Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Vážně? Nějak jsem si nevšimla."
<><><💚🍀💚><><>
Bella byla ve městě už něco málo přes týden a sestry už týden chodily na střední školu ve Forks.
Lilian věděla, že Bella celý týden čekala, až se vrátí Edward, protože se rozhodla, že si s ním promluví o tom, co se stalo v pondělí. A Lilian ji v tom podporovala.
Bella si to neměla nechat líbit. Měla by se mu postavit a zeptat se ho, co má za problém. Přestože to Lilian věděla.
A zatímco se Bella snažila zastihnout upíra, který se ovšem vůbec neukázal, Lilian se všem upírům vyhýbala jak jen mohla.
Přestože to nebylo jednoduché, protože pouto mezi ní a Alice ji k ní stále táhlo a Lilian věděla, že se nemůže odolávat dlouho.
Bylo to pro ni skutečně těžké a věděla, že jednou ji bude muset přijmout, protože čím dál byla, tím víc ji to bolelo. A předpokládala, že i Alice, což už se jí nelíbilo.
Lilian jen tak poletovala lesem, než něco zaslechla. A zvuky se jí rozhodně nelíbili. Zamračila se a letěla tam.
To, co viděla se jí nelíbilo ještě víc.
Rosalie.
Skláněla se nad srnkou a živila se její krví.
Lilian bylo jasné, že zbytek její rodiny není daleko. A ubližují dalším nevinným tvorům.
Máchla rukou a nedaleko začalo šustit křoví. Jakoby se tam někdo pohyboval, což upoutalo pozornost blonďatého upíra.
Rosalie to přišlo zvláštní. Slyšela zvuky, jenže nic jiného nezachytila. Žádný tlukot srdce, žádná jiná krev, žádný člověk. Ale přestože se nezdálo, že je někdo okolo, rozhodla se odejít za svou rodinou a nechala tam zraněnou srnku.
Lilian sletěla dolů a přistála vedle srnky, než se vrátila do lidské velikosti.
,,Neboj se, já ti neublížím." Řekla Lilian a položila srnce ruku těsně pod kousnutí. „Pomůžu ti." Dodala, než drou ruku položila na zem, že které začala růst bylina.
Lilian utrhla pár listů, které potom položila na ránu a na to i ruce. Na chvíli se pod jejíma rukama rozsvítilo jasné světlo, než zmizelo.
Lilian oddělala ruce a listy.
Každý by si myslel, že se zbláznil, kdy viděl, co se s ránou stalo, protože tam ani žádná nebyla. Jediné známky poranění byla krev.
,,To je lepší, ne?" Zeptala se Lilian a trochu se usmála na srnku, která se opatrně postavila a sklonila hlavu na znak úcty a poděkování.
