Případ pro Johna 2: Nevyřešený případ

Stopa

David
Projížděl jsem databází, jestli nenajdu něco o Jasonovi, ale je čistý. Jsou tu základní informace. Ale na jedný stránce, jsem se dozvěděl, že vystudoval medicínu. A ještě k tomu v Boltimoru. To není jen tak ledajaká škola, je tam jedna z nejlepších a ne každý se tam dostane.

Nyní je mu třicet šest let. Svobodný, bezdětný a má jednu sestru. Vede se mu docela dobře. Peněz má dost na to, aby se uživil. Předtím pracoval ve firmě na výrobu automobilů. Pracoval  tam v době, kdy byl zavražděn Michael. Potom přestoupil na medicínu. Přestoupil pouhé dva týdny potom, co byl sproštěn obvinění.

Měl přesvědšující alibi, které jeho rodina potvrdila. Takže tudy cesta nevede. Zkusím si vyhledat Michaela. Třeba tam bude někdo, kdo by mohl mít motiv. Pak zavolal jeho bratr Marek. Zvedl jsem to a čekal, co mi chce říct.
,,Dobrý den, vzpomněl jsem si na něco co by vám mohlo pomoc," řekl mi.
,,Tak se u tady stavte a probereme to," odpověděl jsem mu.
,,Dobře za dvacet minut jsem u vás," odpověděl a zavěsil.

Snažil jsem se vyhledat ještě nějaké informace o Jasonovi, ale našel jsem jen, že má sestru a rodiče jsou po smrti. Otec zemřel na rakovinu a matka zemřela přirozenou smrtí.

Po chvilce jsem to vzdal a nechal Jasona Jasonem. Šel jsem do kuchyňky udělat kafe pro mě a pro Marka. Akorát přišel, když jsem měl kafe hotové. Je Michalovi podobný, má stejné tmavé vlasy, podobně tvarované lícní kosti a stejně jako Michael má světle modré oči.

Postavil jsem hrníčky s kafem na můj pracovní stůl a šel směrem k Michaelovi. ,,Dobrý den," začal jsem konverzaci.
,,Dobrý den," odpověděl mi.
,,Říkal jste, že jste si na něco vzpomněl."
,,To ano, zavolal jsem vám, protože detektiv Cooper mi nezvedá mobil a říkal, že bych měl zavolat Vám, kdyby jsem se mu nedovolal."

Šli jsme k mému stolu. Přinesl jsem si židli od Rajena a pustil ho sednout. Podal jsem hrníček s kafem, který ochotně příjmul. ,,Děkuju. Kde je vůbec detektiv Cooper?," zeptal se a napil se z modrého hrnku. Neunikl mi nepatrný úšklebek, asi jsem mu dal málo cukru.
,,Momentálně má teď práci, ale až bude moc, tak se vám ozve," odpověděl jsem mu. Nemůžu mu říct, že pátrá po zmizelém kolegovi. Rozhodil bych ho.

,,Tak na co jste si vzpomněl?" položil jsem otázku.
,,Pár dní předtím, než ho někdo zabil měho bratra, tak se rozešel se svou přítelkyní," odpověděl mi. ,,Napsala mu výhružný dopis o tom jak mu slibuje, že ho zabije."
,,Jak se jeho bývalá přítelkyně jmenuje?"
,,Jessica Lorenová," odpověděl mi a napil se kávy. 
,,Máte ten dopis s sebou," zeptal jsem se.
,,Myslel jsem na to a myslel jsem si, že ho budete chtít vidět, a proto jsem ho vzal s sebou," odpověděl a položil šálek na stůl. Sáhl do vnitřní kapsy saka a vytáhl bílou složenou obálku. Podal mi ji, já ji rozbalil a začal jsem si ji pro sebe číst.

