Kapitola první

798 26 7
                                    

Pohled Julie
Další obyčejní nedělní ráno,teda spíš nad ránem.Jsou čtyři hodiny ranní a já právě skončila další směnu v mé práci kterou ze srdce nenávidím,práce barmanky není nic lehké.Venku sněží jak na Antarktidě a mohlo být kolem -1.
Na hlavu si dám kapuci a pomalým krokem jdu na parkoviště.Kousek do baru slyším hlasy a ve tmě vidět zářit světlo telefonu.
Nedá mi to a jdu se tam podívat.Ve sněhu leží osoba v mikině a flaškou alkoholu v ruce.
Zvedne hlavu a dívá se na mě.V očích má jasnou bolest a trápení.
Jeho bíla mikina je celá červená,nejspíš od krve.Na tváři má pár odřenin a pod okem velký monokl.
Flašku mu z ruky vezmu a vyhodím.
To on absolutně neregistruje a šahá po něčem v kapse.
"Ne!"zakřičím po něm.
Z kapsy vytahuje sáček ve kterém je nejspíš extáze,co jiné by to taky bylo že.
Kupodivu sáček zahodí do sněhu a dál čumí do země.
"Vstávej,pomužu ti."
Má snad dva metry.
Hned co udělá první krok se zastaví.Já ho sotva udržím protože je tak vysokej a velkej a hlavně je úplně mimo.Dojdu s ním do auta a bojím se o svoje auto,protože cesta trvá přes pul hodiny a já mám dojem že tomuhle vysokému stvoření bude zle.

Jak jinak mám vždy pravdu.Naštěstí jsem stihla zastavit.
"Z-zima."řekne po tom co právě ze sebe dostal všechny ty sračky.
Vypadá o hodně líp ale celý je bílý a klepe se zimou.
"Já vím.U mě se zahřeješ."
Nato neodpoví.

Doma mu ustelu na gauči a jeho promočené oblečení z něj svléknu.
Obleče si moje tepláky a mikinu které mi zustali po mém ex.
Zakryju ho dekou a odejdu do kuchyně udělat čaj.
"Vypij to,bude ti pak teplo.Jinak,já jsem Julie."
"Dominik."zamrmle si pod nos.
"Když to vypiješ tak spi."
Nato jen kývne a já se vyberu do sprchy.Už jsem byla přichystaná do ní vlézt,ale uslyšela jsem jak Dominik s někým volá.
"Je mi zle,zima,chce se mi brečet."stěžuje si někomu v telefonu."

Když se ze sprchy vrátím Dominik je zachumlaný v dece jako mimino a místo holky nebo plyšáka obímá polštář.Spí jako mimino.

Vstanu ve dvě odpoledne což je normální jelikož chodím z práce ve 4.
Jdu se podívat na Dominika.Ten vypadá že je zrovna ve fázi probouzení.
"Kde to jsem?"ptá se zmateně.
"U mě doma.Já jsem Julie,včera jsem ti pomohla když si ležel promrzlý ve sněhu."
"Chceš snídani?"
"Díky,nechci.Jsi hodná.Mohla si mě tam klidně nechat,proč si mě vzala?"
"Promiň.To jsem mohla ale neudělala.Když vím že mužu pomoct,pomužu.
"Proč si to udělal.Chtěl sis vzít drogy."
"Byl jsem u rodiču jako vždy na víkend tak jako každý měsíc.Kdyby muj otec není alkoholik nestalo by se to.
Objala bych ho,ale neudělám tak.Možná by se mu to nemuselo líbit.
"Bude to dobrý."
"Díky,že si mě tam nenechala.
"Nemáš zaco.Doufám že se nevidíme naposled."
"Určite ne.Si hodná a milá holka takže proč ne."odpoví bez emoce a vytáhne z kapsy telefon.
Vyměníme si instagramy a s jeho tichým "ahoj" opustí muj byt.



Helou bejbys🌝❤️zdravím po niekoľkých mesiacoch u nového príbehu.Tento príbeh píšem na striedačku.Jedna kapitola bude u mňa a druhú nájdete hneď teraz u
cus_wolfeno 🤍

𝑫𝒂𝒓𝒌 𝒕𝒊𝒎𝒆𝒔/𝑭𝑭 𝑵𝒊𝒌 𝑻𝒆𝒏𝒅𝒐Kde žijí příběhy. Začni objevovat