lahev a prochází kolem mě, jde do obýváku.

„Fungovalo to," přiznává a usmívám se. Věděl jsem to.

„Teď si sedni a řekni mi, proč ses, kurva, opilý objevil u mého domu? Cos, sakra, udělal? Zase?" poroučí a sedám si s přetočením očí.

„Včera jsem šel na drink, jak víš," říkám a trenér přikyvuje. „A, um, no, nevrátil jsem se do dnešního rána."

Trenér se směje a odšroubovává lahev.

„Ou, jsi v prdeli."

„To není ta nejhorší část," skuhrám. „Sophie ví, že mě domů přivezla baba."

Trenér se ihned přestává smát.

„Harry, neříkej mi, žes-."

„Ne! Ne, do prdele, samozřejmě, že ne, kdo si, kurva, myslíš, že jsem?! Nikdy, nikdy bych Sophii nepodvedl!" najednou jsem naštvaný, že si myslí, že bych to udělal.

„No, říkal jsi, že tě domů přivezla ženská, co si mám asi tak, do prdele, myslet?!" křičí a pak přestává. „Co si myslí?"

Neodpovídám.

„Harry, co si Sophie myslí, že jsi udělal?" ptám se znovu, ale vím, že zná odpověď.

„Nemůžu uvěřit, že jsi tak tvrdohlavé hovado." Přetáčí oči a otevírám pusu, abych se bránil, a vstávám z gauče.

„Dobře, ale taky to posrala, víš? Nikdy se neobtěžuje přemýšlet, proč jsem to zmastil, prostě předpokládáš, že jsem kretén!" bráním se nejlépe, jak dokážu, a trenér krčí rameny.

„No, ale ve většině případů to tak je."

„Tentokrát to taky podělala." Natahuji se pro lahev, ale kouč ji ode mě odtahuje a věnuje mi pohled „ty už jsi měl dost". Vzdávám se a sedám si na gauč.

„Líbala se se Zaynem," přiznávám nakonec, ta slova jsou v mé puse trpká.

Trenér se na mě dívá, jako by mu chtěly vypadnout oči z důlků.

„Cože udělala?"

„Vyhrožoval jí, že u nás doma počká, až ho zmlátím a půjdu do vězení, pokud se s ním nebude líbat nebo něco v tom smyslu." Zavírám oči a představuji si radost, kterou bych cítil, kdybych ho byl schopný zabít.

„Ou. Dobře. To není tak špatné, jako kdyby ho líbala, protože by ho měla ráda."

„Jo, ale on ji má rád! Chci říct, tak moc ho nenávidím, je to šílené. Skoro jsem ho v minulosti zabil, je jako šváb, akorát nejde zabít! A pak Sophii ho je líto, než aby jí bylo líto mě, že jsem byl zmanipulovaný!" dokončuji tlachání a čekám, až něco řekne. Trvá to chvíli, ale po pár minutách konečně promlouvá.

„Podívej, oba jste to podělali, ale bylo by blbé to vzdát a nevyjasnit si to. Takže tohle uděláš-."

„Cože, proč já?" ihned ho přerušuji a škaredě se na mě dívá.

„Protože jsi chlap, Harry. Teď sklapni a poslouchej."

***

Sophie

„Díky bohu, že jste tady! Moc jste mi oba chyběli!" vykřikuji, když vidím Gemmu a Liama vystupovat z taxíku. Věděli, že nemám dovoleno se moc pohybovat po domě, protože jsem byla v těhotenství už daleko, takže jsem pro ně nemohla přijet na letiště. Oba je pevně objímám a oni mi to opětují, ačkoli jsou opatrnější.

„Sophie, vypadáš krásně." Líbá mě Gemma na líčko, červenám se a oplácím jí kompliment.

„Přivezli jsme ti deset kilo čokolády," dodává Liam a hihňám se.

„Díky."

„Taky jsme přivezli všechny série Přátel, takže se můžeme dívat a tloustnout s tebou. Doufám, že Harry nebude naštvaný, že si tě ukrademe." Bere mě Gemma za ruku a otevírám pusu, abych jí řekla, že jsem si jistá, že nebude, ale rozhoduji se mlčet.

„Ale ne. Co zase udělal?" ptá se Liam okamžitě. Zapomněla jsem, jak byl všímavý.

Kroutím hlavou.

„Nic, nechci kazit náladu. Posadíme se na gauči a o vážných věcech si promluvíme později," odbývám ho a věnuju mu smutný úsměv.

„Budeš úžasná máma, Soph." Usmívá se na mě a sedá si na gauč.

Táta a jeho přítelkyně nás zdraví a pak odchází do své ložnice, nechávají nás dívat se na televizi a později mluvíme o Harrym, jako obvykle.

_________________

Nechci být dramatická, ale do konce zbývá už opravdu dost malinko. A Sophia furt neporodila :() Už chci to MIMI! Hned teď!