Drahý Michaeli, nevím proč jsi to udělal, ale takhle to nekončí. Já ti slibuju, že budeš trpět jako pes a až to budeš nejmíň čekat, tak ti vyrvu srdce z těla a nacpu ti ho do krku. Zabiju tě, za to, co jsi mi udělal. Zabiju.

Neměl jsem slov, takových výhružných dopisů jsem viděl mnoho. Ale tohle nevypadá jako vražda z vášně, spíše ze zuřivosti, ale to nemusí být pravda. Mohla ho zabít. Měla motiv a vyhrožoval mu smrtí.

,,Nevíte, jestli by toho byla schopna?"
,,Já ji skoro ani neznám, chodili spolu pár měsíců a my jsme se viděli jen párkrát.
,,Nevíte kde bych ji mohl najít?"
,,To netuším, ale kdyby jste si našel její rejstřík, určitě to tam bude, nikdy nebyla svatoušek."
,,Podívám se na to. Proč se s ní Michael rozešel?" zeptal jsem se.
,,Nefungovalo to, ale ona to viděla jinak. Myslela si, že se ten vztah ještě dá zachránit, ale Michael si myslel opak.
,,Neznáte někoho, kdo ji zná trochu více?"
,,Kdysy měla přítele, zkuste se zeptat jeho, ale nevím jestli jsou ještě spolu," odpověděl mi, to je jediný co o ní vím," řekl a dopil kafe.
,,Dobře, děkuju."
,,Najdete vraha, že jo?"
,,Budeme dělat, co je v naších silách. Pracujeme na tom," odpověděl jsem mu.
,,Kdyby jste si na cokoli vzpomněl, tak zavolejte," řekl jsem."
,,Na shledanou."
,,Na shledanou."

Budu si muset vyhledat něco o té Jasice Lorenové. Uklidil jsem špinavé hrníčky a šel si sednout zpátky k počítači. Pukusil jsem se vyhledat její trestní rejstřík. Marek měl pravdu. Jsou tady drobné krádeže a pár vloupaček.

Takže Jasica Lorenová. Současná adresa je zrovná v té oblasti, kde jsou teď Rajen s Johnem. Je vdaná, má dvě děti. Byla obviněna za vloupání do Michaelova domu a za krádež jeho zlata, obvinění bylo ale staženo, za nedostatek důkazů.

Pročítal jsem si další informace o ní, ale zrovna přišla Laura s Chrisem a ostatními. Ale Johna nikde nevidím.
,,Kde je John?" zeptal jsem se.
,,Zůstal v lese," odpověděl mi Chris.
,,Říkal, že se o sebe postará, prý si s ním nemáme dělat starosti," řekla Laura.
,,Nemůžeme ho jen tak nechat v lese. A co Rajen, musíme ho najít," naléhal jsem.
,,Taky že najdeme, ale v noci to je k ničemu," řekla klidně Laura.
,,Máš něco nového," změnil téma Chris.
,,Mám," odpověděl jsem.

,,Dozvěděl jsem se o Jisté Jassice Lorenové. Bývalá přítelkyně Michaela Korse. Vdaná, má dvě děti. Bydlí kousek od místa činu. Trestná za vloupačky a krádeže. Obviněná za krádež a vloupání do domu Michaela Korse. Obvinění stáhli. Měla mu vyplatit dvěstě tisíc dolarů. Měla motiv a taky napsala tento dopis," řekl jsem a podal dopis Chrisovi. Ten si ho následně přečetl.

,,Takových dopisů jsem už viděl. Nemusí to nic znamenat."
,,Musíme to aspoň prověřit. Je to stopa."
,,Mohla ho zabít, nemůže to jen tak vypustit z hlavy," ozvala se Laura.
,,Máš pravdu, zítra to pojedete prověřit a vyslechnete ji," souhlasil Chris.
,,Ale teď už můžete jít domů," řekl a šel do své kanceláře.

Je sice osm hodin, ale venku je pořád světlo. Taky je půlka června. Půjdu domů se vyspat a zítra tam s Laurou zajedem.